Divadelní noviny Aktuální vydání 21/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

21/2024

ročník 33
10. 12. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Festivaly Reportáž

    Y: ŠŠŠŠŠŠ, WWW, Ó, X10 v KH (No.2)

    Den třetí

    Prvním bodem sobotního programu byla performance lecture Forsale ze Slovinska. Přednáška se zabývá divadelně performovanou aukcí, která mění nereálné v reálné a naopak. Skutečně – neskutečně tak narušuje všechny principy ekonomiky a vyvozuje mrazivě zneklidňující důsledky. Ve chvíli, kdy se prodává divadelní představení, prodává tak i herce. Nový majitel tedy vlastně s jeho tělem může naložit, jak se mu zlíbí. Uplatnil by však opravdu toto právo někdo? Autorka a zároveň přednášející Lea Kukovič s humorem, ale místy náležitou naléhavostí, kritizovala chod současné společnosti a pohledu na umění, který je vskutku tristní, jak se nám potvrdilo i při absenci návštěvy místních.

    Russian book of dead – Jana Kozubková. Foto: archiv festivalu

    Osobní příběhy představilo v rámci představení How did we get here slovinské duo Gregor Zorc a Matej Recer. S minimální scénografií prostřeného stolu se nad pomalu mizející lahví slivovice divákům odhaluje svým specifickým tempem osobní historie, a takto poeticky na otázku položenou v názvu inscenace odpovídají. Všichni někam směřují, ale v tuto chvíli jsme jenom zde. Proč si tedy nedopřát sklenku slovinského vína a šťopičku pálenky.

    Performance Present: Perfect Jana Mocka byla koncipovaná jako výstavní síň, kterou jednotlivé skupiny pod vedením průvodkyň Iriny Andreevy a Tinky Avramové prochází. Jako diváci jsme se ocitli na oslavě stých narozenin vážené kulturní instituce. Vystavené objekty byly bizarní přehlídkou artefaktů, například popelníček Václava Havla, busta koně Winstona Churchilla či šperkovnice Charlotty Masarykové, kterou jí daroval manžel. Nebo ona jemu? Všechny tyto vystavené artefakty však připomínají významné muže, kteří každý svým způsobem podporoval patriarchát. Proto při feministickém výkladu exponátů je nakonec průvodkyně musí zničit. Performance nechyběl vtip, ale ani zamrazení při zviditelnění všeobecných pravd.

    Russian book of dead navázalo na protiválečnou notu předchozího dne. Neskutečně tíživá témata války, demonstrací, policejní brutality, beznaděje a bezmoci se nakumulovala do hodinového vystoupení ze kterého opravdu mrazilo. Hlavní roli Milana Gorská hrála neskutečně seriózně a realisticky. Na druhou stranu stylizované hraní Jany Kozubkové ztvárňující anonymního uštěpačného komentátora velmi silně kontrastovalo.

    Under construction. Foto: archiv festivalu

    Jedním z posledních představeních festivalu bylo Under construction ze Slovinska. Mozaikovitě sestavený příběh o hlasování o znovupostavení zbořené věže, o poničení vzpomínek. Vizuálně poutavá scénografie se skládala ze čtverce vytvořeného ze stolů, na kterých bylo vytvořené město. Restauraci představovaly skleničky, kluziště zrcadlo a mouka pekařství. Práce s objekty a příjemná participace diváka (v jednu chvíli jsme byli vyzváni si sáhnout pod židli a pod ní byl malinový bonbon – protože mír přece chutná jako maliny) nás skvěle přenesla na další program.

    Hudební performance Psychedelic choir, jenž byla součástí Y events, způsobila neskutečně efektní zážitek blížící se tomu rituálnímu. Nevídané použití hlasu v prostředí polorozbouraného pivovaru a staré odložené objekty vůkol vytvořily naprosto unikátní atmosféru mimozemského.

    Present: Perfect. Foto: archiv festivalu

    Dny všechny

    Mimo důraz na smysl sluchu, jak jsme již zmiňovali v minulém díle, tak bylo výrazné téma feminismu napříč valnou většinou inscenací. X10 nepředstavila pouze svou činnost, ale významně uvedla například i slovinskou nezávislou tvorbu. Zároveň veřejná diskuse o kultuře v regionech nebyla úplně naplněna. Z místních obyvatel se festivalu neúčastnil skoro nikdo, možná protože je svou lokací odtržen od centra města. Jedině snad pohádky pro děti se odehrávaly v okolí náměstí. Podobně prostor Po páté odpoledne se zapsal do života obyvatel z Kutné Hory. Byl otevřen například pro lekci tance či stolního fotbálku. Protože, jak jsme se dozvěděli, po páté odpoledne toto město mnoho nenabízí. Samotný festival, přes objektivně velmi kvalitní program, působil jako uzavřená společnost, a příležitost setkání umělecké komunity hlavního města.


    Komentáře k článku: Y: ŠŠŠŠŠŠ, WWW, Ó, X10 v KH (No.2)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,