Zadarmo jen ti, co vládnou!
Brněnská divadla, která fungují jako městské příspěvkové organizace, musí radnici vrátit peníze za špatně udělené čestné vstupenky.
Město vydalo na konci roku 2011 nařízení, podle kterého mohou divadla čestné vstupenky udělovat, a nyní zjistilo, že některá z nich si je vyložila chybně. Novináře o tom ve čtvrtek 31. ledna informoval náměstek primátora Oliver Pospíšil. Divadla požádala o prominutí, brněnští radní to ale zamítli.
Divadla mají povinnost řídit se metodickým pokynem, jak mají nakládat s čestnými vstupenkami. Ten metodický pokyn nebyl jednoznačně vykládán a při kontrole byla nalezena určitá pochybení, uvedl Pospíšil. Podle něj mají různá divadla vracet různé částky. Týká se to všech divadel zřizovaných Brnem a částky jsou v intervalu od stokorun až po více než 100.000 korun, upřesnil rozhodnutí brněnských radních.
Jednu ze zřejmě nejvyšších částek má platit Městské divadlo Brno, které by mělo do městské kasy vrátit 190.000 korun. Budeme s tím mít problémy, protože je to výdaj, který je naprosto neplánovaný. Dostáváme se do nepříjemné situace. Náš rezervní fond je na minimální výši, reagoval na danou situaci ekonomický náměstek divadla Lubomír Spáčil. Divadlo podle něj pochybilo v tom, že mělo vypracované seznamy lidí, kterým může dávat čestné vstupenky. V jeho metodice byly ale oproti zadání brněnského magistrátu nepřesnosti. Nyní už máme vypracované nové seznamy, podotkl Spáčil.
Nový princip rozdělování čestných vstupenek v Brně platí od konce roku 2011. Podle něj platí vybraní hosté – například novináři nebo odborná veřejnost – za vstup 100 korun. Zdarma má na představení nárok jen primátor, jeho náměstci a tajemník magistrátu, president ČR, členové vlády nebo předseda Ústavního soudu.
/z Divadlo.cz pro i-DN převzal a upravil hul/
Komentáře k článku: Zadarmo jen ti, co vládnou!
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Josef Herman
Opravdu by mi zajímalo,
proč vyjmenovaní činovníci mají nárok na bezplatné čestné vstupenky – neumí někdo poradit?
04.02.2013 (16.37), Trvalý odkaz komentáře,
,Vladimír Hulec
Odhlédneme-li od toho,
že i v nejkomerčnějším světě divadelního businessu dostávají novináři a VIP osoby lístky zdarma (často i s doprovodem), je výběr brněnských radních, kdo má nárok na volné vstupenky, dost pozoruhodný až nehorázný. Možná si to pletou s tím, že těmto osobnostem má být přednostně umožněn vstup, to bych chápal. U nich přece nejde o peníze, těch mají jistě dost, jako spíš o to, že jsou do divadla, zřizovaného městem, (permanentně) zváni.
Lístky zdarma (anebo v režijní ceně) se mají podle mne dávat především profesně zaměřeným návštěvníkům – nejen novinářům, ale i studentům uměleckých škol, pedagogům divadelních škol, teatrologům, členům grantových komisí, ředitelům a dramaturgům divadel a festivalů apod. Dále pro divadlo samé podstatné osobnosti (VIP), které mu to vracejí jinak – inzercí, slevami na nějaké práce, předplatným, velkými objednávkami lístků apod. Teď mluvím o výjimečných akcích typu premiér či nějak jinak slavnostních večerů (to byl zřejmě případ MD, jinak si nedovedu představit tak vysokou sumu). Míru, kterou to které divadlo unese, si má hlídat divadlo samo. V USA – když jsem tam v polovině 90. let byl – to řešila broadwayská divadla tak, že každé představení mělo vymezeno určitý počet volných míst, která přiděloval producent, kterému jsem přes den zavolal nebo za ním zašel. Někdy jsem dostal lístek rovnou na den, kdy jsem se ozval, jindy jsem musel pár dnů čekat, několikrát mi nabízeli novinářské lístky (vždy volné – platil jsem pouze párkrát v off-divadlech a to vesměs tzv. „dobrovolným vstupným“ – volné lístky vůbec nedávali, což obnášelo minimálně 10 dolarů) asi až za měsíc. Pamatuji-li si dobře, šlo o zcela vyprodanou světovou premiéru Lost in Yonkers Neila Simona (šel jsem) a obdobně hitový muzikál, tuším že Cats (nešel jsem).
04.02.2013 (20.09), Trvalý odkaz komentáře,
,Petr Pavlovský
V Praze
bývala dost protivná praxe: volné vstupenky pro novináře byly pouze na premiéry a pak už ne. Přitom šlo převážně o lidi, kteří nenapsali kritiku, jak byl rok dlouhý.
Nemám premiéry rád, nepovažuji je vlastně z teatrologikého hlediska za příliš legitimní.
Dnes už mi – kromě ND – dávají divadla lístky i na reprízy, často dokonce po dohodě, při které se zřeknu vstupenek na premiéru, takže jde vlastně o výměnu. Pravda, není to systémové, je to spíš jakási dvoustranná osobní gentlemen´s agreement.
05.02.2013 (15.15), Trvalý odkaz komentáře,
,