Obsah Divadelních novin 2022

Groteskní vidění světa a provokující obraznost

Loučení Daniely Špinar s Národním divadlem

Ostravská Carmen – příběh, který si můžeme domýšlet

Už to vypadalo, že tato ostravská sezona bude nejslabší za poslední léta. Po omylu, jakým byl svérázný výklad pozdně romantického baletu Korzár, který připravil Francouz Michel Bejar, a po obsahově zašifrovaných, byť tanečně zajímavých Mahlerových vzpomínkách norského choreografa Jo Strømgrena ale sezonu zakončila překvapivá Carmen, původní...

Na dědinku jako by těžký převalil se mrak

Moravské divadlo Olomouc si pro svou inscenaci románu bratří Mrštíků Rok na vsi vybralo legendární dramatizaci Miroslava Krobota pro Národní divadlo z roku 1993. Při její realizaci se propojily všechny tři soubory – činoherní, baletní a operní.

Jsme zralí na atestaci z voličské gramotnosti?

Důchodci by měli skládat zkoušku, jestli jim to ještě pálí, aby nám svejma hlasama nekazili budoucnost, brblá Artur Strauss, věčně nabručený majitel TV Strauss a ředitel tamní zábavné show. Jan Hrušínský v této postavě – jedné z nejlepších, jaké jsem u něho viděl, protože mi svou jemnou ironií připomněla velmistra hořké ironie, jímž byl...

Když dva klauni nečekají na Godota

O čem je nová hra Karla Steigerwalda Kdo sestřelil anděla (Voli slzy nepijí), těžko soudit. Prolínají se v ní motivy, historky, paradoxní výroky a bonmoty nejrůznějšího druhu a nakonec i ta překroucená dětská říkanka o volech, co vypili vodu, a všechny tyto prvky spojuje jen rámcová situace zápolení obou hlavních hrdinů.

Tam v Karviné?

Ostravské Divadlo Petra Bezruče uvedlo ve světové premiéře dramatizaci bestselleru Karin Lednické Šikmý kostel. Jde o volbu logickou i racionální, neboť populární románová kronika je pevně spjata s regionem, a inscenace tak dramaturgicky navazuje na dlouhodobou tematickou linii.

Hezky si poplakat

Programové brožuře ostravské inscenace opery Julese Masseneta Manon vévodí pěkné zamyšlení Ľudmily Michalkové o stylovém vývoji operní hudby ústící do Massenetova sjednocení tří národních stylů. Dobře se čte, ale ona stylová syntéza se mi hůř poslouchá. Takový lepkavý drink, jen nasládlý, bez originální chuti, hudba vlezle vtíravá,...

Zastavit stát!

Kolega Jan Kolář publikoval v Divadelních novinách vcelku výstižnou recenzi o obnovené premiéře Suchého a Havlíkova Nižního Novgorodu (Co je v módě v semaforském Novgorodě, DN 9/22). Rád bych k ní dodal pár poznámek spíše kontextujícího než korigujícího charakteru.

Teresa Schel: Konečně stojím pevně na nohou

Za ztvárnění Ženy v Kellyho monodramatu Holky a kluci Teresa Schel (rozená Branna) právě získala Jihočeskou Thálii. Oceněním stvrdila, že je po osmnáctiletém angažmá v Jihočeském divadle skutečně plnoletou členkou. Během setkání jsme se zastavili u zásadních křižovatek její herecké cesty, která ji přes řadu úskalí a pochyb dovedla k profesní...

Josef Abrhám: jaký člověk, takový herec

Když dostal mladý Josef Abrhám po první úspěšné herecké sezoně 1964/1965 v Divadle na Vinohradech nabídku do Národního divadla, zrovna se zakládal Činoherní klub. Volba pro něj byla jasná: soubor nejen generačně spřízněných duší v intimním prostoru, ve kterém je možné upřímné, důvěrné sdělení a sdílení s obecenstvem, byla v tehdejší...

Ještě nedávno rázně představovala Babičku

Nepíše se mi to snadno při tak náhlé, smutné a nečekané události. Ještě před krátkým časem jsme si s Marií Durnovou telefonovali a domlouvali se o možné nové spolupráci. Nedávno, jen před několika týdny, stála Marie na našem jevišti v Ypsilonce, kde rázně představovala Babičku, jak ji podle Boženy Němcové Arnošt Goldflam autorsky a režijně...

A zase ten scénář… O dvou českých filmech z Febiofestu

Na Febiofestu, přesunutém z tradičního březnového a covidového zářijového termínu na přelom dubna a května, se v rámci premiér českých filmů objevily dva výrazné hrané snímky.

Diana Balyko: V Rusku je spousta zbabělců

Běloruská dramatička, básnířka a prozaička Diana Balyko (*1979), která je v současné době v rezidenci v pražském Národním divadle, má za sebou velmi dramatickou zkušenost. Za poslední rok jsme s rodinou dvakrát přišli o domov.

Opera z poklidného města

Hlavná ulica v Košicích je široký bulvár, spíš úzké dlouhé náměstí obklopené starobylými domy. Uprostřed něj stojí na spodním konci kostel a hned nad ním Východoslovenské divadlo, přes „půlulici“ pak honosný hotel Slavia. Jako by se tu zastavil čas a návštěvník se vrátil někam před polovinu 20. století.

Ivan Vyrypajev: Katastrofa ruského umění

Ruský dramatik a polský občan Ivan Vyrypajev (*1974) navštívil 30. května Prahu, aby zhlédl uvedení absolventské inscenace své studentky Ingy Antarktingy a v Divadle X10 navázal diskusí s překladatelkou Terezou Krčálovou.

Čtěte a hrajte Jandla

humanistää! (zrušení jistot) – tak zní titul a podtitul inscenace hry ernsta jandla, již ve vídeňském volkstheateru nazkoušela režisérka claudia bauer.

Budiž světlo žárové (X) Počátky elektrického osvětlení v divadle

V létě 1881 se zprávy z Paříže předhánějí v superlativech, ale málokterý divadelník si může dopřát výlet za žárovkou a kochat se zázračným světlem jako londýnský impresário Richard D’Oyly Carte, který má odvahu k plynovému osvětlení svého nového Savoy Theatre nainstalovat přímo luxusní osvětlení elektrické. Většina divadel si tento...

Klára Hanáková

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního času

Na vrcholu

Na vrcholu divokých kopců se nic nedozvíte. V tom je celá ta magie toho místa. Hřbet dávný příšery. Pokud už tam je nějaká kaplička, je to trochu ztráta času. Démoni z podivnejch kopců různýho i hrůznýho ladění schovávaj se teď na místech, kde by je ani zkušenej mág těsně před (Pokračování textu…)

Ivo Osolsobě: Ostenze, hra, jazyk

Přemýšlela jsem o své divadelní bibli – ačkoli v mém případě se určitě myslí bible teatrologická – dlouho, leč nakonec k ničemu nedošla.

V Národním muzeu zářily hvězdy

Benefiční koncert Hvězdy září pro Ukrajinu 17. května v Národním muzeu v Praze spojil hned několik událostí. V prosinci byla v nové budově bez vernisáže a větší pozornosti veřejnosti otevřena výstava Když hvězdy září s podtitulem Osobnosti české Thálie dvou století.

Skepse a víra Josefa Abrháma

Dříve než s Josefem Abrhámem (14. 12. 2022 – 16. 5. 2022) jsem se setkal s jeho sestrou Bocou Abrhámovou (*1934). Když jsem po letech kariéry čističe oken nastoupil v roce 1987 do Čs. filmového ústavu, byla to ona, kdo mě brzo angažoval k výuce filmu na PF Plzeň. Jezdil jsem tam studentům promítat tajně natočené zakázané filmy z šedesátých let a ona...

Výročí 16.−30. června

Filipová Eva, tanečnice (16. 6. 1962) △ Glogar Jiří, režisér (16. 6. 1942) △ Riegel Karel, choreograf (16. 6. 1962) △ Vacek Tomáš, herec (16. 6. 1962) △ Borová Renata, herečka (17. 6. 1947) △ Novotná-Lašková Alice, kostýmní výtvarnice (18. 6. 1957) △ Rumpík Jiří, herec (18. 6. 1962) △ (Pokračování textu…)

Zemřeli

Michel Vinaver (13. 1. 1927 Paříž, Francie – 1. 5. 2022 Paříž, Francie) Francouzský spisovatel, dramatik, publicista a teatrolog, jedna z největších osobností francouzské divadelní scény druhé poloviny dvacátého a začátku jednadvacátého století. Marie Durnová (24. 7. 1943 Brno – 15. 5. 2022 Praha)Herečka, dlouholetá členka DFXŠ a Ypsilonky v...

O Vinohradech kdysi královských (XX)

Ještě dřív, než Jaromír Vomáčka odmaturoval, začal hrát v kavárenské kapele Jaroslava Mangla v Pardubicích.

Jiří Šlitr blahopřeje Alfrédu Radokovi (1968)

Když byl v květnu 1968 jmenován režisér Alfréd Radok (1914–1976) národním umělcem, řada lidí to kvitovala jako logický krok politiky pražského jara – stalo se tak pozdě, ale přece. Obdivná slova plná uznání napsal pár měsíců před svou smrtí také Jiří Šlitr (1924–1969). Dostal od Radoka příležitost v pořadu Laterny (Pokračování...

Fagi a divadlo

(Pokračování textu…)

Kdo má s dejvickým Pirandellem pravdu?

Ve formativních letech jsem miloval Amarcord; opakovaně jsem navštěvoval jeho projekce ve filmovém klubu. Na „vypouklé“ postavy Felliniho díla jsem si vzpomněl při sledování nejnovější inscenace Dejvického divadla.

Nonverbální divadlo v otázkách

V rámci mezinárodního festivalu MyMime, který letos poprvé iniciovala Katedra nonverbálního divadla pražské HAMU, se v programu vedle vzdělávacích akcí a divadelních projektů objevila také konference.

Zahraniční sekce 13. ročníku festivalu Divadelní svět Brno, 24. až 29. května 2022

Dramaturgie Divadelního světa letos sestavila opravdu reprezentativní zahraniční kolekci.

Hana Mathauserová: Nevzdáme se a budeme trénovat jako nikdy předtím

Rozhovor s ředitelkou Divadla D21

O dávání pryč a jiných hrátkách se smrtí

Se smrtí si dovedou hrát akorát básníci, a to pouze v raném mládí. Jakmile se jim přehoupne čtyřicítka, hrátky dostanou příliš ponurou příchuť možného a blízkého a v samém závěru bytí to pak vypadá, že beztak odjakživa jenom tahali čerta za nožičku. Slova dovedou být hrozná.

Dajori

Inscenace Dajori české divadelní skupiny ARA Art zkoumá prostřednictvím osudů čtyř generací nespravedlivé břemeno, které historie naložila na bedra romských žen.

Blaho Uhlár – Hommage

V sobotu 21. května se na závěr bratislavského festivalu Nová dráma uskutečnilo v divadelních sálech A4 – prostoru současné kultury, kde nyní Uhlárova Stoka působí – sympozium o tvorbě režiséra, zakladatele a vedoucího legendárního souboru Stoka Blaha Uhlára. Pětihodinová akce zahrnovala odpolední přednášky teatrologů a publicistů (za českou...

Kritický žebříček – Divadelní Flora Olomouc, Divadelní svět Brno

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je dobré vidět / 2 na vlastní nebezpečí / 1 vhodné pro derniéru Petr Dvořák Vladimír Hulec Petr Klarin Klár Kateřina Kykalová Tatjana Lazorčáková Luboš Mareček Eliška Raiterová Petra Zachatá Divadlo na cucky, Kolonie, z. s., A studio Rubín – Pravidla (Pokračování textu…)

Válka…

Musím se přiznat, že tato válka mě skutečně dostala na kolena. Začaly se mi vracet vzpomínky na dětství, na vyhnanství, v němž jsme se ocitly s mámou po procesu se Slánským, kdy byl táta popraven.

Cosi klidného, přemýšlivého a velkorysého: Atributy, které nesmíme ztratit

Květen odšpuntoval maraton nejvýznamnějších českých divadelních festivalů a jako první přinesl po tříleté covidové proluce v tradiční podobě jeden z nejpůvabnějších: výroční dvacátou pátou mezinárodní Divadelní Floru.

Letem Divadelním světem

Divadelní svět Brno patří spolu s hradeckými Regiony a Mezinárodním festivalem DIVADLO v Plzni mezi tři největší divadelní festivaly u nás. Letošní 13. ročník, jehož hlavní část proběhla od 24. do 29. května, uvedl představení padesáti souborů z České republiky, Izraele, Francie, Maďarska, Polska a Běloruska a rozkročil se mezi všechny...

Medvěd se konečně utrh!

Lední, v nejnovější inscenaci Národního divadla v režii Alice Nellis. A vyvolal paniku! Protože poprvé v Národním divadle, a pokud vím, tak vůbec v Česku, nejnárodnější českou operu důsledně vyjmuli z inscenační tradice a zahráli ne vlastní operní příběh, ale zkoušení opery v Národním divadle.

Cháronův průvodce pro nezletilé sebevrahy

Bylo jen otázkou času, kdy se Sofoklova klasická tragédie Antigona dostane do hledáčku režijně-dramaturgické dvojice Jakub Vašíček – Tomáš Jarkovský, aby ji zařadili do své úspěšné kolekce adaptací, ve kterých řeší důsledně z pozice pubescentů téma iniciace.