Divadelní noviny > Zprávy

Vytvořit z ND moderně řízenou instituci

V srpnu 2013 nastoupil doc. Jan Burian za vyhrocených okolností do pozice ředitele Národního divadla. Jeho prvním cílem bylo stabilizovat kritickou situaci.

Ministryně kultury mi uložila na základě Závěrečné zprávy o zjištění stavu státní příspěvkové organizace Národní divadlo ze dne 10. 6. 2013 realizovat nápravná opatření a řídit se doporučeními na základě výsledků uvedené zprávy, říká Jan Burian.

Úkoly se týkaly mj. bezodkladné změny systému odměňování. Burian měl došetřit zjištění v oblasti sporů se společností Themos, s.r.o., i v oblasti smluvních vztahů typu Energy Performance Contracting. Pokyn ministryně dále požadoval nápravu situace v oblasti daně z příjmů. Zpráva se rovněž zabývala porušováním zákona o účetnictví – krytí finančních rizik, uplatňováním finančních nároků ze strany Národního divadla při vedení soudních sporů, porušováním rozpočtové kázně při financování projektů EPC, neexistencí pracovních náplní a vnitřního platového předpisu, neplatností některých ustanovení kolektivní smlouvy, porušováním zákona o zaměstnanosti a nejasnostmi při uzavírání smluv na základě autorského zákona.

Sérií nejrůznějších opatření jsme docílili stavu, že do roku 2014 vstupujeme nejen v souladu s ministerským pokynem, ale především v souladu s platnou legislativou, ujišťuje Burian.

V průběhu realizace nápravných opatření byly provedeny další analýzy a nové vedení má nyní dostatečnou orientaci v problematice. První zkušenosti s řízením ND potvrdily předpoklad Garanční rady ND i signály obsažené ve Zprávě o stavu příspěvkové organizace ND. Národní divadlo je unikátně rozsáhlá instituce, která v řadě případů postupuje podle jiných pracovních standardů, než je obvyklé v ČR. Transformace této instituce do nového typu organizace, odpovídající současným uměleckým i ekonomickým požadavkům, se jeví jako nezbytná. Dlouhodobé zanedbávání potřebných systémových změn prohlubuje provozní, ekonomické i umělecké problémy ND, které tak neumožňují zvyšovat žádoucí mezinárodní konkurenceschopnosti a domácí uměleckou prestiž.

V úterý 4. února 2014 předložil Jan Burian k projednání GARANČNÍ RADĚ Národního divadla KONCEPCI DALŠÍHO ROZVOJE ND. Cílem navrhovaných opatření a změn je vytvoření moderního prostředí uvnitř i vně této instituce, které by odpovídalo požadavkům soudobé divadelní tvorby.

Po celou dobu historie ND se opakují situace, kdy si odborné autority uvědomují nutnost jeho transformace, nové pojmenování jeho funkčních částí, reformu podmínek jeho existence a zařazení a nutnost obnovy v duchu standardních evropských zkušeností. Většina diskusí od roku 1989 do dneška se ostatně točí kolem tzv. autonomie uměleckých souborů – hlavního cíle koncepce Jana Buriana. Současný nevyhovující stav ND je důsledkem celého jeho historického vývoje. Původně koncipované vícesouborové divadlo s provozem v jedné divadelní budově bylo již v době svého vzniku považováno za nedostatečné, popisuje kontext Jan Burian.

Umělecké nároky, které jsou na ND často uplatňovány, se buď vzájemně vylučují, anebo není jejich naplnění v silách profesionálního divadla. Máme být ,první scénou’, máme reprezentovat, inovovat, experimentovat, ručit za vysokou kvalitu, mít silné mezinárodní renomé, věnovat se českým tématům, podporovat začínající tvůrce, spolupracovat s prestižními zahraničními jmény a zároveň prodat každoročně více než 1000 představení na čtyřech nebo pěti scénách. Ve snaze naplnit tyto požadavky je program ND natolik silně rozkročen, že ztrácí dostatečně jasnou identitu, vytváří si jen obtížně konkrétní divácké adresy a vlastně tak setrvává v dobách, kdy Národní divadlo bylo jediným českým profesionálním divadlem nebo dokonce jediným na území města Prahy.

Je však třeba otevřeně říci, že cílem transformace ND není snížení nákladů jako celku. Profesionální divadla v Čechách, včetně ND, jsou podfinancovaná a obtížně konkurenceschopná. Praha jistě není Paříž, Londýn ani Vídeň, ale musí mít podstatně vyšší ambice než je tomu v současnosti, upozorňuje Jan Burian. Chceme-li být součástí evropského divadla, chceme-li ukázat Českou republiku jako zemi s výjimečnou a živou kulturní tradicí, nemůžeme nadále spravovat Národní divadlo na základě rozpočtu, který není znám s dostatečným předstihem nebo ve stavu s hroutícími se budovami a zařízeními, vysvětluje Burian. Transformací ND lze dosáhnout jeho vyšší efektivity v horizontu více než několika let. Okamžité úspory by neznamenaly nic jiného než přijetí restriktivní strategie, omezování provozu, služeb, počtu představení i premiér. V případě této strategie však nelze hovořit o koncepci rozvoje ale jen o koncepci postupného úpadku.

Koncepce rozvoje ND nemůže být zároveň strategií jednoho vedení nebo ředitele. Úroveň ND a další perspektivy jsou podmíněny celospolečenským konsenzem a potřebou, které musí široce přesahovat hranice divadelní obce, říká Burian.

Cílem transformace ND musí být vytvoření moderně řízené instituce, která své výjimečné postavení dané historickým vývojem, veřejným vnímáním a podporou státu, využívá k vytváření divadelních děl schopných mezinárodní konkurence, vstřebávající inspirace soudobého divadelního umění, rozvíjející specificky české tvůrčí postupy a postoje a splňující vysoké nároky umělecké profesionality.

Řešením pro ND je vytvoření skutečně právně, ekonomicky i umělecky samostatných celků pod společnou značkou a poskytování společných podpůrných a servisních služeb výhradně v těch oblastech, kde to bude efektivní nejen ekonomicky, ale také z hlediska umělecké kvality jednotlivých inscenací a představení.

Samostatné právnické osoby – Opera, Balet, Činohra – budou využívat služeb společné servisní organizace na základě řádných obchodních vztahů. Současné ředitelství ND bude zastupovat společné zájmy, řešit základní strategické otázky a provádět kontrolu. Systém řízení ND by měl odpovídat organizaci tzv. holdingového typu. ND jako instituce zřídí jednotlivé právnické osoby, vůči kterým bude vykonávat příslušná práva. Jednotlivá divadla budou zároveň disponovat všemi právy samostatné právnické osoby s výhradou práv vůči určenému státnímu majetku a s výhradou práv vůči činnostem, které budou provádět společně ve vztahu k ředitelství či servisní organizaci. Toto řešení nejen že neznamená ztrátu společné značky, ale povede k významnému posílení pravomocí i odpovědnosti.

K tomuto řešení je nutné vytvořit nové legislativní a ekonomické podmínky. ND se musí transformovat na jiný typ právnické osoby, která by tento způsob řízení umožnovala.

Uvědomuji si, že veškeré změny budou zároveň předmětem rozsáhlé veřejné diskuze, obav a pochybností, přiznává Jan Burian. Celý historický vývoj ND však ukazuje, že bez nových a zásadních rozhodnutí nelze očekávat, že bude ND schopno plnit umělecké úkoly, které jsou po něm požadovány, varuje.

Jan Burian předkládá společně s Garanční radou ministrovi kultury návrh hlavních zásad ZÁKONA O VEŘEJNOPRÁVNÍ INSTITUCI V KUL TUŘE, který se v této chvíli jeví jako nejrealističtější cesta k potřebným změnám.

///

RADA NÁRODNÍHO DIVADLA

Ing. Pavel Čejka, MBA

člen představenstva a náměstek generálního ředitele, správní ředitel Komerční banky

Absolvent Českého vysokého učení technického se zaměřením na Management a Finance a University of Chicago Graduate School of Business, kde získal titul MBA. Svou profesní kariéru začal v roce 1994 ve společnosti Arthur Andersen, kde se specializoval převážně na poradenství pro finanční instituce v regionu střední Evropy. V roce 2000 nastoupil do ČSOB jako výkonný ředitel pro Finanční řízení. Do Komerční banky přišel v červenci 2003 jako zástupce finančního ředitele a od února 2006 do července 2012 působil jako Výkonný ředitel pro strategii a finance. S účinností od 1. srpna 2012 byl dozorčí radou zvolen za člena představenstva Komerční banky zodpovědného za vedení úseků Strategie a Finance, Transakční a platební služby, Informační technologie, Organizace a řízení projektů, Podpůrné služby, Řízení informací a Služby Investičního bankovnictví. Pan Pavel Čejka je rovněž členem dozorčí rady společností Modrá pyramida stavební spořitelna, ESSOX a Komerční pojišťovna. Dále je předsedou dozorčí rady KB Penzijní společnosti a členem statutárního orgánu společnosti Bastion European Investments, S. A.

Prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr.h.c.

předseda Akademie věd České republiky

Rodák ze slezského Jablunkova, vystudoval VŠCHT Praha, kde později obhájil doktorát věd a v r. 2003 byl jmenován profesorem chemického inženýrství. Je čestným doktorem Slovenské technické univerzity v Bratislavě a čestným členem Institution of Chemical Engineers UK. V letech 2005-2009 byl místopředsedou AV ČR, od r. 2009 je předsedou AV ČR. Hlavním předmětem jeho odborného zájmu jsou vícefázové chemické reaktory. Publikoval přes 70 původních prací v impaktovaných mezinárodních časopisech, podle SCI je na jeho práce zhruba 1000 citačních ohlasů. Je členem Učené společnosti ČR a Inženýrské akademie ČR, předsedou České společnosti chemického inženýrství a členem představenstva Svazu chemického průmyslu ČR. Byl opakovaně zvolen do prestižní funkce prezidenta Evropské federace chemického inženýrství, získal řadu domácích i zahraničních vědeckých ocenění, v roce 2012 mu byla udělena medaile Za zásluhy o stát v oblasti vědy.

JUDr. Vlasta Formánková

soudkyně Ústavního soudu

Vlasta Formánková ukončila studium práv na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v roce 1977. V témže roce nastoupila jako právní referentka do Západočeských mlékáren, n. p. Klatovy. Rigorózní zkoušku složila v roce 1978. Od 1. září 1978 začala vykonávat justiční praxi u Krajského soudu v Plzni a po složení justičních zkoušek byla 15. června 1979 zvolena soudkyní pro Okresní soud Plzeň-město. Pracovala nejprve na úseku občanskoprávním, pak krátce na úseku trestním a poté znovu na úseku občanskoprávním. V lednu roku 1990 byla pověřena řízením Okresního soudu Plzeň-město a následně jmenována do funkce předsedkyně tohoto okresního soudu. Zároveň působila jako předsedkyně občanskoprávního senátu. Po uvolnění z funkce předsedkyně okresního soudu na jaře 1999 soudila dále na úseku občanskoprávním a v průběhu roku 2000 přešla ke Krajskému soudu v Plzni, kde jí byla přidělena jak agenda prvostupňová, tak i agenda odvolací na úseku občanskoprávním, kupříkladu zákon na ochranu osobnosti, tiskové žaloby, žaloby z autorského práva. Dne 5. srpna 2005 byla prezidentem Václavem Klausem jmenována soudkyní Ústavního soudu České republiky. Nikdy nebyla členkou ani kandidátkou žádné politické strany.

Pavel Kohout

básník, novinář, scenárista, dramaturg, divadelní a filmový režisér, prozaik a dramatik

Narozen v Praze. Pavel Kohout patří k nejznámějším českým spisovatelům. Původních divadelních her napsal třicet, jeho dramatizace a adaptace dosahují nyní ku dvaceti. Přestože Kohoutova dramatika prošla názorovými zvraty: od naivního kolektivismu, přes ideály reformního socialismu až po důsledně protirežimní postoj za tzv. normalizace, nevyjímajíc ani jízlivou kritiku některých jevů v demokratické společnosti, která následovala, jako celek vykazuje setrvalé snahy o zachycení doby a prostředí v jakési autentické moralitě, jíž chtěl autor zpětně působit svět, ve kterém žil. A protože je Pavel Kohout autorem s velkým smyslem pro dramatičnost, tak se i tehdy, když si totalitní estetika vynucovala závazné modely zápletek a postupů, vydával vlastní vyjadřovací cestou. Ta ho na konci šedesátých let dovedla k rozchodu s režimem, který jej v roce 1979 lstivě vystrnadil ze země odebrav mu při tom tenkrát ještě československé občanství. Do vlasti se vrátil v roce 1990, to už byl nositelem řady ocenění, příkladně Velké rakouské státní ceny za evropskou literaturu (1977), jejichž počet se mezitím rozrostl například o Rakouský čestný kříž I. třídy za vědu a kulturu (1998) či o Velký kříž Řádu za zásluhy spolkové republiky Německo (2002).

Prof. Dr. Dadja Altenburg Pešta Kohl

předsedkyně Mecenášského klubu ND

Narozena v Praze. Na Univerzitě Karlově vystudovala medicínu. V roce 1972 emigrovala do NSR. V Německu se specializovala na Univerzitní klinice čelistní a obličejové chirurgie. Pracovala jako lékařka. Koncem osmdesátých let založila jednu z nejúspěšnějších farmakologických obchodních firem v Německu, kde je dodnes společnicí a stojí v čele představenstva. Po roce 1989 se postupně vracela do ČR. V roce 2006 se přestěhovala zpět do České republiky. Celý život zasvětila filantropii a angažuje se v občanské společnosti. Podporuje instituce a projekty v oblasti kultury (kinematografie, divadla, výtvarného umění). Založila Nadaci DrAK, která se realizuje v kultuře a zdravotní prevenci. Založila muzeum moderního umění Muzeum Montanelli v Praze, které patří k jednomu z mála privátních muzeí v České republice. Je poradkyní Unicredit Group v Mnichově. Je členkou představenstva „Kulturního Fóra“ v Berlíně. Národní divadlo podporuje od roku 2005. Finančně podpořila několik představení, zakoupila housle pro orchestr, nechala zrestaurovat Hynaisovu oponu. Spolu s manželem věnovala Národnímu divadlu bronzovou bustu Václava Havla. V minulém roce financovala její rodina „první fázi“ restaurovaní Alšových lunet.

Ing. Jiří Maceška

předseda dozorčí rady České pošty

Ing. Jiří Maceška vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Praze, Fakultu obchodní; působil v oblasti mezinárodního obchodu se zaměřením zejména na region Blízkého a Středního Východu v obchodních společnostech a posléze na Ministerstvu průmyslu a obchodu ČR, kde zastával pozici náměstka ministra pro obchod (1998–2002). V letech 2002–2007 jmenován velvyslancem ČR při Organizaci pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) v Paříži. V době předsednictví ČR v EU koordinoval působnost Ministerstva financí ČR v Radě ECOFIN, MMF a Světové banky. Předsedou dozorčí rady České pošty, s.p. byl zvolen v roce 2009; dále působí v dozorčí komisi Rady ČT, je členem Vědecké rady VŠE, členem rady Ligy proti rakovině, viceprezidentem Česko-izraelské smíšené obchodní komory a členem Rady Národního divadla. Patří mezi nadšené obdivovatele opery, baletu, ale i moderní jazzové tvorby. Má slabost pro rafinovanou kuchyni a vína původu francouzských regionů.

JUDr. Pavel Smutný

prezident BOHEMIAN HERITAGE FUND, nadační fond

JUDr. Pavel Smutný je spoluzakladatelem advokátní kanceláře CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ, která se od roku 1993 specializuje především na obchodní právo. V roce 1995 inicioval založení Kruhu přátel opery Národního divadla a dodnes je jeho jednatelem. O čtyři roky později zřídil nadační fond BOHEMIAN HERITAGE FUND, který sdružuje soukromé mecenáše a podporuje národní kulturní dědictví a současné špičkové kulturní projekty. Od roku 2009 je prezidentem Česko-izraelské smíšené obchodní komory a od roku 2010 zasedá ve správní radě Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl. Byl také členem Evropského výboru World Monument Fund nebo Evropské operní asociace FEDORA, kde sedm let plnil funkci viceprezidenta. Za všechny jeho společensky prospěšné aktivity byla advokátní kancelář CÍSAŘ, ČEŠKA, SMUTNÝ v roce 2013 vyhlášena Právnickou firmou roku v oboru společenská odpovědnost.

Ing. Bohdan Wojnar

člen představenstva za oblast řízení lidských zdrojů Škoda Auto

Bohdan Wojnar vystudoval Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze (obor Ekonomika a řízení) a rovněž v Praze absolvoval v roce 1993 mezinárodní studium European Business School. Bezprostředně po studiích (1983–1985) pracoval ve firmě Kaučuk a v roce 1985 nastoupil do společnosti Škoda Auto, kde zastával různé funkce v ekonomické oblasti. V roce 1996 mu bylo svěřeno řízení controllingu značky Škoda. Ve společnosti Volkswagen Slovakia byl v roce 2006 jmenován nejprve členem představenstva za rezort financí, v září 2008 však přijal odpovědnost i za oblast personalistiky. Od roku 2009 zde působil jako člen představenstva pro personalistiku. Členem představenstva společnosti Škoda Auto se zodpovědností za oblast Řízení lidských zdrojů se stal 1. ledna 2011. Mimo jiné působil Bohdan Wojnar jako místopředseda Dozorčí rady Zaměstnanecké pojišťovny Škoda. Dále pracoval jako ředitel dceřiné společnosti ŠKODA IMMO, s.r.o. (2001-2005). V roce 2006 působil jako předseda Správní rady Zaměstnanecké pojišťovny Škoda, byl členem představenstva Slovenské průmyslové a obchodní komory a Svazu automobilového průmyslu Slovenské republiky. V současnosti je viceprezidentem Svazu automobilového průmyslu AutoSAP a členem představenstva Svazu průmyslu a dopravy. Kromě toho je aktivní v akademické radě Vysoké školy ekonomické v Praze.

Ing. Petr Dvořák

generální ředitel České televize

///

Rada ND je poradním orgánem ředitele ve smyslu Statutu. Členy Rady jmenuje a odvolává ředitel. Činnost Rady se řídí jednacím řádem.

/Z tiskových zpráv Národního divadla připravil a zpracoval hul/

• Autor: DN
• Publikováno: 8. února 2014

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Vytvořit z ND moderně řízenou instituci

1. Vladimír Hulec

   

   Hlavní teze
   koncepce dalšího rozvoje Národního divadla představené ředitelem Janem Burianem ministru kultury Danielu Hermanovi najdete zde: http://www.mkcr.cz/assets/zpravodajstvi/zpravy/koncepce-rozvoje-nd.pdf

   Teze vycházejí z Návrhu transformace ND vypracovaného týmem expertů k 15. 1. 2013, ze Závěrečné zprávy o zjištění stavu státní příspěvkové organizace Národní divadlo zpracované týmem odborníků na základě objednávky Ministerstva kultury České republiky ze dne 10. 6. 2013 a ze Zprávy o organizačních, strukturálních, personálních a dalších nápravných opatřeních ze dne 16. 1. 2014. Poslední uvedený materiál byl vypracován na základě dalších analýz a posudků, které jsou rovněž podkladem této koncepce.

   „Koncepci vnímám hlavně jako kontinuální proces vycházející ze základního zadání státu ověřeného příslušnými analýzami a jeho rozpracování pro další diskusi a rozhodování,“ řekl ministru kultury Jan Burian.
   Viz: http://www.mkcr.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/transformace-narodniho-divadla-jako-predpoklad-jeho-dalsiho-rozvoje-211573/tmplid-228

   25.02.2014 (4.54), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ