Vznikne nová diaspora komediantů?
Dnes slaví divadelníci na celém světě Mezinárodní Den divadla. Autorem letošního Poselství je italský satirický dramatik, režisér, herec, skladatel a výtvarník, nositel Nobelovy ceny za literaturu za rok 1997 – Dario Fo (1926). Provolání bude dnes čteno v divadlech celého světa.
Dario Fo v roce 1997 FOTO ULLA MONTAN
Poselství k Mezinárodnímu dni divadla 2013
V dávné minulosti mocní tohoto světa dali najevo svou nesnášenlivost tím, že vypudili z naší země herce COMMEDIA DELL’ARTE. Dnes v důsledku krize nacházejí herci a divadelní soubory jenom svízelně jeviště, divadla a diváky.
Proto dnešní vládci nemusejí hledat způsob, jak kontrolovat osoby, které se vyjadřují ironicky a se sarkasmem, – neboť herci už nemají kde oslovit diváky. Ovšem v renesanční Itálii museli vládci vyvinout značné úsilí, aby udrželi „komedianty“ na uzdě, protože ti měli velmi početné publikum.
Je obecně známo, že k hromadnému exodu herců COMMEDIA DELL’ARTE došlo ve století protireformace, které požadovalo uzavření všech divadelních sálů, především v Římě, neboť herci byli obviněni, že znesvěcují Svaté město. Roku 1697 papež Inocenc XII. nařídil, pod značným tlakem konzervativnější části měšťanstva a představitelů kléru, zbourání divadla TORDINONA, které podle názoru moralistů uvedlo největší počet obscénních představení.
V období protireformace kardinál Karel Boromejský, který působil v severní Itálii, si vzal za úkol spasit „milánské děti“ a proto stanovil jasný rozdíl mezi uměním, nejvyšší formou duchovního vzdělání, a divadlem jako projevem rouhání a marnosti. V dopise svým spolupracovníkům, který cituji spatra, se vyjádřil víceméně takto: „Proto nám leží na srdci vykořenění hanebného plevele, a učinili jsme vše, abychom spálili texty obsahující hanebné řeči, abychom je vymazali z paměti lidí a zároveň abychom pronásledovali osoby, které šíří takové texty tiskem. Je však zřejmé, že zatímco jsme spali, ďábel pracoval s ještě větší mazaností. Do duše pronikne mnohem lépe, co oko vidí, než co si lze přečíst v knihách! Pro mysl dospívajících chlapců a mladých dívek je mnohem zhoubnější mluvené slovo, provázené odpovídajícími gesty než mrtvá slova vytištěná v knihách. Je proto nezbytně nutné zbavit naše města divadelníků právě tak, jako se zbavujeme nežádoucích duší.“
Jediné řešení dnešní krize tedy spočívá v naději, že bude uspořádán velký hon na nás, divadelníky a zejména pak proti mladým, kteří chtějí dělat divadlo a vznikne nová diaspora „komediantů“, divadelníků, kteří z tohoto omezení nepochybně vytěží dosud nepředstavitelné výhody a inspiraci pro nová divadelní představení, pro nové divadlo.
Dario Fo
(překlad Dagmar Steinová)
///
Mezinárodní den divadla byl založen v roce 1961 Mezinárodním divadelním institutem (International Theatre Institute – ITI). Při této příležitosti se organizují různé národní i mezinárodní divadelní akce. K nejvýznamnějším z nich patří Mezinárodní poselství – jeho autorem je každoročně vybraná světově proslulá divadelní osobnost.
Autoři Poselství:
1962: Jean COCTEAU
1963: Arthur MILER
1964: Laurence OLIVIER – Jean-Louis BARRAULT
1965: Anonym
1966: René MAHEU, generální ředitel UNESCO
1967: Helen WEIGEL
1968: Miguel Angel ASTURIAS
1969: Peter BROOK
1970: Dimitrij ŠOSTAKOVIČ
1971: Pablo NERUDA
1972: Maurice BEJART
1973: Luchino VISCONTI
1974: Richard BURTON
1975: Ellen STEWART
1976: Eugene IONESCO
1977: Radu BELIGAN
1978: národní poselství
1979: národní poselství
1980: Janusz WARMINSKI
1981: národní poselství
1982: Lars af MALMBORG
1983: Amadou Mahtar M´BOW, generální ředitel UNESCO
1984: Michail CARJEV
1985: Abndré-Louis PERINETTI
1986: Wole SOYINKA
1987: Antonio GALA
1988: Peter BROOK
1989: Martin ESSLIN
1990: Kirill LAVROV
1991: Federico MAYOR – generální ředitel UNESCO
1992: Jorge LAVELLI – Arturo USLAR PIETRI
1993: Edward ALBEE
1994: Václav HAVEL
1995: Humberto ORSINI
1996: Saadalla WANNOUS
1997: Jeong Ok KIM
1998: 50. výročí ITI – speciální poselství
1999: Vigdís FINNBOGADÓTTIR
2000: Michel TREMBLAY
2001: Iakovos KAMPANELLIS
2002: Girish KARNAD
2003: Tankred DORST
2004: Fathia EL ASSAL
2005: Ariane MNOUCHKINE
2006: Victor Hugo RASCON BANDA
2007: Jeho Výsost šejk Dr. Sultan Bin Mohammed AL-QASIMI
2008: Robert LEPAGE
2009: Augusto BOAL
2010: Judi DENCH
2011: Jessica A. KAAHWA
2012: John MALKOVICH
2013: Dario FO
Komentáře k článku: Vznikne nová diaspora komediantů?
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
