Obsah Divadelních novin 5/2011

Shakespeare se krotí těžko

Zkrocení zlé ženy patří mezi raná Shakespearova díla, ale inscenační klíč k němu nemusí být jednoduchý. Většinou jsme ovšem zvyklí na typovou komedii, z níž se vymykají jen postavy Kateřiny a Petruchia. S nimi je ovšem trochu problém. Krocení ženy – dračice není nijak neobvyklé téma...

Když Hrma ještě žil

Hrabalovy Ostře sledované vlaky lákají po už klasicky úspěšném oscarovém filmu Jiřího Menzela dlouhou řadu let také divadelníky. Režisér Ivo Krobot se se spisovatelem dobře znal a mívá při adaptaci i režii jeho textů většinou šťastnou ruku. Slavnou novelu, kterou prostupuje láska a smrt (konkrétněji...

Buchty Reloaded – nonsens i nahodilost

Buchty a loutky uvedly za dvacet let své existence již čtyřicátou druhou premiéru! Viděla jsem sotva čtvrtinu, přesto jsem měla po zhlédnutí novinky Psycho Reloaded neodbytný pocit, že na otázce, co je osobitá poetika, a co naopak používání stále stejných postupů, triků, vizuálních prvků i způsobů herectví,...

Benny, jeho život a dílo

Jiří Šlupka Svěrák spolu s Jiřím Seydlerem provázejí pardubickou veřejnost vybranými kapitolami hudby. Předpokládám, že těmi, které mají rádi. Vždycky přitom vyprávějí typický životní příběh, poprvé jazzového Mississippi Blues Benna, podruhé folklorního zbojníka Janíka, naposledy rock and rollového tuláka Bennyho pod titulem Benny...

Do čtvrtice všeho dobrého

Že Stanislav Moša vymyslel komorní inscenaci muzikálu Sugar podle známé ztřeštěné filmové komedie Někdo to rád horké, už jsme v Divadelních novinách dvakrát konstatovali. Notoricky známé situace ozvláštněné černobílou scénou jako z komiksu, stepující a rapující gangstery, jednání postav jako...

Nahoru a dolů. Bez konce…

Projekt performera a nyní již i režiséra a především divadelního principála Rostislava Nováka jr. Cirk La Putyka otevírá zcela novou kapitolu českého nezávislého divadla. Navazuje na iniciační proudy pohybového a mimického divadla, které na přelomu 60. a 70. let minulého století vnesl do zdejšího prostředí Cirkus Alfred...

Novozélandská operní revoluce

Říká se, že nejneuvěřitelnější příběhy si člověk nevymyslí, ty se musejí stát. Příběh opery novozélandského skladatele Johna Drummonda Školní dívčí revoluce se prý také stal, přitom Cimrmanova opereta Proso mu v neuvěřitelnosti a komplikovanosti nesahá po kotníky. Princ Nicolas, zprvu tak „pokrokový“...

Hynek Čermák: Nejsem inventář

Přestože Hynek Čermák na divadle ztvárnil mnoho rozličných postav, filmoví režiséři mu přisoudili kategorii bezduchých lupičů, gangsterů a vrahů, kteří se příběhem vždy jen mihli. Ve filmu Jana Hřebejka a Petra Jarchovského Nevinnost však dostal příležitost ukázat se mimo svůj typ, a to jako Láďa – citlivý otec...

Přistání poetického kosmonauta

Datum 12. dubna 1961 přepsalo dějiny lidstva. Do vesmíru totiž vzlétl první člověk a obletěl Zemi. Jurije Gagarina, který absolvoval toto vesmírné dobrodružství, připomíná nová inscenace HaDivadla. Autorský titul Jána Sedala získal podobu hravého poetického pásma, které se ve druhé půli překvapivě „zlomí“ do opery.

Kontaktní zvířátka do Noemovy archy

Trojice komiků a také autorů z americké Reduced Shakespeare Company pojednala už pomalu před čtvrtstoletím v dvouhodinovém „výcucu“ dílo Williama Shakespeara. Po velkém úspěchu se dokázal stejný tým podobným způsobem vypořádat i s úplnými dějinami Ameriky. Když se svým Shakespearem hostovali v polovině devadesátých...

Slavme slavně slávu slavných…

Nemám rád jubilea. Ne proto, že bych požehnaný věk komukoli nepřál, a dožije-li se někdo (ať už člověk nebo třeba divadlo) ve zdraví stovky, není důvod mu k tomu slušně nepoblahopřát. To, co je na jubilejích nesnesitelné, nejsou blahopřání, k těm se tímto rád připojuji, ale všechno to „navíc“: spustí se na nás celé povodně...

Voyeurská hra na nevinnost

Ačkoliv pojmenovali Jan Hřebejk s Petrem Jarchovským svůj nový film Nevinnost, jejich dosavadní kinematografie – ať na ni nahlížíme jakkoli – zrovna „nevinná“ není. Naopak. Oba byli vždy ochotni skotačit s kterýmkoliv ďáblem, aby ze svého kinematografického juboxu umleli chytlavý příběh se všemi...

Tak pravil Karel Velebný

V čase, kdy slavíme věková jubilea významných hvězd světového jazzu, stále hrajících v dobré formě, považuji za nespravedlivé vůči našemu jazzu, že muzikant, kapelník, skladatel a pedagog Karel Velebný se nedožil ani šedesátky, ba ani sametové revoluce (17. 3.1931 – 7. 3. 1989). Řečeno jeho stylem, vyhnul se tak...

Prodaná v kavárně

Smetanova Prodaná nevěsta byla poprvé v newyorské Metropolitní opeře uvedena v roce 1909 pod taktovkou Gustava Mahlera. V roce 1978 ji na jeviště podruhé přivedl dirigent James Levine ve scénografii Josefa Svobody. Letos v únoru ji Levine připravil opět, a to ve spolupráci s jedním ze svých kmenových...

Brněnské schizma II

V průběhu svého vyptávání se na Zdenka Plachého jsem se samozřejmě zajímal o pojmenování jeho divadelního jazyka. Vladimír Just říká: Plachého originální poetiku, mísící, pravda, se střídavými úspěchy, „vysoké“ (opera, drama) a „nízké“ (cirkus, pop, mágové, kouzelníci),...

Kdo je tady blázen?

Korespondence Erml-Plachý k textu Divadelních novin Brněnské schizma

MET NYC: Všichni křičí, že Lucie emocemi šetří

Metropolitní opera New York - Gaetano Donizetti: Lucia di Lammermoor. Dirigent Patrick Summers, režie Mary Zimmerman. The Met: Live in HD, 19. března 2011. Tímto příspěvkem zahajujeme pravidelné otiskování překladů amerických kritických reakcí na operní produkce aktuálně vysílané přímým přenosem z newyorské Metropolitní opery. A poprvé na i-DN i s...

Světové dědictví a div světa

Dopis presidenta ASSITEJ International Wolfganga Schneidera při příležitosti Světového dne divadla pro děti a mládež

Děti… Divadlo… Divadlo pro děti…

Poselství Evy Bal, divadelní režisérky a aktivistky, zakladatelky a ředitelky Kopergietery Gent, pronesené k Světovému dni divadla pro děti a mládež

Kdo je pán, kdo otrok, kdo člověk, kdo monstrum…

N. Dear, M. W. Shelley: Frankenstein. Režie: Danny Boyle. The Royal National Theatre (Olivier Theatre) Londýn. Světová premiéra 22. a 23. 2. 2011.

Steven Berkoff: Žil jsem na ulici

Enfant terrible britského divadla Steven Berkoff (nar. 3. 8. 1937 v Londýně) byl koncem minulého roku – při příležitosti vydání knihy vzpomínek na své dobrodružné dětství Deník mladého delikventa – hostem pravidelného diskusního večera pořádaného londýnským The Royal National Theatre. Za velikého zájmu...

Umění konverzace a aktuální narážky

Hra Williama Congreva (1670–1729) Velkolepost vyvolených je společensko-kritická konverzační komedie. Autor si v ní vzal na mušku vyšší kruhy, majetné vrstvy, ale i služebnictvo. V překladu a úpravě Jiřího Strnada, pod dramaturgickým dohledem Kláry Špičkové a v režii Janusze Klimszy (který vybral též hudbu k inscenaci) text nastudovala...

Mimi kouše do Velkého jabka – dopis č. 2

Performerka Miřenka Čechová pokračuje v psaní ze svého pobytu v USA

Nikdy jsem Jima nepraštil

Do baru, v němž jsem seděl, přišli a mluvili o tom, jak jsem kdysi v jakémsi klubu dal pěstí Jimovi Čertovi za to, že byl udavačem.

Nemá idea národního divadla smysl?

Leží přede mnou dva sborníky příspěvků ze dvou konferencí. Obě se konaly v minulém roce na Slovensku a se zahraniční účastí. První byla svolána z iniciativy Združenia slovenských divadelných kritikov a teoretikov a Ústavu divadelnej a filmovej vedy SAV 3. až 5. června s tématem Idea...

Břetislav Rychlík píše Ludvíku Vaculíkovi

Píšete mi, že Hrubá Vrbka je spjatá s velikým šohajem. To byl Luboš Holý, chlap velký, jak košatý strom, i hlas měl takový. A život též. Dokončil jsem pro Folkloriku jeho půlhodinový portrét, procházel hodiny archivů, kde Luboš zpívá, hraje na husle, tančí, ošetřuje krávy na Kubě, v Mexiku, Brazílii, bude to film „suzama...

Blues naplaveniny

Rozhodně nechoďte na Famílii Joe DiPietra do Divadla na Vinohradech pro pocit jistoty. A když tak jen umělecké. Protože na babičku Jiřiny Jiráskové, která řeší všechny rodinné trable neustálým krmením své famílie, i na Ilju Racka, jenž se dědkovsky ztrácí před očima do nicoty, aby vzápětí vyrostl coby fanatický...

Brněnské kapesné

Bojím se o peníze. Sem tam dostanu nějaké to kapesné na divadlo. Když jsme dělali na jaře projekt Haz.Art, občas se někdo ozval s tím, jak si to vlastně dovolujeme kritizovat za obludnou metastázi hazardních automatů a videoterminálů tentýž magistrát, který pak žádáme o finanční podporu pro další inscenace.

9.—19. února

9. února Pracovní tým ministerstva kultury, jenž má za úkol projednat podobu opery v Praze, bude tvořit pět lidí. Kromě náměstka ministra kultury Radka Zdráhala to bude koordinátorka projektu a Zdráhalova poradkyně Daniela Gadasová, ministerský právník Jiří Klusoň, ředitel odboru vnitřní správy a investic ministerstva Miloš Pilip Štrajt...

Zlaté sny fasádníků

Vladimír Morávek pro hradecké Klicperovo divadlo opět adaptoval film ze šedesátých let. Tentokrát s tématem nezvykle ideologickým až politickým: neslavný konec zlatých šedesátých. Zaujaly ho dva fenomény z rozhraní svobodných šedesátých a nastupující normalizace: komedie Zdeňka Podskalského Světáci a krátká existence Golden Kids neboli...

Martin Pechlát

Martin Pechlát – Andreas Karták v inscenaci Davida Jařaba Legenda o svatém pijanovi podle stejnojmenné povídky Josepha Rotha, Divadlo Komedie Praha

Aleš Procházka

Ševče, drž se svého kopyta! To není divadelní titul, který by mě v poslední době zaujal, ale často mě toto rčení přijde na mysl, když procházím repertoáry divadel, nebo čtu jejich dramaturgické plány. Sleduji, jak každým rokem ubývá z jevišť kvalitních dramatiků a přibývá dramatizací románů, adaptací filmů apod. A když...

Živý mýtus a směřování k syntéze

Pokus o věcné formulování názoru na faktickou podobu inscenace Zaslíbení a jejího myšlenkového půdorysu.

Proč chodit do divadla…

Stručná poznámka k textu Richarda Ermla v DN 4+5 Brněnské schizma I+II

Únor 2011

Stanislav Štícha, Jiří Kárnet, Otakar Prajzner, Pavel Vondruška, Prokop Voskovec, Antonín Švorc