Divadelní noviny > Názory – Glosy
Za Rusáků bylo nejlíp
Navštívil jsem Opočno. Dobré známé, nespokojené s tím, co všechno se dováží a jak místo dobrých právě dozrálých jablek ze zdejších sadů sem Poláci fedrují laciné loňské ovoce. A další věci, kvůli nimž se na hlavní silnici netrhnou kamiony. Proč prý nemůžeme jíst, co vyroste tady, u nás? Kvalitní! Na oběd jsme zašli do ošuntělého hotelu na náměstí, koupili ho Číňani a prodávají vedle dobré číny i vepřo-knedlo-zelo, hluboko pod cenou, aby nalákali zákazníky. Pod cenou točí i plzeňské, tak sem chodí dědci vzpomínat na staré časy. Jeden hulákal na celou hospodu, za co že dnes poměry stojí a že nejlíp bylo „za Rusáků“: Prodávali benzín, lacino. Pomlaskával plzničku. Ale neprodali každému, museli jste se s nimi znát. Vzpomněl jsem si na pana Vacha z Hrubínovy Srpnové neděle, co vyženil za války cukrárnu s reklamou „Duchoňovy medové koláčky“, na jeho repliku: Za války jsme měli želvičku, viď, Mery? Z Řecka. To je sem vozili Němci. A Vachová listuje časopisem: Sýrie… Jemen… My taky se vším naděláme! S každým černochem! Psal se rok 1957.
Komentáře k článku: Za Rusáků bylo nejlíp
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
