Výročí republiky a Národního muzea
Národní muzeum se stalo jedním z hlavních center oslav 100. výročí vzniku republiky – počínaje podvečerem 27. října, kdy byla slavnostně otevřena zrekonstruovaná Historická budova. Pro návštěvníky uzavřena v roce 2011, po průtazích s výběrovým řízením konečně rekonstruována od roku 2015, nyní tedy alespoň částečně přístupná. Na velrybu (plejtváka myšoka) a minerály si budou muset návštěvníci ještě počkat, stálé expozice budou otvírány v průběhu let 2019 a 2020. V současné době jsou v budově k vidění (do konce roku zdarma) dvě výstavy odkazující k aktuálním výročím.
Dvorana opravené budovy Národního muzea FOTO MATĚJ HOŠEK © NÁRODNÍ MUZEUM
Slavnostní ceremoniál, přenášený Českou televizí, i následné dílčí vernisáže byly značně okázalou manifestací česko-slovenského (či slovensko-českého) přátelství. Česko-slovenská / Slovensko-česká výstava vznikla ve spolupráci se Slovenským národním muzeem, od konce dubna byla k vidění na Bratislavském hradě, nyní – do konce června 2019 – v Praze. Přes tisíc předmětů doplněných audiovizuálními dokumenty a interaktivními prvky má návštěvníkům připomenout, jak se Československu žilo a čím dodnes inspiruje svět. Politické dějiny se prolínají s každodenností, návštěvník putuje mezi tématy kultura, média a propaganda, krajina česká a slovenská, armáda, umění… Vystaveny jsou dokumenty, které osudově ovlivnily naše dějiny (Pittsburská dohoda, Československá ratifikace mírových smluv z Versailles, Saint Germain a Trianonu, Mnichovská dohoda, Vídeňská arbitráž a tzv. Deklarace Hácha–Hitler), umělecká i pseudoumělecká díla, výrobky „made in Czechoslovakia“…
Národní muzeum slaví zároveň své kulaté narozeniny: dvě stě let od založení. Pro výstavu 2 × 100 bylo vybráno 200 unikátů z více nežli dvaceti milionů (!) sbírkových předmětů uložených v depozitářích Národního muzea. Zakladatel muzea Kašpar hrabě Šternberk spolu s dalšími významnými osobnostmi, které se zapsaly do dějin Národního muzea, z obrazů shlížejí na vzácné listiny, staré tisky, partitury, hudební nástroje, šperky, šaty, přírodniny, zvířata… Výstava potrvá (v sálech, kde původně sídlilo Divadelní oddělení Národního muzea) pouze do konce ledna, výmluvně ukazuje šíři záběru Národního muzea. Vskutku ojedinělá příležitost vidět takový soubor pokladů v jednu chvíli na jednom místě.
Zážitkem je ovšem už samotná zrekonstruovaná novorenesanční budova, postavená v roce 1891 podle plánů Josefa Schulze. Viditelně neprokoukla jen fasáda očištěná od sazí (dřívější tmavší barva fasády mimochodem nebyla jen důsledkem dlouholetého působení exhalací, v padesátých letech byla ztmavena sazemi, aby získala starší patinu), ale pořádně se rozzářil i interiér. Nad hlavní schodiště se v replice vrátilo původní malované zasklení stropu, zničené a po mnoho let nahrazené obyčejnými skleněnými a plexisklovými tabulemi. Restaurovány byly sochy ze srdce budovy – panteonu, stejně jako Mařákovy obrazy hradů či lunety s tématy z české historie od Františka Ženíška a Václava Brožíka. Do panteonu se vrátily (v roce 1919 odstraněné) busty císaře Františka Josefa a císařovny Alžběty – jako poděkování za to, že na stavbu muzea věnovali peníze.
Rekonstrukce stála něco přes jeden a tři čtvrtě miliardy korun, restaurováno bylo na pět set velkorozměrných oken, přes dvě stě dveří, rozvedeno 1300 km nových kabelů, vybudovány nové výtahy, budova vybavena moderními technologickými systémy, zastřešeny byly obě muzejní dvorany a Historická budova byla propojena podzemní spojovací chodbou s vedlejší Novou budovou Národního muzea. Ale o tom se budeme moci přesvědčit až příští rok.
Dvorana opravené budovy Národního muzea FOTO MATĚJ HOŠEK © NÁRODNÍ MUZEUM
Komentáře k článku: Výročí republiky a Národního muzea
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
