Wanted Welzl
Ještě je teplá… Ta stopa po dětství! Ještě je teplá ta stopa po snění o velkých dobrodružstvích, které nejednou vedly sněhem a ledem Arktidy.
Nebudu chodit okolo zmrzlých vajec z jedné Londonovy povídky a přiznám bez mučení, že čím jsem starší a banalita kolem nás v boji o přežití v éře různých véček, šméček a dalších béček obludnější, baví mě ta zdánlivá přímočarost knih odvahy a dobrodružství, sci-fi, comicsu, fantasy a detektivek čím dál víc.
Svým způsobem mi pomáhají přežít. Minimálně morálně. Bez nich bych byl už mrtvý muž. A to bez jakékoliv ironie. Vyhořelý dospělý…
Netušil jsem ovšem ani v nejmenším, že komiks na jevišti Dejvického divadla s vše slibujícím názvem Wanted Welzl, který je vyklenut nad minimalistickým textem Karla Františka Tománka, mě zavede také k mrtvému muži. A to k tomu po geniálním Bezhlavém jezdci vůbec největšímu, tedy až k Mrtvému muži Jima Jarmusche.
Máte-li jak já rádi putování muže, který má něco naléhavého na srdci, v tomto případě kulku, a taky vás dostal mix Kafky, westernu, filmu noir a Blakových básniček, zamiřte na toto představení a neminete cíl. Stejně jako ve filmu Neil Young drásá existencionální strunu ve vaší duši svou kytarou, v Dejvickém divadle vám jedna steel kytara, nebo co to je – dle mého laického úsudku – takový ležící strunný nástroj, kentaur mezi kytarou a harfou, hodí na duši černobílou zaběhlou kočku, anebo rovnou stříbrnou polární lišku.
Minimalistická hudba jediného muzikanta působí tak účinně, že se vám chce za chvíli buď stáhnout oháňku, anebo výt na měsíc.
Nechci tu nějak popisovat (ne)děj ani gagy, protože tato naprosto režijní a dekorativní inscenace stojí a padá s momentem překvapení, a kdybych vám příliš prozradil, bezpochyby by za vás promluvil soudce Lynch.
Navíc zde se úsudky nepředávají, mohu vám snad převyprávět epos, udělat výtah z některé shakespearovské figury, ale nastínit komiksové stránky a obracet je v chronologickém pořadí?! Beznadějné! Běžte se tedy sami mrknout na zamrzlý čas, jenž se vleče, a zčistajasna puknou ledy, zajděte si vyslechnout mrazivé dialogy a přehlídku herců, kteří nehrají jako rtuť nahoru a dolů, ale jsou mrazivě sošní jako kusy ledu.
Vzpomněl jsem si na všechny ty tváře pod ledem z Londonových povídek. Eskymo Welzl a ostatní postavy v dejvickém představení se na vás dívají skutečně skrz led jak muzeální kousky vitrínami. Jen zkrátka nevíme, na které straně je ten věčný život a na čí věčná smrt.
Má reflexe představení Wanted Welzl budiž dnes nejstručnější, jakou jsem kdy do této rubriky napsal. Komiksu stručnost sluší. A tak jen: Huííííííííííííííííííííííííííííííííí!! Bublinu si doplňte sami. Vlk, kterého chovám v zajetí, vyje s oháňkou mezi stehny. Tohle představení zkrátka musíte vidět všichni, dřív než z vás všech budou studený čumáci. Ledové krásky jsou zde, i ledoví padouchové, a kulka, kterou vám nechá na srdci, bude ještě dlouho teplá. Sáhněte si…!
Komentáře k článku: Wanted Welzl
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
