Žádná meta není příliš vzdálená
Inscenace Memories of Fools Cirku La Putyka, jejíž české premiéře předcházelo na 180 repríz v berlínském divadle Chamäleon, nesla podtitul Všichni jsme blázni, protože doba je bláznivá. Jak vizionářské v dnešní době, která ani nedovolila odehrát plánovaný počet pražských repríz!
U teeterboardu se malý Johny sejde s Elvisem a Králíkem FOTO JAKUB JELEN
Pevný základ multidisciplinárního cirkusového koktejlu mixujícího žánry představoval pohádkový příběh o klukovské touze vzlétnout na Měsíc, dobře srozumitelný dětem i dospělým. Režisér Rosťa Novák ml. se ponořil do zasutých vzpomínek nejrůznějšího typu od rodinných po celosvětové převratné události a opřel se o nevyčerpatelný zdroj inspirace, jakým vesmír a dětské sny bezesporu jsou. Ani Pravý výlet pan Broučka do Měsíce by nebyl napsán bez příměsi satirického vidění, absurdních představ a českého umu ve všem vidět humor. Absenci logických vazeb v narativu nahradila fascinace týmu neprobádaným nekonečnem a energie vyplnit běžné dětské přání – vzlétnout a udělat stopu do Měsíce.
Scéně dominovaly a rámec přepestrého „family friendly“ kabaretu doslova tvořily světlé dřevěné rámy různých rozměrů. Připomínaly obří průhlednou konstrukci, fotoalbum či spleť paměťových „oken“. Proměny prostředí se odehrávaly v součinnosti se světelnou kompozicí, která střihově navozovala atmosféru dětského pokoje, kosmické základny, vesmírného baru, tělocvičny či měsíční krajiny. Největší centrální rám byl využit jak k projekcím filmových sekvencí, tak k „orámování“ některých akcí – kabaretních skečů nebo loutkových výstupů. Znásobená okna do světa fantazie představovala protiklad k cirkusové dramaturgii, jež sice také spěla k maximální možné variantě, ovšem na rozdíl od hran, obdélníků a čtverců využívala rotační princip a pomůcky kulatého tvaru: závěsný kruh, balanční koule – walking globe, kruhy na žonglování, cyrwheel, tělocvičné kruhy a další.
Devět performerů, disponovaných pro pozemní akrobacii, balancování, teeterboard, žonglování, závěsnou akrobacii na kruhu, hrazdě a strapsech, střídalo brilantní akrobatická čísla s činoherními vstupy. Díky kostýmním změnám jako by se na scéně objevovaly stále nové postavy, jež do hry vnášely komiku i napětí: Elvis Presley podpořil atmosféru šedesátých let, oživlý plyšový králík s héliově modifikovaným hlasem připomínající Bugs Bunnyho (Daniel Komarov) se stal komentátorem druhé poloviny představení i barmanem a v jeho vesmírném baru se objevil Mozart (Filip Zahradnický), který bravurně a vtipně žongloval s maketami gramodesek.
V Memories of Fools to hýřilo nápady. Když se pohled oprostil od banální dějové linky, vyjevil se Novákův smysl pro komplexní nasycení smyslů a jeho typická divadelní paleta – stylizace v kostýmech a maskách, silové a dynamické pasáže, řízený skupinový chaos v kontrastu k emočním niterným vsuvkám; ve zkratce audiovizuální směs triků a překvapení a také neodbytných, ale divácky oblíbených líbivých klišé. Kultovní představení Up End Down dodnes utkvělo mnoha divákům v paměti právě díky inovativnímu vhledu do vzpomínek, přičemž jednou z jeho nezapomenutelných složek byla hudba. Pro Memories složil hudbu Jan Balcar. Dokázal zohlednit paralelní příběhy i jednotlivosti v podobě cirkusových čísel. A byla to právě hudba, která svobodně, ale trefně oscilovala mezi žánry. Celku rozhodně sloužila jako vnitřní motor, napomáhala k flexibilnímu přemostění výstupů, které jako by spolu ne vždy souvisely či na sebe navazovaly.
Byl to opravdu chlapec, jenž toužil po cestě do kosmu? Anebo jsme se dívali na vzpomínku dědečka na svůj dětský sen? Obecně cirkus nenutí hledat „poslání“, má v první řadě bavit obě strany – jeviště i hlediště. Memories of Fools rozhodně neurazily, ale s legendárními tituly na mysli (například Up End Down, ADHD) ani neohromily. Co představení jednoznačně splnilo, byla příjemná zábava, kvalitní artistické výkony a inovativní kombinace disciplín. Díky tomu je jistě schopno oslovit diváky všech věkových kategorií.
Cirk La Putyka, Praha – Memories of Fools. Koncepce a režie Rostislav Novák ml., herecký poradce Jiří Kohout, hudba Jan Balcar, texty Andrej Rády, scénografie Hynek Dřízhal, světelný design Jiří „Zewll“ Maleňák, kostýmy a make-up Kristina Záveská, foto a video Jakub Jelen. Premiéra 6. března 2020.
Komentáře k článku: Žádná meta není příliš vzdálená
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
