Obsah Divadelních novin 2024

Thespidovu káru potáhneme dál!

Začínám psát šéfredaktorský úvodník nového ročníku Divadelních novin před silvestrovskou půlnocí. Jak taky strávit ten jalový čas, kdy všichni okolo jásají, pijí a vystřelují petardy.

Min Tanaka: Nepojmenovatelný tanec

 (18.–20. prosince 2023, Divadlo Archa, Praha)

Jiří Hajdyla: Dětského diváka chceme pozvat do světa dospělých

Rozhovor s uměleckým šéfem

O zbraních a lidech

Před lety na semináři tvůrčího psaní přišla řeč na zbraně. Zeptal jsem se na ně svých studentek, protože jejich literární tvorba se hemžila násilnými akcemi za použití nejrůznějšího střelného náčiní.

Anna Brikciusová: Hranice mezi pomeranči

Violoncellistka, básnířka. Její básně byly nominovány na Drážďanskou cenu lyriky, účastní se každoročního festivalu Den poezie.

Kritický žebříček – Tanec, nový cirkus, pantomima apod. – nezávislá uskupení

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je dobré vidět / 2 na vlastní nebezpečí / 1 vhodné pro derniéru Marcela Benoni Jana Bohutínská Lucie Dercsényi Vladimír Hulec Lucie Kocourková Ivanka Kubicová Zdeněk Prokeš Kateřina Rathouská Jana Soprová Hana Strejčková Roman Vašek Pražský komorní balet – Na hraně (Pokračování textu…)

Výsledky Inscenace roku

Vyhlásili jsme anketu o Inscenaci roku po dvaatřicáté. Oslovili jsme 237 osobností z nejširšího okruhu divadelní obce, oproti minulosti víc praktických divadelníků, zatím s nepříliš výrazným výsledkem.

NEZAPOMENEME

Odpoledne 21. prosince student Filozofické fakulty zastřelil dva učitele a jedenáct spolužáků, než spáchal sebevraždu. Podlý čin se nedá omluvit, ale musí se objasnit, aby se neopakoval. Chceme se poklonit zemřelým a vyjádřit soustrast pozůstalým snímkem improvizovaného pietního místa u budovy fakulty DN FOTO PROFIMEDIA (Pokračování textu…)

Sex, násilí a nuda v Rusku

Operu o čtyřech dějstvích v devíti obrazech Lady Macbeth Mcenského újezdu napsal čtyřiadvacetiletý Dmitrij Šostakovič podle stejnojmenné novely Nikolaje Leskova z roku 1865. Společenského outsidera, jehož dílo se v Rusku nevydávalo a i v libretu provokovalo. Novela Šostakoviče zaujala zřejmě nezkrotnou nymfomanií hlavní hrdinky Katěriny Lvovny, která...

Kulturní válka? Jen generační špičkování

Záměr, s nímž režisér Jiří Havelka a dramaturgyně Marta Ljubková přistoupili k inscenaci Bitva o Hernaniho v Dejvickém divadle, je zřejmý: podívat se s nadhledem a odstupem bezmála dvou set let na jednu z mnoha tzv. kulturních válek, které se v historii v různých podobách opakují.

O starých dobrých komediantech

Všechno se odehraje někdy na sklonku 19. nebo na začátku 20. století. Do jakéhosi městečka dorazí tlupa kočovných herců. Ubytují se v hostinci, zkoušejí jakousi hru o indiánech, zítra je čeká opereta a principál je důrazně upozorňuje, že moderní opereta… to nesnese žádný šnuptychádle ani zakopávání o židli.

Čtvrtstoleté ostravření

Půlkulatý 25. ročník ostravské bilanční přehlídky OST-RA-VAR, jenž se uskutečnil od 29. listopadu do 3. prosince 2023, se do historie pokusil vstoupit řadou poměrně radikálních změn. Ty se výrazným způsobem projevily na dynamice zavedené akce, jež má divadelním profesionálům, odborné veřejnosti i studentstvu spřízněných oborů komplexně...

Rovnou do varu

Do Ostravy jsem vyrazila prvním ranním vlakem až v pátek ráno, neboť jsem nemohla odolat Puzení Sarah Kane v režii Christophera Rüpinga, jež ve čtvrtek uvedl Pražský divadelní festival německého jazyka na Nové scéně Národního divadla. Po silné loňské offprogramové lince jsem doufala, že stihnu ze Stodolní doběhnout na festivalový doubledecker,...

Komu mám tebe přinésti, Kytice? Ve Zlíně vědí

Významný (česko)slovenský režisér a pedagog Dodo Gombár zanechal ve zlínském Městském divadle stopu zejména sice krátkým, avšak plodným angažmá v pozici uměleckého šéfa (2006–2009). Od té doby se sem pravidelně vrací převážně s regionálními tématy, z nichž některá jejich zpracování dosáhla mimořádného ohlasu (Žítkovské bohyně,...

Dodo Gombár: Ticho je stěžejní prostor našeho bytí

Tvorbu režiséra, dramatika a pedagoga Doda Gombára jsem sledovala během jeho zlínského působení na postu uměleckého šéfa v letech 2006–2009. Už méně jsem stíhala reflektovat jeho následující období ve Švandově divadle v Praze, byť jsem se tam s ním mohla díky jeho vstřícnému vybídnutí k dramaturgické spolupráci potkat při přípravě inscenace...

Čas pro krále Ubu i Caligulu

Ve druhé polovině roku odvysílal Český rozhlas v premiéře dva dramatické tituly, které lze považovat za moderní klasiku a které dosud v rozhlasovém repertoáru chyběly: Krále Ubu a Caligulu.

Snít znamená myslet

Já si na divadlo a divadelní hry moc nepotrpím, a když je čtu, necítím potřebu jít se na ně do divadla podívat, říká Eugène Ionesco v rozsáhlém rozhovoru s Claudem Bonnefoyem nazvaném Mezi životem a snem.

Wiebke Mollenhauer: Měly by se udělovat ansámblové ceny

Na noční Prahu sněží a Sarah Kane se noří do ledového proudu Vltavy. Protentokrát ještě překonává psychózu, která ji v její příští hře dožene. Očistnou koupel za autorku ve skutečnosti podstupuje Wiebke Mollenhauer (*1985), která němou rolí v Puzení zaujala kritiky v prestižní anketě časopisu Theater heute.

Toshiki Okada: Pohybujeme se v nejistotě

Uplynulý 28. ročník Pražského divadelního festivalu německého jazyka a 13. ročník Mezinárodního festivalu dokumentárního divadla Akcent zahájily v globálním duchu inscenací Doughnuts japonského dramatika, spisovatele a režiséra Toshikiho Okady z repertoáru hamburského Thalia Theater.

Ladislav Smoček: Bludiště

V pětašedesátém mně bylo třináct, v osmašedesátém šestnáct. Dneska jsem jedenasedmdesátiletý stařec, který se s odstupem času nedomnívá, že by snad prožil nějaké divadelní osvícení z jedinečného divadelního impulzu, na základě něhož by se z něj stal harcovník divadelní praxe.

Semaforské návraty

Ve své čtyřiašedesáté sezoně – od Nového roku – se Semafor vrací ke kořenům, k akronymu sedm-malých-forem.

Došlo do redakce

Pavel Klusák: Gott – Československý příběh CD/mp3, One Hot Book; 10 hodin 49 minut Stejnojmenná Klusákova kniha, vydaná v nakladatelství Host v roce 2021, se dočkala i své audio verze. V režii Hynka Pekárka vznikala pozvolna. Bylo třeba řešit nejen autorská práva pro případné hudební ukázky, ale vybrat i vhodné (Pokračování textu…)

Výročí 16.−31. ledna

Jícha Vladimír, sólista baletu (16. 1. 1949) △ Svoboda Václav, herec (16. 1. 1964) △ Zlobivá Daria, tanečnice (16. 1. 1939) △ Balcárek Jiří, herec (17. 1. 1964) △ Ferencová Lubica, producentka (19. 1. 1959) △ Henyšová Jana, zpěvačka (19. 1. 1969) △ Brož Jiří, herec (20. 1. 1939) △ (Pokračování textu…)

Zemřeli

Jan Dlask (5. 9. 1973 Pardubice – 21. 12. 2023 Praha) Literární vědec, odborník na švédskou a především finskou literaturu. Jedna z obětí střelby v budově Filozofické fakulty UK na Palachově náměstí v Praze. Lenka Hlávková (17. 8. 1974 Louny – 21. 12. 2023 Praha)Muzikoložka, ředitelka Ústavu hudební vědy při (Pokračování textu…)

Novoroční

Nedávno, tedy nedávno při zpomaleným chápání i vidění, před necelým půlrokem, chystal jsem se na rozhovor. Pro noviny.

PF 2024

(Pokračování textu…)

Jedno procento státního rozpočtu na kulturu je meta, ke které chci stále směřovat

Rozpočet Ministerstva kultury pro letošní rok rozproudil diskusi o financování kultury v naší zemi. Nezastírám, že situace není růžová, musím ale odmítnout katastrofické scénáře, které mluví až o pohřbu kultury. Ten by nastal, pokud by kulturní organizace zanikaly či byly rušeny nebo by zanikaly kulturní služby. To se naštěstí neděje,...

Ensemble Opera Diversa Brno – Ondřej Kyas: Druhé město

Opera na vlastní libreto podle stejnojmenného románu Michala Ajvaze. Hudební nastudování a dirigentka Gabriela Tardonová, režie Kateřina Křivánková, scéna a kostýmy Sylva Marková, videoprojekce Tomáš Hrůza, světla Anna Laborová, produkce Magdalena Dostálová, Jiří Čevela, Sylva Marková. Nastudovat novou celovečerní operu je událostí i ve velkých...

Vojtěch Nejedlý: Orientujeme se na živé umění

Rozhovor s vedoucím Tvůrčího domu Elišky Peškové

Pohádka o kočkách a králících

Na podzim navštívil naši malostranskou zahrádku šedomodrý obr. Už dlouho předtím se k návštěvě schylovalo, vyžádala si ji vlastně k osmým narozeninám naše kočka Blaženka.

Hana Malinová: A co všichni ti muži

Koncem loňského roku – v úterý 19. prosince – měla v pražském Divadle v Řeznické premiéru inscenace A co všichni ti muži divadelního souboru ROZKOŠ, lechtivá hra se zpěvy o tajích sexu a ženské sexuality autorů Hany Malinové (text) a Vladimíra Pecky (hudba). Zazněly v ní i následující písně.

Na Zarázu se diskutuje!

Na festivalech se už jen hraje divadlo, ale nemluví se o něm. Festival divadel Zlínského kraje Zaráz jediný stále pořádá diskuse, na nichž se důkladně a často vášnivě večer proberou dvě představení toho dne. Starci zavzpomínají, studenti tříbí formulační schopnosti, Jitka Šotkovská v roli moderátorky má plné ruce práce to (Pokračování...

Za každým rohem Elsinor

Z nejproslulejší tragédie Williama Shakespeara se v aktuálně probíhající sezoně stal nečekaný dramaturgický evergreen, jímž ve svých plánech operuje hned pětice renomovaných divadelních domů. V průběhu loňského roku se k tématu navíc vyslovila i pražská poloprofesionální progresivní úderka Oldstars a Nocí divadel svou specifickou trochou do...

Přímé údery

Rok po umělecky i divácky úspěšné Moskoviádě rozšířil Dušan D. Pařízek repertoár Divadla X10 titulem Na západní frontě klid / Zelené koridory. Diptych 1918/2022. O vojácích a uprchlicích. K názvu tolik: ano, v první části večera jde o adaptaci slavného románu Ericha Marii Remarqua, ve druhé o úpravu hry Nataliji Vorožbyt, kterou ukrajinská...

Srdce samoty

Jenom konec světa jako další střípek ze série adaptací francouzské „literatury návratu“? Neřekli snad Didier Eribon, Édouard Louis, Annie Ernaux vše, co mělo být řečeno? Je třeba něco dodávat? Ano, pokud to bude slovy doyena žánru Jeana-Luca Lagarce (1957–1995). To k jeho „konci světa“ dodávají své jiní.

Můžeme se smířit se svou (ne)obyčejností?

Inscenace Nomi, uváděná ve Studiu Hrdinů, se volně inspiruje životem kabaretního umělce, zpěváka a herce Klause Nomiho. Autorkou textu i režisérkou je začínající divadelní tvůrkyně a studentka dramaturgie na JAMU Bára Viceníková, která již spolupracovala například i s Divadlem Husa na provázku, ale režijně debutovala až nyní v holešovické...

Plzeňské ohlédnutí za vraždou

Těsně před vánočními svátky měla v plzeňském Divadle J. K. Tyla českou premiéru inscenace hry Agathy Christie Go Back for Murder. Jde o druhý díl zamýšlené trilogie 3x s Agathou Christie. Režisérka Martina Schlegelová se s autorkou setkává již potřetí, v Plzni inscenovala Past na myši (2017) a v českobudějovickém Jihočeském divadle Poslední...

Je to silnější než já

Laclosův duchaplný román v dopisech Nebezpečné známosti (ovšem spíš krutý než „galantní“) se již od roku 1872, kdy vyšel poprvé, těší značné oblibě. Divadelní tvar francouzské látce vdechl britský dramatik Christopher Hampton (v překladu manželů Smočkových jde o Nebezpečné vztahy), sepsal i scénář k filmu Stephena Frearse, známe ovšem i...

Jak možná věřit

Rok české hudby začal zostra vloni na podzim. V Divadle pod Palmovkou Jakubu Kroftovi rovnou řekli, že chtějí Prodanou nevěstu „jinak“. Moc originální nápad to není, parafráze a úpravy Prodané nevěsty jsou staré skoro jako dílo samo. Už Jakubův otec Josef Krofta hrál v roce 1986 Prodanou nevěstu v hradeckém Draku ve společném projektu studiových...

Francesca Amante: To datum mám vytetované

Když jsem poprvé uviděla Francescu Amante, nový přírůstek souboru 420people, uhranula mě svou neskutečnou energií. Byla jako přírodní úkaz, tornádo, na které fascinovaně hledíte a nemůžete odtrhnout oči. Obdivovala jsem její fyzické dispozice, výbušnost, pohyby, v nichž se spojoval tanec a bojová umění. Proto mě ani nepřekvapilo, když jsem se...