Vznešenost mají v Paříži rádi

Velký úspěch slaví již téměř dva roky v pařížském Le Petit Théâtre inscenace klasického textu Jeana-Baptisty Poquelina – Molièra Směšné preciózky. Inscenace ve Francii nejhranějšího dramatika se chopil francouzský herec a režisér Arnaud Denis, který v roce 2003 založil divadelní soubor Les Compagnons de la Chimère. Jeho členem je i známý herec a divadelní pedagog Jean-Pierre Leroux. Soubor nemá stálou scénu, je však oblíbeným hostem pařížských divadel a festivalů, Avignon nevyjímaje. Specializuje se na inscenování francouzských klasiků, jako je právě Molière, Marivaux nebo Voltaire. Vedle nich má na repertoáru i hry moderního repertoáru, například Eugena Ionesca.

Mladý a talentovaný režisér se v Paříži úspěšně uvedl v roce 2008 adaptací Voltairova Candida ve Vingtième Théâtre. V případě Směšných preciózek se soustřeďuje na oslavu vznešených šlechtických mravů, které jsou v protikladu k chování intrikánů a pletichářů. A jsou to právě rozporné city v lásce Henrietty a Clitandra, o nichž divák dobře ví, že skončí smířlivě, které režisérovi umožňují gradovat téma, děj i dramatické napětí.

Scéna Édurda Lauga, jež dělí jeviště na dva do stran se svažující panely stěn, které jsou uprostřed rozdělené zrcadlem, uvádí – výtvarným využitím klasicistní dekorativnosti – diváky do sedmnáctého století. Dobové ukotvení inscenace podporuje i křehké herectví souboru, kostýmy Virginie Houdinière, jež evokují atmosféru krinolín a vějířů, hudba a veskrze komorní osvětlení.

Režisér respektoval Molièrův požadavek, aby byla role Philaminty obsazena mužem. Jean-Laurent Cochet, uznávaný herec a profesor dramatického umění, je v šatech přísné paní domácí přesný: směšně „preciózní“. Každý detail spojený s jeho hereckou postavou hraje: obličej je okrášlený hrubým buklé, zatímco víčka se třepetají jako listí ve větru. I ostatní herci – Marie-Julie Baup v roli rozverné Henrietty, Jonathan Bozet jako romantický Clitandr, Élisabeth Ventury coby věčně podrážděná Armanda či Jeann-Pierre Leroux v roli poslušného manžela – splňují nároky vznešeného aristokratického divadla s řadou špílců a lidového humoru, jež je moderní a současně respektuje požadavky dobového žánru.

Z francouzského tisku vybrala, přeložila a upravila