Z Divadelního oddělení Národního muzea
V Divadelním oddělení Národního muzea se nevěnujeme jen historii dávné a dávnější, ale tu a tam se zaměříme i na divadlo současné. V konkrétních sondách se někteří z nás soustředí na témata, která považují za podstatná. Dokumentace současnosti je ostatně přirozenou součástí práce i v dalších odděleních Historického muzea Národního muzea, jehož jsme součástí.
Marketingové materiály pohromadě FOTO LENKA ŠALDOVÁ
Smetanovský cyklus v Ostravě je jednou takovou výzvou. Pravda, zrovna archiv Národního divadla moravskoslezského patří k těm velmi dobře vedeným, nicméně není na škodu, když materiály k významným událostem nejsou soustředěny pouze na jednom místě. A tak jsem využila toho, že jsem mohla zažít ostravskou březnovou poctu Bedřichu Smetanovi (další bude v květnu), a soustředila materiály a dokumenty, které zčásti skončí ve sbírce a zčásti v doprovodné dokumentaci. Každopádně u nás badatel najde to podstatné, když se bude zajímat o ostravské oslavy 200 let od narození Bedřicha Smetany. Zatím jsem přivezla propagační materiály k cyklu i jednotlivým inscenacím (programy, plakáty, pohlednice…), merchandising (kromě oblíbených placek či nálepek též ponožky) – obecně nás totiž nezajímají jen témata přísně umělecká, ale i to, jak se divadla chovají marketingově. Kromě toho si budou moci badatelé samozřejmě prohlédnout fotografie, pracovní záznamy představení (premiér), trailery, podcasty, k tomu jsem natočila všechny děkovačky, které ukazují krásnou atmosféru představení v rámci březnového cyklu. Ještě soustředím ohlasy a doufám, že se mi podaří získat, alespoň v digitální podobě, i přípravné materiály od režisérů či scénografů k jednotlivým inscenacím, aby si badatel v budoucnu mohl udělat co nejpřesnější obrázek o tom, jak se v Ostravě Smetana ve dvacátých letech 21. století inscenoval a oslavoval.
V Divadelním oddělení Národního muzea si uvědomujeme, že tím, co v našich sbírkách zachováme, do budoucna spoluurčujeme interpretaci divadelní historie. A Smetanovský cyklus v Ostravě si podle mě prostě zaslouží, aby po něm zůstaly stopy v paměťových institucích, jako je ta naše.
Komentáře k článku: Z Divadelního oddělení Národního muzea
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
