Obsah Divadelních novin 2024

Řeči o Smetanovi

Do televizního cyklu Historie.cs pronikl 5. května díky moderátorovi Jiřímu Šestákovi Bedřich Smetana. Mohlo o Mistrovi debatovat víc lidí než jen Pavel Kosatík, Jiří Nekvasil a Vladimír Franz, vágně prakticistní úvahy o Smetanovi předtočil Jakub Hrůša, do skutečné diskuse by jistě zasáhl podstatněji.

Médea ve forte

Už Eurípidovi antičtí životopisci psali, že je mizogyn. Nemalou měrou – byť nejen – kvůli Médee. Médea ale není antifeministický a mizogynní pamflet. Je to tragédie, a ta může dosáhnout účinku pouze tehdy, když je hrdinku možné vidět nejednoznačně a když drama buduje vnitřní tenze v postavě i ve vztazích k ostatním.

Baletní premiéra s českým akcentem

Dramaturgie baletu Národního divadla moravskoslezského v Ostravě se jako jedna z mála našich tanečních scén zaměřila v Roce české hudby na domácí umělce v celovečerním rozsahu, a tak v premiérovém triptychu Rapsodie Bohemia zní hudba jen českých skladatelů a jeden z hostujících choreografů je z Prahy a druhý z Opavy.

O Hubičkách

Jestliže je alespoň zbla pravdy na tom, že zloduch Zdeněk Nejedlý divákům zošklivil Smetanovy opery za totality, pak snad jen v případě prostonárodní opery Hubička. Byla až jakousi povinnou součástí repertoáru, svým způsobem interpretačně a posluchačsky přístupná.

Zapouzdřen v lastuře

Ve znamení očekávání se nesl příchod premiéry Jedlík perel Vojtěcha Maška, pozoruhodného tvůrce dlouhodobě oscilujícího mezi filmem, literaturou a divadlem a autora mnoha výjimečných děl čerpajících své náměty jak z oblasti české historie, tak z čiré fikce.

Marné pokoušení Mefista

Po šestatřiceti letech se do Státní opery vrátila činohra. Tenkrát, nedlouho před „sametem“, nesla největší pražská divadelní budova jméno po skladateli, od jehož narození letos uplynulo dvě stě let. Činohra Národního divadla má za příhodné, že se návrat nyní uskutečňuje skrze dramatizaci románu Klause Manna Mefisto.

Silné ženy na pokraji zhroucení

Trefou do černého je dramaturgická volba Divadla na Vinohradech, pokud jde o hru Tracyho Lettse Srpen v zemi indiánů. Tento chmurný rodinný příběh sice nezapře silné lokální vazby (původní název August: Osage County odkazuje k severoamerickému indiánskému kmeni a jeho někdejšímu území), zároveň je však univerzálně sdělný: v rodině, mezi...

Silní režiséři dětem

S každým novým jarem se proměňuje pražské Divadlo v Dlouhé v líheň divadelních mláďat. Letošní ročník festivalu Dítě v Dlouhé zahájilo symbolicky představení nesoutěžní, a sice relativní novinka domácí scény Amberville – Plyšoví gangsteři v režii Janka Jirků.

Činohra v rytmu Disku (portrét ročníku)

Jazykoví puristé nechť se okamžitě uklidní, neb titulek tohoto článku je pravopisných pochybení zcela prost. Objektem zájmu následujících řádků totiž rozhodně není v tuzemsku obzvláště oblíbený hudební, potažmo taneční styl, leč aktuální produkce Katedry činoherního divadla pražské DAMU, povětšinou uváděná ve fakultním divadle DISK. Je...

Jak jsem potkal Dalibora Tolaše

Někdy koncem osmdesátých let hostoval v Praze operní soubor tehdejšího Státního divadla Zdeňka Nejedlého v Ústí nad Labem s inscenací opery Bohuslava Martinů Ženitba. Jsem přesvědčen o tom, že největší zájem diváků na sebe tehdy upoutal charismatický představitel hlavní role váhavého ženicha Podkolesina. Byl mladý, pohledný, herecky i pěvecky...

Podexponovaná kniha

Čtvrtý svazek edice Česká divadelní fotografie náleží Josefu Ptáčkovi (*1946), po desítky let neodmyslitelné figuře tuzemského divadelního života. Ptáček se jako fotograf vyskytoval na mnoha scénách. Existuje-li taková chvályhodná řada, kterou Institut umění – Divadelní ústav založil v roce 2020, neměl by v ní tento muž chybět. O tom není...

Guy Waerenburgh: Točit talíře můžu klidně poslepu

Belgický žonglér Guy Waerenburgh je jednou z tvůrčích osobností stojících za projektem Der Lauf, který si podmaňuje diváky originalitou a smyslem pro černý humor a absurditu. Jeho největší koníček – žonglování – jej zavedl téměř do celého světa, kde největší zkušenosti nasbíral pouličním divadlem, žonglováním na semaforech v Jižní...

Roman Škadra: Inspiroval mě koncept nežonglovatelnosti

Slovenský žonglér Roman Škadra dlouhodobě působí na berlínské scéně. Původně absolvent geografie na Univerzitě Komenského v Bratislavě ještě stihl vystudovat cirkus na již zaniklé legendární německé škole Die Etage. V roce 2018 se jako rezident představil v Cirqueonu a v roce 2021 se na festivalu Letní Letná uvedl projektem Absurd Hero.

Z protektorátní dramaturgie

Divadelní fotografie z fondů Národního muzea (XXX)

Jakub Krajíček

Dotazník aneb Vyhlížení divadelního času

Došlo do redakce

Václav Havel & The Plastic People of the Universe: Pokoušení CD, Guerilla Records, 161 min. Tady Havel, tady Havel! Přečtu svoji novou hru… proslulý výrok otevírá poprvé vydanou nahrávku Havlova čtení jeho tehdy (v říjnu 1985) právě ukončené hry, kterou nahrál na kazetu a všechny postavy včetně scénických poznámek četl (Pokračování...

Zvláště pak…

... spolek holubářů stal se, octnul se v ohnisku pozornosti nejen ostatních, do té doby nezávislých sdružení, která vypučela jak houby po dešti! Dodal nezávis. podporovatel z kruhů nevládních a dalších. Zprávu (tu původ.) přinesl poradce z vých. bloku, ze státu, který odmítal po staletí spojení – souvislosti – návaznost jakoukoli ke kulturám...

Prof. PhDr. Jan Císař, CSc.

(28. ledna 1932 Hradec Králové – 14. dubna 2021 Unhošť) Věřte, nevěřte, byl jsem nefalšovaný introvert. Celé své dospívání jsem seděl povětšinou sám, četl si knížky a myslel si své. Ve svých čtrnácti jsem se ovšem zamiloval. A byla to láska na druhou. Byl jsem na gymnáziu, v tercii či (Pokračování textu…)

Zemřeli

Ushio Amagatsu (31. 12. 1949 Jokosuka, Japonsko – 25. 3. 2024 Odawara, Japonsko)Japonský tanečník a choreograf, zakladatel a vedoucí nejvýznamnější světové taneční skupiny stylu butó Sankai Juku. Maryse Condé (11. 2. 1934 Pointe-à-Pitre, Guadeloupe, Francie – 2. 4. 2024 Apt, Francie)Spisovatelka, vysokoškolská pedagožka, dramatička a literární...

Výročí 1.−15. června

Gajarské Hana, tanečnice (1. 6. 1964) △ Janecký Vlastimil, operní pěvec (1. 6. 1924) △ Lazorčáková Tatjana, teatroložka (1. 6. 1954) △ Makaloušová Miluše, pěvkyně (1. 6. 1959) △ Matoušek Josef, sólista baletu (2. 6. 1954) △ Ptáčková Jana, loutkoherečka (2. 6. 1949) △ Černá Blanka, sólistka opery (3. 6. (Pokračování textu…)

Ten musel jít z kola ven (V)

S pomocí American Fund for Czechoslovak Refugees jsme se přepravili do Spojených států. Vystoupili jsme na letišti JFK v New Yorku a první dojem byl horko a vlhko. Abych byl v Americe frajer, koupil jsem si ještě v Německu nádhernou koženou bundu asi za pět set marek. Po vystoupení z (Pokračování textu…)

Fagi a divadlo

(Pokračování textu…)

Klusák 90

Tento slogan mi evokuje „zlatá šedesátá“, kdy režim slábl a uvolňoval se jeho tlak: najednou se mohlo leccos, taky trochu cestovat na Západ, rozvinula se česká filmová nová vlna, dost bouřlivě se vyvíjela literatura i divadlo.

Jak jsme v Prostějově začínali

Po JAMU jsem dostal nabídku do Satirického divadla Večerní Brno, kde jsem byl hluboce nespokojen a nešťasten. Byl jsem pevně rozhodnut odtamtud prchnout a to jsem v půlce sezony taky udělal, i když jsem nevěděl, kam jít.

Sankai Juku: Utsushi

 (15.–16. května 2024, Laterna Magika, Praha v rámci Laterna festu 2024)

Miroslav Oščatka: CED je jedinečný endemit

Rozhovor s bývalým ředitelem Centra experimentálního divadla (CED) v Brně

Zkoušky

V těchto dnech často slyšíme výkřik: Dostali jsme se! Případně: Měli jsme devadesát bodů, a stejně nás nevzali! To volají rodiče dětí, které skládaly zkoušky na střední.

Ladislava Jančíková, Petr Smyczek, Michael Sodomka: 3testry

(úryvek ze scénáře)

Nové divadlo z vesnické stodoly

Jana Svobodová a Ondřej Hrab, zakladatelé Archy – Centra dokumentárního divadla, otevřeli ve vesnici Dvakačovice mezi Pardubicemi a Chrudimí divadelní studio Stodolio. Je vybaveno kvalitní dřevěnou podlahou, světelnou, zvukovou a videotechnikou. První premiérou (25. května) tu bude sólová autobiografická inscenace Much Better Now! britské umělkyně Zov...

Kritický žebříček – Balet, tanec – zřizované soubory / zima, jaro 2024

5 zážitek / 4 nenechte si ujít / 3 je dobré vidět / 2 na vlastní nebezpečí / 1 vhodné pro derniéru Marcela Benoni Lucie Dercsényi Ivana Kloubková Lucie Kocourková Tomáš Kubart Ivanka Kubicová Zdeněk Prokeš Roman Vašek Národní divadlo Brno – Coco Chanel (M. Radačovský) 3 4,5 3 3 (Pokračování textu…)

Víra tvá tě uzdraví?!

Spousta času uběhla, spousta kávy se vypila a spousta se toho řekla ke statusu umělce a umělkyně. Co nám dříve přišlo jako divné zaklínadlo, teď se stalo běžným.

Národopis jako břitva

Mezinárodní soubor Farma v jeskyni v čele se zakladatelem a kmenovým režisérem Viliamem Dočolomanským uvedl v Centru současného umění DOX dlouho vyhlíženou premiéru inscenace Český hrdina.

Když módní show hraje prim

Baletní soubor Národního divadla Brno uvedl v Mahenově divadle s napětím očekávanou premiéru Coco Chanel v režii a choreografii Mária Radačovského.

Masakr v domově pro seniory

Když Romeo a Julie v baletu, tak přece od Prokofjeva, naskočí automaticky. Na českých scénách je jeho balet stálicí; mnohem méně často byla k tanečnímu zpracování využita stejnojmenná symfonická báseň Petra Iljiče Čajkovského.

Vulva není sprosté slovo

Divadlo LETÍ uvedlo v české premiéře dílo izraelské autorky Sivan Ben Yishai (*1978), a sice hru Láska/Argumentační cvičení, v překladu Barbory Schnelle a v režii Kashy Jandáčkové.

Historka o sv. Magdě (PRO A PROTI)

A dost! (pro) Historka o sv. Magdě německé autorky Johanny Kaptein je hrou o násilí na ženách. Záměrně se však zříká jeho předvádění – anonymní postavy (dle scénické poznámky jich má být pět) o něm referují, vyprávějí. Představují si ho. Konkrétně se snaží zrekonstruovat příběh ženy přezdívané Svatá Magda, jejíž (Pokračování...

Škola žen, kde ženy školí muže

Ze sálu divadla Komedie, kam Činoherní studio z Ústí nad Labem pravidelně přiváží své nejnovější premiéry, zní už při příchodu diváků píseň It’s My House Diany Ross.

Život plný vůní

Na šumperské divadlo je dnes lépe vidět i díky hostování v Praze. Nedávno se v Divadle Kolowrat představila autorská one woman show Ladislavy Jančíkové 3testry.

Užitečné návraty

Jen co Stanislav Moša v roce 1992 převzal Divadlo bratří Mrštíků na Lidické a přezval ho na Městské divadlo, obkroužil jeho program obecným mottem: Dokořán!

Zoja Oubramová: Mezigenerační příkop necítím

Herecká kariéra Zoji Oubramové (*1953) vyniká pozoruhodným kontrastem. Dcera režiséra a divadelníka Luboše Pistoria nastoupila po absolvování DAMU v roce 1975 do angažmá v konvenčním socialistickém Divadle pracujících v Mostě. Po mateřské změnila profesi a k herectví se vrátila až se začátkem nového milénia. Naskočila do nejmodernějších...