Obsah Divadelních novin 2022
Kritika /
Pozor, vyletí kivi!
Takto upozorní plzeňský malíř a fotograf Bohumír (Gottfried) Lindauer domorodého maorského „protinožce“ před pořízením snímku po svém příjezdu na Nový Zéland.
Kritika /
„Homo sovieticus“ věčně živý
Pár dnů po začátku invaze Ruska na Ukrajinu měla v Divadle v Dlouhé premiéru inscenace Konec rudého člověka, a ačkoli tak nebyla zamýšlena, stala se v těch přízračných okolnostech žhavou aktualitou.
Kritika /
Všichni jsme slátanina
Člověk je klubko nervů, ale hlavně neuróz. Ve vypjatých situacích reaguje zkratkovitě a převážně selhává. Nad řídicím principem, který lidstvo soustavně žene do dokonalé záhuby, se zamýšlejí nejen psychologové, ale také tým dramaturgyně Dory Viceníkové, režiséra Jana Mikuláška a herců Divadla Na zábradlí.
Kritika /
Fata morgana za sklem
Mám rád Arnošta Goldflama jako člověka i autora a jeho hry, například U Hitlerů v kuchyni či Vratká prkna, považuji za možná vůbec nejoriginálnější texty v řadě současného českého dramatu.
Kritika /
V Rusku z šíleností nevyjdeš
Iracionální ruskou duši najdeme v drtivé většině ruského umění, které od konce 19. století rezonovalo Evropou a u nás vedlo k chimérám o panslavismu.
Kritika /
ABC – divadlo jako prostřený stůl?
Fabrika na umění jménem Městská divadla pražská se pod ředitelskou knutou Daniela Přibyla a za uměleckého vedení Michala Dočekala sebevědomě prezentuje coby moderní umělecká instituce, široce otevřená nejen všem věkovým vrstvám publika, ale i řadě tvůrčích stylů a společenských témat. Lehko je zjevně v PR proklamacích, jaká je situace...
Rozhovor /
Denisa Barešová: Snažím se najít balanc
Má na kontě dvacet divadelních rolí, téměř stejný počet rolí filmových a televizních a několik profesních ocenění: Cenu Evalda Schorma, Cenu Jiřího Adamíry a nejnověji Cenu Thálie pro umělce do 33 let. Povídaly jsme si nejen o minulosti, současnosti a budoucnosti mladé herečky, ale také o pochybnostech, které tuto profesi provázejí.
V jednom okamžení snad život můj zhyne (Za Hubertem Krejčím)
Už brzy zemřeme, zvolával často Hubert Krejčí na potkání, nehledě na okolnosti: při vstupu do divadla, do redakce časopisu nebo na úřadě. A tak se i stalo: ve čtvrtek 10. března ho našli v jeho vinohradském bytě mrtvého ve věku 77 let.
Samorost
Huberta Krejčího jsem coby režiséra poznal už někdy v první polovině roku 1973, když jsem navštěvoval představení v Divadelním studiu Marta Janáčkovy akademie múzických umění.
Po nás Vltava
aneb Co je blbějšího než divadlo? (Dvě divadla)
Kontext /
Nejen o těch devadesátkách – Úvahy nad domácí seriálovou bilancí 2021/2022
Upřímně řečeno, přecitlivěnému chování vedení České televize na počátku tohoto roku ve věci kritiky nadprodukce kriminálních námětů v dramatické tvorbě nerozumím. Mám na mysli pobouření, které na Kavčích horách způsobilo jednomyslné rozhodnutí sedmičlenné odborné poroty Filmového a televizního svazu upozornit kritickou cenou Citrón v...
Ohlédnutí pro budoucnost
Před několika dny uplynuly dva roky od mé účasti na zahájení výstavy Divadelné storočie, kterou na Bratislavském hradě ke stému výročí Slovenského národního divadla (1. března 1920) připravily Divadelní ústav a Slovenské národní muzeum.
Okno do světa
Whatsonstage Awards Organizátoři Whatsonstage Awards letos nahradili tradiční kategorie herec a herečka kategoriemi účinkujících v mužské a ženské roli (doslova účinkujících v roli identifikující se jako mužská/ženská). Navázali tak na hudební ceny BRIT Awards, které rovněž zrušily genderové kategorie. Důvodem mohla být nominace Emmy Corrin,...
Burza /
Budiž světlo žárové (V) Počátky elektrického osvětlení v divadle
Vědecká práce badatelů spojovaných na začátku 19. století s pokusy s nažhaveným vláknem se prokazatelně ubírala mimo „svítící válec“, ani Skot James Bowman Lindsay nebyl průkopníkem žárovky, jeho světlo uložené v zapečetěných skleněných nádobách z roku 1835 bylo nepochybně obloukové. Kdo tedy vynalezl žárovku?
Janka Ryšánek Schmiedtová
Dotazník aneb Vyhlížení divadelního času
22. 02. 2022
Kdy se zase stane takový pěkný datum. Už nikdy, nebo… Člověk ku konci nebejvá úplně připravenej. Sledoval jsem to. Můj fotr se mnou moc nemluvil, ale když už mu bylo fakt šoufl, říkal: To je poslední cigáro. Byl čtvrtek. A v neděli to zabalil. Von, hypochondr, vodešel. Byl sem u (Pokračování textu…)
Central European Avant-Gardes: Exchange and Transformation 1910–1930
(Středoevropské avantgardy: proměny a transformace 1910–1930), Cambridge, USA, The MIT Press, 1. vydání 2002.
Zemřeli
Hubert Krejčí (11. 11. 1944 Pardubice – 10. 2. 2022 Praha) Dramatik, režisér, herec, mim, překladatel a specialista na pohybové techniky asijského divadla a pantomimy. Rudolf Růžička (29. 10. 1943 Brno – 4. 3. 2022)Filmový a televizní režisér, scenárista a dramaturg, po roce 1989 analytik prezidentské kanceláře Václava Havla, později (Pokračování...
Výročí 1.−15. dubna
Máčal Jaroslav, scénický výtvarník (1. 4. 1972) △ Palyová Gabriela, dramaturgyně (1. 4. 1972) △ Smutný Jiří, skladatel (1. 4. 1932) △ Matásek Lukáš, produkční (2. 4. 1972) △ Mollíková Zdenka, sólistka opery (2. 4. 1957) △ Kocián Vojtěch, sólista opery (3. 4. 1937) △ Bazgerová Anna, herečka (4. 4. (Pokračování textu…)
Burza /
Komu (ne)hoří koudel u zadku
ad Josef Chuchma: Úvahy filmové – Nehoří, má panenko, DN 04/11
Smrt divadlu!
Huberta Krejčího znal snad každý. Každý nějak. Každý jinak. Byl to ten nesmiřitelný podivín, který se toulal českou divadelní kotlinou a vykřikoval: Smrt divadlu!
O Vinohradech kdysi královských (XV)
Fenomén Spejbla a Hurvínka je snad jediný případ, kdy dialogy dvou loutek obstojí samy o sobě i bez loutek a posluchač si vystačí jen s představou jejich všeobecně známé podoby. V komickém, až dadaistickém dialogu s nimi mohli soutěžit jen Voskovec a Werich.
Burza /
Listy z archivu
Ředitel Schmoranz píše režiséru Šmahovi (1904).
Narodila jsem se v Rusku
Velmi si vážím nabídky promluvit veřejně. Při současné protiruské rétorice je to pro mě vzácná a cenná příležitost. Má rodná zem je Rusko, můj domov je v Rusku, kořeny mám na Bajkalu, narodila jsem se a vyrostla v Západní Sibiři, studovala jsem v Petrohradě.
Poselství ke Světovému dni divadla 27. března 2022
Světový den divadla se letos slaví po šedesáté v gesci Mezinárodního divadelního ústavu, nevládní organizace UNESCO. Pokaždé se nad smyslem divadla a společnosti v poselství zamýšlí významná světová osobnost, poprvé v roce 1962 Jean Cocteau, letos Peter Sellars, americký operní a divadelní režisér.
Eva Blažíčková: Vzdělávání by mělo obzory dětí rozšiřovat
Rozhovor s taneční pedagožkou
Nebylo by špatné
Chtěl jsem napsat něco aktuálního k situaci, ale nejde mi to. Líp to neumím, než jsem se vyjádřil před lety.
Michal Šanda: Zubák
Robert si vytrhal všechny zuby sám! Dovedete si to představit? Začalo to opatrným kroužením špičky jazyka kolem špičky zubu.
Světlo pro Mariupol
Rusové bombardovali divadlo v Mariupolu s více než tisíci civilisty, přestože budova byla označena výraznými nápisy DĚTI. Válečný zločin teroristů. Iniciativa Stojíme za Ukrajinou vyzvala česká divadla k happeningu Světlo pro Mariupol. Výzvu vyslyšelo mnoho divadelníků a 22. března večer vytvořili před svými divadly nápis DĚTI z pietně...
Kritický žebříček – Jižní spojka, Bezruči v Praze, Bazaar, premiéry
5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je dobré vidět / 2 na vlastní nebezpečí / 1 vhodné pro derniéru Jan Grulich Josef Herman Vladimír Hulec Jan Kerbr Jan Kolář Jiří P. Kříž Kateřina Kykalová Jiří Landa Marcela Magdová Kateřina Rathouská Jana Soprová Petra Zachatá Jihočeské divadlo, České Budějovice (Pokračování textu…)
Narodil jsem se v Čechách
Nemohu začít jinak vzhledem ke Slovu Ingy Zotovy-Mikshiny a k eseji Vladimira Benderského v tomto čísle DN.
Kritika /
Morávkův Marat/Sade: vakcína proti strachu?
Na tu premiéru jsem šel s obavami. Vladimíra Morávka jsem si po celá desetiletí nesmírně vážil, snad nejvíce z domácí scény, už od dob jeho velké hradecké éry čechovovských cyklů v devadesátých i nultých letech i od prvých provázkovských cyklů (Dostojevského Století kobry – tehdy se u Morávka podle varovných (Pokračování textu…)
Kritika /
Běžte pryč, nebo budu křičet
Francouzský spisovatel Édouard Louis (nar. 1992), autor čtyř autobiografických románů a editor sborníku esejů o sociologovi Pierru Bourdieuovi, patří ve své zemi k nejoceňovanějším prozaikům své generace a výrazně promlouvá i mimo hranice Francie, o čemž svědčí překlady jeho děl do více než dvaceti světových jazyků.
Kritika /
Náves, nebo Aréna?
Ostravská Komorní scéna Aréna odpradávna stála na tradičních činoherních základech. V pečlivém hoblování starých trámů pokračuje i v jedné ze svých nejčerstvějších inscenací, kdy vůbec poprvé zalovila ve vodách zlatého fondu domácí dramatické klasiky, z nichž vytáhla Stroupežnického Naše furianty.
O svobodě a manipulaci
V rámci Jižní spojky uvedl balet Jihočeského divadla dvě konceptuálně podobné inscenace: obě ztvárňují známou literární předlohu a pracují s citacemi z ní, v obou dominuje jedna postava a spíše než o balet se v obou případech jedná o moderní taneční divadlo. Surreální taneční groteska Mechanický pomeranč vychází z kontroverzního...
Kouzlo neviditelnosti
Režisér Janek Lesák a dramaturgyně Natálie Preslová, umělečtí vedoucí pražského Divadla NoD a pravidelní spolupracovníci Malého divadla v Českých Budějovicích (Lesák zde působí coby kmenový režisér), tentokrát pro scénu Jihočeského divadla zaměřenou na divadlo pro děti a mládež připravili inscenaci Invisible Man. Na počátku stál...
Jižní spojka 2022
Jihočeské divadlo z Českých Budějovic v březnu opět zavítalo do Prahy, tentokrát se sedmi inscenacemi. Zastoupeny byly počiny činoherního, baletního i operního souboru a také Malého divadla.
Kritika /
Válka se psy
Román Jacka Londona Volání divočiny patří do rodiny těch děl, v nichž se vinou lidského konání něco nebo někdo vymkne svým tvůrcům z kontroly a začne ohrožovat lidstvo.
Kritika /
My jsme jedna rodina
Padouch, nebo hrdina. Každý ten slogan z Limonádového Joea dnes zná a vždycky znovu si říkám, jak se v něm poznává česká společnost.