Divadelní noviny > Festivaly Reportáž
Z ulit do ulic (No. 10)
Soubor Akolektiv Helmut se na letošní Next Wave představil s pražskou premiérou a premiérou. V inscenaci S Čaganem lamag nohy se příběhy zbojníků, odbojářů setkávají se současnými návštěvníky Beskyd, v Lidech v situaci problém rodiny Karamazových řeší skutečně fungující firma Alibi na míru.
S Čaganem lamag nohy. Foto: Anna Černá
První inscenace mapuje příběhy spjaté s hornatou krajinou. Na začátku sledujeme video, na kterém se protagonisté pohybují v lesích Beskyd. Poté jsme seznámeni s příběhy slezského zbojníka Ondráše, s informacemi o výskytu tetřeva hlušce nebo s nacistickou Operací Auerhuhn (česky Tetřev), která měla za cíl zlikvidovat partyzánské skupiny v Beskydech. Scéna je jednoduchá, stůl, dvě židle, improvizovaná kuchyně sestávající z plynové bomby a hrnce. K tomu sekyrka čagan, marioneta medvěda a tetřev vyrobený z deštníku, symbolická beskydská zvířata. Objevují se témata jako síla přírody, jednotlivce, touha po svobodě. Scény se vrství a opakují, časové roviny prolínají. Chvíli vidíme zbojnické tance, pak návštěvu nacisty, který vyzvídá, zda se v domě nacházejí partyzáni, jindy rozhovor s lesníkem o tom, zda je těžké se v lesích ztratit, či jemnou animaci loutek. Civilní herectví a postavy, jejichž psychologie není zvlášť prokreslená, spíš dotvářejí archetypy. K tomu jsou použity taneční choreografie, zdánlivě mimovolná gesta se později opakují a začínají dávat smysl v konkrétních situacích. Nic není použito samoúčelně nebo nadbytečně, i srdceryvné scény bývají odlehčeny vtipem nebo ironií. Inscenace, označovaná jako autorské dokumentární divadlo, je plná symbolů, vtáhne divákovu pozornost a nepustí ji.
Lidé v situaci. Foto: Anna Černá
Lidé v situaci začínají taktéž televizním výstupem, který nás seznamuje se skutečně fungující firmou Alibi na míru a nápadem bratrů Dimitrije, Ivana a Aljoši a jejich sluhy, toho času sedících před televizorem, že možná toto poradenství by mohlo vyřešit onu záležitost s jejich otcem. Ani v této inscenaci není nouze o promyšlené nápady. Bratři hledají způsob, jak dostat otce do „nového domova“, a zároveň způsob, jak vyřešit situaci se ženou, o niž má zájem jak otec, tak jeden ze synů. Proto se rozhodnou poptat u dříve zmíněné firmy službu Rozvraceč, jenž má problém vyřešit pomocí pronajaté aktérky, která bude o starého Karamazova předstírat zájem. Nutno dodat, že bratři jsou veskrze moderní, plány domlouvají skrz vysílačky, s otcem (který se skrývá snad kdesi v hledišti) komunikují videohovorem. Kromě převleků, pěvecké vsuvky nebo hry s divadelními klišé je do představení zapojeno i publikum, mimo jiné i v závěrečné scéně, jejíž průběh bych nerada vyzradila.
V obou případech se jednalo o inscenace pracující s mnoha odkazy, citacemi, různorodými inscenačními postupy, ve výsledku však tvořící ucelené výpovědi. Dva projekty libující si v detailech, propojující minulost s přítomností, obsahující vtipné narážky na divadelní prostředí, dokazují, že nominace na Talent roku 2020 Ceny Divadelních novin nebyla nerozvážnost.
///
Text vyšel ve zpravodaji festivalu Tsunami.
Komentáře k článku: Z ulit do ulic (No. 10)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
