Divadelní noviny > Blogy Festivaly
Z deníku teatropunkera (No. 4)
Vážení přátelé,
je na čase zbystřit smysly! Na samém úvodu třetího měsíce, v tomto ještě příliš neotrkaném roce, je na vás totiž nastražena akce, jíž by bylo hříchem minout. Mezi 5. – 10. březnem vás totiž v pražském Aeru čeká zasloužený nářez. Festival otrlého diváka rázně rozkopává vrata svého devátého ročníku. A rozhodně nehodlá své diváky šetřit!
Budete tudíž důkladně proplesknuti pečlivě vybranou směskou nevkusu, exploatace, vskutku vytříbené estetiky a letos poprvé i hentai. Klíčovým tématem letošní kolekce je venkov a věřte, že Otrlcem prezentovaní redneckové by to se seniorkami z Babovřesk roztočili jak Vypsaná fixa s čápem. Chuť na útěk z bezpečného útočiště šedých stěn velkoměsta budete moci razantně zaplašit návštěvou kouzelného Motelu Auvajz (Motel hell, režie: Kevin Connor, USA, 1980), kde můžete být do záhonů zasazeni a sympaťákem s hlavou prasečí posléze něžně vykucháni. Netradiční romantiku ochutnáte v argentinském Zvěrstvu (Animalada, režie: Sergio Bizzio, Argentina, 2001), kdy vám za partnerku bude mimořádně megasexy ovce. Pro otrlé divačky pak komplexní festivalová dramaturgie přichystala Lacinýho fešáka Eddieho (Poor pretty Eddie, USA, 1975), který se perverzně pase na elvisovském mýtu i těle luzné zpěvačky Liz. Venkov jede!
Nejenom odérem mrvy však bude letošní Otrlec živ! Dostaví se i tradiční festivalové tváře: Proslulý maskot přehlídky, mexický zápasník El Santo se utká s Fantomem škrtičem (Santo vs. el espectro del estrangulador, režie: René Cardonna, Mexiko, 1963.) a vítaný návštěvník posledních dvou ročníků, liliputánský bojovník Weng Weng zakončí svou otrlou odyseu vlastní labutí písní v halucinačním westernovém úletu Pro pár cenťáků navíc (D’Wild Wild Weng, režie: Eddie Nicart, Filipíny, 1981). Chybět samozřejmě nemohou ani největší klenoty otrlcova inventáře, simultánní překladatelské duo Samanta Bifidus a Josef Vokurka.
Otevřená náruč železné festivalové panny však skrývá i další vypečené nástrahy: například smyslné Vojížděče odpadků (Trash humpers, režie: Harmony Korine, USA, Anglie, Francie, 2009) coby svéráznou poctu formátu VHS, hypno-tripoidní master piece Za černou duhou (Beyond the black rainbow, režie: Panos Cosmatos, Kanada 2010), legendární klasiky Démoni (Demons, režie: Lamberto Bava, Itálie 1985) a Noc drůbežích mrtvol (Poultrygeist: Night of the Chicken Dead, režie: Lloyd Kaufman, USA 2006), nekompromisně groteskního Klauna k popukání (Stitches, režie: Conor McMahon, Irsko 2012) či na Otrlci letos debutující animované perly Dívka s kaméliemi (Midori, Japonsko 1992) a Ukolébavka, po které se nevzbudíš (Śódžo cubaki, Japonsko 1985), japonského hentai-guru Hiroši Harady či panenkovský ultimátní kraťas I na Barbie občas přijde splín (Barbie también puede estar triste, 2002) argentinské nonkonformní režisérky Albertiny Carri.
Zlatým hřebem do rakve zahajovacího dne otrlého hodokvasu se navíc stane předpremiéra ambiciózního amerického debutu jihokorejské režijní megastar Park Chan Wooka, luxusně obsazená hamletovská variace Stokerovi (Stoker, USA 2013.). Jít či nejít? Toť není otázka!
Ochuzeni o masité hody navíc nebudou ani mimopražští lačnivci: 15. – 16. března je čeká nášup v Brně a v zatím blíže neurčeném termínu se bude filmově hodovat i v Uherském Hradišti.
Součástí festivalového menu budou i divadelně perforační doprovodné akce a naprosto unikátní atmosféra. Přesuňte se protentokráte z divadel do kinosálů a mlsejte. Březen nemůže odstartovat lépe.
Nashledanou v Aeru… Mlask!
P. S. Oficiální stránky přehlídky jsou: http://www.otrlydivak.cz/
Komentáře k článku: Z deníku teatropunkera (No. 4)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)