Divadelní noviny > Názory – Glosy
Záhady pražských grantů
Návrh komise pro udělení jedno- i víceletých kulturních grantů Magistrátu hlavního města Prahy byl zveřejněn těsně před Vánocemi. O výši podpory (či nepodpoře) v oboru divadlo rozhodovali opět dramaturg Daniel Přibyl a kulturní manažer Vlastimil Ježek. Pánové si přizvali jako poradce deset expertních hodnotitelů, kteří jim pomáhali už v minulém roce: Štěpána Otčenáška, Zdeňka Tichého, Jakuba Škorpila, Evu Kyselovou, Gabrielu Petrákovou, Janu Sloukovou, Olgu Šubrtovou, Kateřinu Leškovou Dolenskou, Michala Lázňovského ml. a Luďka Horkého. Každý z nich podle Daniela Přibyla bodoval zhruba čtyřicet grantových žádostí, oba členové komise všechny. Celkem bylo v rámci jedno- a víceletých grantů hodnoceno 137 žádostí.
Záhadou první je, jak hodnotitelky Petráková (dramaturgyně a režisérka souboru operety a muzikálu Národního divadla moravskoslezského), Slouková (dramaturgyně Klicperova divadla v Hradci Králové) a Šubrtová (dramaturgyně Jihočeského divadla, České Budějovice) zvládají plnit pracovní povinnosti na domovských scénách a k tomu sledovat pražská divadla, aby mohly expertně hodnotit jejich produkci. Ale to je věc jejich svědomí.
Druhá záhada je mnohem vážnější. V aktualizovaném Grantovém systému hl. m. Prahy v oblasti kultury a umění na léta 2016–2021 mimo jiné stojí, že se opírá o soulad s Koncepcí kulturní politiky hlavního města Prahy. Jenže Praha od konce roku 2015 takový dokument nemá. Platnost Koncepce z roku 2010 zastupitelstvo neprodloužilo a nová dosud nevznikla. Jak asi grantová komise posuzovala kritérium, zda žádost naplňuje cíle a priority pražské kulturní politiky?
A pak tu jsou záhady konkrétní, které se vtírají při pročítání návrhů na přidělení grantů. Například podpora scén, jako jsou Divadlo Bez zábradlí (1‚5 milionu), Divadlo Na Jezerce (1‚2 milionu), ale i mnohokrát propíraná Fidlovačka (4‚25 milionu). Grantový systém i koncepce pražské kulturní politiky z roku 2010 počítaly s tím, že je systém podpory kultury a umění HMP otevřený všem žadatelům bez ohledu na jejich právní subjektivitu. Pro ziskové subjekty připouštěly možnost podpory konkrétního projektu, který ovšem splňuje kritéria umělecké kvality a jedinečnosti. Dále totiž v zásadách stojí: Praha přednostně podporuje ty kulturní projekty a subjekty, jejichž vznik a fungování není schopen zajistit ziskový neboli podnikatelský sektor.
Jmenované tři scény ovšem mají dostat příspěvky do rozpočtu, nesvázané s uvedením výjimečného projektu. Dokonce komise popsala v hodnocení skutečnosti, které by přidělení grantu dle již (bohužel) neplatné kulturní politiky vylučovaly: jistota komediálního repertoáru, dramaturgie takticky sahá k odzkoušeným titulům nebo dramaturgie se výběrem titulů stále patrněji přibližuje modelu komerčního divadla a předkládaný umělecký záměr pro rok 2017 východisko z rozkolísané situace nenaznačuje… Na základě čeho získala tato divadla od hodnotitelů potřebný počet bodů, zůstává záhadou.
Těch necelých sedm milionů navržených výše zmíněným divadlům je zhruba šestina ze 43 730 000 korun určených pro divadelní projekty v rámci jednoletých grantů v roce 2017. To není málo. Poslední záhadou návrhu na přidělení pražských grantů je poměr mezi počtem obdržených bodů a výší navržené podpory. Jeden příklad za všechny: Jatka se 79 body a požadavkem na 7‚37 milionu korun mají podle návrhu grantové komise získat 4‚5 milionu, Fidlovačka s 65 body (nejnižší hranice pro obdržení grantu)a velmi skeptickým slovním hodnocením má při požadavku 8‚5 milionu korun získat grant 4‚25 milionu.
Výše vyjmenované záhady nejsou polemikou s grantovou podporou nějakého typu divadel ani s její konkrétní výší, snaží se jen upozornit na slabá místa v systému přidělování pražských grantů, která by bylo dobré pro příště vyřešit.
Komentáře k článku: Záhady pražských grantů
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
