Divadelní noviny > Blogy Burza
Yvetta Tannenbergerová
FOTO archiv For Help
Yvetta Tannenbergerová
8. prosince 1968 Bratislava – 17. července 2012 Bratislava
Diváky i kolegy oblíbená sympatická sopranistka pocházela z umělecké rodiny, babička byla profesorkou zpěvu, matka houslistka a otec violoncellista. Otec měl dceru zprvu k houslím, v roce 1989 však absolvovala na bratislavské konzervatoři zpěv. Na rozdíl od svých vrstevníků se ještě v témže roce vydala do světa. Nastoupila stáž ve Státní opeře Pod lipami v Berlíně a po roce přešla do operního studia ve Státní opeře ve Vídni, kde záhy dostávala sólové role a pracovně se setkala s nejvýznamnějšími umělci té doby. Také s Plácidem Domingem: podle ní celý život bojoval s vysokým „c“, ale publiku učaroval komplexní interpretací role, součtem pěveckých dispozic s hereckými schopnostmi a osobnostním charismatem. Sama velmi dbala na technické vedení svého jemného, vemlouvavého potemnělého hlasu, průběžně proto spolupracovala s italským hlasovým pedagogem Paolem de Napoli, neboť vyznávala italskou pěveckou školu, ale po Domingově vzoru dávala hlasový projev vždycky do služeb dramatické operní postavy výrazem a hereckým podáním postavy v kontextu inscenace. Věděla, že právě v tom tkví největší síla současné operní interpretace, kterou se snažila vštípit zase svým žákům.
Portrét z roku 2003. FOTO archiv Městské divadlo Brno
Od roku 1993 vystupovala jako stálý i příležitostný host v řadě divadel, trvalejší spolupráci udržovala s operou SND v Bratislavě, v Čechách pak s brněnskou operou, kde také v roce 1994 dostala první velkou roli Norinu v Donizettiho komické opeře Don Pasquale, a s ostravskou operou, kde jí hned nato Luděk Golat dal roli Malvíny v Marschnerově opeře Vampýr a Konstance v Mozartově Únosu ze serailu. K jejím vůbec nejlepším kreacím řadím titulní roli v ostravském nastudování u nás prakticky neznámé opery Giuseppe Verdiho Johanka z Arku, hlavní ženskou roli Rachel v Halévyho Židovce a také citlivě provedenou Katěrinu v Janáčkově Káti Kabanové a samozřejmě Jenůfu. Z řady brněnských rolí nezapomeňme na Janáčkovu Bystroušku, Mussetu v Pucciniho Bohémě, Donizettiho Lucii di Lammermoor, Paminu z Mozartovy Kouzelné flétny či Adinu z Donizettiho Nápoje lásky. Za Violettu získala v roce 2001 nominaci na Cenu Thálie. Donu Annu v Mozartově Donu Giovannim zpívala v několika nastudováních, také v pražském Stavovském divadle a ve Státní opeře.
Jedna z posledních fotografií. FOTO archiv
Pro mrštnou pěveckou techniku, osobní kouzlo se smyslem pro humor a pro bezprostřední herectví byla vítanou posilou operetních inscenací, však také operetu nijak nepodceňovala: k nejlepším kreacím řadím její Lízu v Lehárově Zemi úsměvů, Hanu Glawari v Ústí nad Labem a v úplně jiném pojetí i v Městském divadle v Brně. V pozoruhodném projektu Zellerova Vtáčnika, nastudovaném v Ostravě slovensky, zpívala Kňažnu Máriu rodným jazykem, leč precizní byla i její česká dikce a samozřejmě německá. Nevyhýbala se ani muzikálovým rolím. Její repertoár byl široký i proto, že na volné noze si nemohla úplně vybírat. Zvládla různorodé postavy ve zhruba padesáti inscenacích za necelých dvacet let, které jí nepřející osud na jevišti vyměřil. Stihla v té době i řadu vystoupení po Evropě (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Norsko) a také v Japonsku. Lišku Bystroušku nastudovala pro berlínskou Německou operu a zpívala ji i v Lisabonu. Pravidelně doma i v zahraničí zpívala koncertní repertoár.
Yvetta Tannenbergerová byla milá, přátelská, na operní poměry nesmírně skromná. Zřejmě proto, že si cenila umělecké i životní opravdovosti. K umění i k životu přistupovala pokorně a kriticky, hloubala nad možnostmi interpretace svých postav a v době ztráty hodnot si udržovala vědomí kvality. Osobně jsem měl to potěšení se s ní při různých příležitostech setkávat a bylo to vždy pohlazení na duši i rozumu. Se zrádnou rakovinou statečně bojovala dlouhé měsíce, nestěžovala si, ani nezoufala. A nepřestávala pracovat. Poslední dobu prožila u své matky, než v pouhých třiačtyřiceti letech podlehla mozkovému nádoru.
Krásný člověk, na jaké se nezapomíná.
Komentáře k článku: Yvetta Tannenbergerová
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Stella Duffekova
Yvetta bola moja rovesnicka,velmi talentovana operna spevacka. Bola som zhrozena, ked som sa uplne nahodou dozvedela o jej extremne skorom odchode zo sveta.Podobne ako Yvetta aj ja uznavam jedine taliansku metodu a v sucasnosti sa zdokonalujem sukromne v technike spevu u renomovaneho svetoveho pedagoga v metropole Talianska v Rime.R. I. P. Yvetta, je mi to velmi luto, dufam, ze mozes spievat dalej v opernom nebi.
12.09.2012 (20.53), , Trvalý odkaz komentáře,