Za hodně peněz málo muziky?
Divadelní prázdniny už nejsou, co bývaly. Diváci nestrádají ani v červenci a srpnu, nejrůznější produkce se jim nabízejí především na letních – otevřených scénách. Jsou však tyto projekty něčím víc než jen rozmarnou kratochvílí, kterou odvane první podzimní větřík? A odpovídá cena jejich kvalitě?
Polorozbořenou budovu naplnili herci slovem a fyzickým divadlem, které pracovalo především s hromadami písku (z projektu Pavla Štourače a Divadla Continuo ve vodňanské cihelně) FOTO VIKTOR KRONBAUER
Od letních produkcí asi málokdo očekává závratný umělecký zážitek. Přesto se tu a tam dočkáme milého překvapení i od masovějších pořadatelů – loni se to povedlo Danielu Špinarovi s Romeem a Julií na Letních shakespearovských slavnostech. Cena však už tak přívětivá není, přeci jen si divák musí doplatit za herecké hvězdy – v tomto případě za Táňu Vilhelmovou s Romanem Zachem, a také jedinečné prostředí – v Praze za zeď Nejvyššího purkrabství a za možnost koupit si dvě deci podprůměrného vína za padesát korun. To vše pořídíte za 990 Kč, pokud se cítíte jako VIP osoby, pokud jste skromní, můžete si pořídit přístavky za 200 Kč, neuvidíte však téměř nic. V případě dvou letošních premiér – Marné lásky snahy a Richarda III. byste však stejně neměli čeho litovat. Tato divadelní přehlídka neustále expanduje, letos se konala také v Plzni, Brně a Ostravě a jelikož se jedná o chudší města, vstupenky pořídíte o pár stokorun levněji – nejdražší jsou 799 Kč.
Druhým velkým pořadatelem letních a oddychových divadelních projektů v Praze je Studio DVA s Metropolitním létem hereckých osobností. Letos obsadili Letní scénu Vyšehradu a poprvé také Divadlo Palace na Václavském náměstí. S LSS nejspíše vytvořili kartelovou dohodu, protože ceny vstupenek se pohybují od 289 za přístavky do 899 Kč za VIP židličky. Studio DVA loni zavedlo také Léto s Vieweghem ve Švandově divadle. Dvě oddychové, avšak ne úplně pitomoučké inscenace Román pro ženy a Biomanželku připravili místní režiséři Daniel Hrbek a Dodo Gombár. Letos však neuvedli žádnou premiéru a možná i právě proto srpnový program nakonec zrušili. Viewegh zde stojí 390–490 Kč.
A do třetice Praha a Divadlo Ungelt. Na Novém světě uvedli tři činoherní tituly a cyklus recitálů Marty Kubišové. Za činoherní představení zaplatíte 320–495 Kč, 70. narozeniny Marty Kubišové jste mohli oslavit za 499–649 Kč. Z pražských scén bychom neměli zapomenout také na Loď Tajemství bratří Formanů, kterou půjčují nejrůznějším skupinám, včetně (polo)amatérských. Vstupenky jste mohli pořídit už za dvě stovky, největším hitem letošního léta byla představení izraelské loutkoherečky Yael Rasool – cena vstupenek se pohybovala kolem pěti stovek. Zcela nečekaně uvedl spolek Kašpar z Divadla v Celetné, jenž už několik let v létě nezahálí a uvádí diváky oblíbené Rozmarné léto a Rozmarný bonus, premiéru 1. srpna. Jejich Romeo a Julie v režii Jakuba Špalka je však letní produkcí v pravém slova smyslu – dosti zkrácený text, hodně šermířských výstupů, žádný divácký zážitek, přesto si však za to vše účtují 360 Kč, studentům a důchodcům sleví sto deset korun.
V tomto pražském výčtu nelze samozřejmě opomenout ani Pražské komorní divadlo, jež poctivě v červenci dohrávalo v prostoru Divadla Komedie. Tam se ovšem nachomýtalo tolik naplavenin, že si Pražák (říkejme mu třeba Albert) usmyslel, že už dále nebude své divadelní štěstí pokoušet a vypustí i festivaly Nultý bod a Za dveřmi, tedy prezentaci fyzického a pouličního divadla, která se konala koncem července, a o měsíc pozdější Letní Letnou s novým cirkusem a pohádkami, a stráví divadelní prázdniny mimo metropol.
Rozhodl se, že velké produkce nebude nadále vyhledávat a poohlídne se po alternativě. Ignoruje tedy nabídku Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, které stále ještě má svou letní scénu pod nejvyšším stropem na světě – tedy na Otáčivém hledišti v Českém Krumlově. Východočeské divadlo v Pardubicích a jejich Kunětickou horu, Západočeské divadlo a Chebský hrad a také Městské divadlo Brno, které se usídlilo na Biskupském dvoře…
Raději se vydá do zapadlých Zahorčic u Boršova nad Vltavou na premiéru hry o dvanácti obrazech Psí hovno. Na návsi se potkává asi se stovkou místních a se zájmem očekává, co se bude dít. V devět hodin zazvoní v kapličce a místní ochotníci předvedou vpravdě sociologickou sondu. Už dlouho se takhle nenasmál. Navíc to vše pořídil za pouhou stokorunu a občerstvení bylo v ceně! Jelikož ještě nemá dost rustikálních zážitků, vydává se do nedalekého Týna nad Vltavou. Zdejší otáčivé hlediště stojí v neudržovaném parku a je tou správnou alternativou ke krumlovské točně. Vystupuje zde místní amatérský spolek Vltavan, který letos připravil premiéru Balady pro banditu, a hosté jako Prácheňská scéna z Písku či Ty-já-tr z Prahy. Ceny lístků jsou jednotné – 150 Kč. A atmosféra tohoto místa (točna je postavena na místě bývalého týnského hradu) dostatečně vynahradí Pražákovi i slabší dojmy z divadla.
Přeci jen se ale vypravil za divadlem, a ne za raritami, a tak se rozhodl navštívit Vodňany, kde pořádalo Divadlo Continuo letní site-specific projekt. V opuštěné cihelně nazkoušela dvacítka mezinárodních performerů s Pavlem Štouračem inscenaci, která citovala z Exupéryho Citadely. Polorozbořenou budovu tak herci naplnili slovem a fyzickým divadlem, které pracovalo především s hromadami písku. Navíc byly v zákoutích instalovány objekty vytvořené z odpadků. Zatím se tedy Pražákovi zdá, že našel tu pravou, dosti prašnou alternativu (za 310 Kč) i divadelní zážitek letošního léta. Cítí však, že se možná dopustil chyby, když neopustil hranice Čech, a vydá se do Ostravy.
Věrný svému původu zamíří na Hradčany, ovšem ostravské. Má totiž neodbytný pocit, že zde objeví divadelní lahůdku. A opravdu, v Dole Hlubina stanuje několik studentů a absolventů nejrůznějších divadelních škol. Chystají se totiž na konec srpna, aby na prvním ročníku festivalu Deepcamp prezentovali projekty, které za svůj desetidenní pobyt vytvořili. Je jich hodně, ale nejpoutavěji se jeví asi inscenace Kameni Spavač pod vedením Davida Pizingera z JAMU. Spolu se svým týmem čerpá z bosenské historie, textů, hudby. Vitálně a vizuálně evokuje projekt 90. léta, jak je (ne)pamatujeme, který vypráví o tom, jak ovlivnily dětství tvůrců nejrůznější vymoženosti, např. televize, VHSky, kazeťáky, tamagoči a Bravíčka. Je to mladé a hravé a většinou nedozkoušené, ale pravděpodobně se časem z některých kempařů vyloupnou řádní umělci, kteří se objeví na kultivovanějších (a nudnějších) místech.
Jelikož cestuje po kolejnicích, zdá se mu příznačné, že narazil na projekt s názvem Vlak Lustig, jenž společně vytvořil festival česko-německo-židovské kultury Devět bran a Divadlo pod Palmovkou. Čtyři divadelní vagóny s lokomotivou objely čtrnáct krajských měst a mimo projekcí a výstav pořadatelé nabídli také inscenaci Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, kterou diváci mohli vidět zdarma. Novela Arnošta Lustiga je Pražákovou oblíbenou školní četbou, na režiséra Petra Kracika však už tolik nesází. Jelikož propásl ostravskou zastávku, vrací se do Prahy a na bubenečském nádraží vlak dostihne.
Malé očekávání však pravděpodobně udělalo své a Pražák je spokojen. Představení sice bylo statické, přesto apelativní a hudební doprovod naživo hrající skupiny Menorah, ukryté v jednom z vagónů, zase dostatečně náladotvorný. Konvenční divadlo tak pro letošek v jeho očích porazilo všechny konkurenty.
Zdá se, že letním produkcím – tedy především těm pod širým nebem – se daří, když zapojí i prostředí, ve kterém se konají. I slabší projekty se tak mohou stát silným zážitkem. Těžko však říct, zda by Pražák byl tolerantnější k Romeovi a Julii z Celetné, kdyby se hrál na hradě Kašperk, kam bezpochyby patří. Někdy je propadák zkrátka jasný. Zda bude sukcesem Modlitba pro Kateřinou Horovitzovou i bez vlaku a doprovodných akcí, ukáže uvedení v Divadle pod Palmovkou.
Komentáře k článku: Za hodně peněz málo muziky?
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Veronika Volhejnová
Prosím, vyřiďte paní autorce, že se jejímu Pražákovi zřejmě udělalo z těch cen tak nevolno, až se mu popletl zeměpis. Ta loňská úspěšná inscenace LSS se neodehrává ve Veroně, nýbrž v Padově, a ačkoli vidět Tatianu Vilhelmovou s Romanem Zachem jako Julii a Romea by mohl být zajímavý zážitek, na Hradě se prozatím objevují jen jako Kateřina a Petruccio. Zdraví Volhejnová
07.09.2012 (8.43), , Trvalý odkaz komentáře,