Divadelní noviny > Kontext

Zápis II. kulatého stolu o systémové podpoře tanečního umění

Zápis II. kulatého stolu o systémové podpoře tanečního umění

konaného dne 3.11 od 10.00 hodin v Podnikatelském a inovačním centru Prahy

Přítomni:

Odbor kultury a cestovního ruchu MHMP: Jiří Sulženko, Kateřina Hakenová, Barbora Landová, Daniela Kulhavá, Lenka Svobodová Grossová

Kreativní Praha: Jakub Bakule

Odborná veřejnost: Adriana Světlíková (Nová síť), Anna Vondráčková (Letní Letná), Antonín Schneider (DTU Praha), Barbora Comer (Bazaar Festival), Barbora Kunstovná(Nová síť), Barbora Laierová (MKČR), Dagmar Bednáriková (KD Mlejn), Eliška Jevičová (Cirqueon), Eva Tázlerová (Divadlo Bravo!), Gabriela Novotná (Mezinárodní centrum tance), Hana Pelánková (Tanec Praha), Jakub Urban (TEP39), Jan Schneider (TCP), Jana Burkiewiczová (Burkicom), Jana Návratová (IDU), Jaroslav Slavický (Bohemia Balet), Josef Herman (Divadelní noviny), Kateřina Jírová (Taneční zóna), Linda Svidró (TCP, PKB, Dům tanečního umění), Markéta Hrdlička Málková (Vize tance), Marta Lajnerová (420PEOPLE), Ondřej Vykoukal (Jatka78), Petr Horníček (Losers Cirque Company, Divadlo Bravo!), Petra Hanzlíková (Z druhé strany), Roman Vašek (IDU), Soňa Hájek Bartková (Lenka Vagnerová and Company), Šárka Maršíková (Cirqueon), Viktor Černický (Z druhé strany), Yvona Kreuzmannová (Tanec Praha, Vize Tance, …).

Program:

I. ​Úvod

II. ​Český tanec v číslech

Výsledek hlasování o tématech Kulatého stolu o systémové podpoře tanečního umění ze dne 21. 9. 2023 a návrh jejich řešení KUC MHMP

III. ​Dotace

IV. ​Představení projektu Dům tance

V. ​Prostory

VI. ​Viditelnost

I. Úvod

Účastníky Kulatého stolu o systémové podpoře tanečního umění přivítal Jiří Sulženko, ředitel odboru kultury a cestovního ruchu MHMP (dále jen KUC MHMP). Poděkoval za zájem o kulaté stoly a uvedl, že si váží času, který účastníci diskuzím věnují. Zmínil, že KUC MHMP udržuje aktivní přístup ke kulturní veřejnosti (v tomto případě k oboru tance, nonverbální umění a nový cirkus) a z toho důvodu inicioval ve spolupráci s Kreativní Prahou setkání.První Kulatý stůl o systémové podpoře tanečního umění vytyčil problémy v oboru a druhý navazující kulatý stůl má vyjasnit nedorozumění a navrhnout konkrétní řešení formulovaných problémů, které na prvním setkáním zazněly.

Slovo si vzal Jakub Bakule z Kreativní Prahy (dále jen  KREP), který uvedl, že Kulatý stůl o systémové podpoře tanečního umění je pokračováním pravidelných setkávání s odbornou veřejností. Jejich úkolem je vnímat potřeby veřejnosti a promítnout je do akčního plánu kulturní politiky HMP, který by je pomohl uvést do praxe. Komunikaci s odbornou veřejnostívnímá jako velmi přínosnou, neboť některé otázky se mohou vysvětlit ihned a z jiných se mohou stát úkoly dlouhodobějšího charakteru, jako požadavky pro KUC MHMP či KREP. Konkrétnější požadavky mohou například sloužit jako podklad pro změny dotačního systémuči jednání o rozpočtu.

II. Český tanec v číslech

Pro kontext celkové situace v České republice představila paní Jana Návratová prezentaci Český tanec v datech, kterou připravila ve spolupráci s panem Romanem Vaškem. Účastníkům kulatého stolu v prezentaci poskytla pohled na českou taneční scénu, zaměstnanost a smluvní vztahy v tanečním oboru.

Výsledek hlasování o tématech Kulatého stolu o systémové podpoře tanečního umění ze dne 21. 9. 2023 a návrh jejich řešení KUC MHMP (v zápise byly pro ilustraci ponechány tabulky hodnocení)

Po příspěvku paní Jany Návratové se diskutovala jednotlivá témata z minulého kulatého stolu.Témata a body přečetla Kateřina Hakenová, vedoucí oddělení kultury KUC MHMP a požádala Jakuba Bakuleho o představení systému excelence včetně modelových situací.

III. Dotace

Jakub Bakule specifikoval pojem excelence:

Excelence je oblastí kulturní a umělecké hodnoty a je nezávislá na hodnotě komerční. Důraz je proto kladen na uměleckou kvalitu posuzovanou vůči standardům daného oboru. Excelence odkazuje na projekty, jenž mají potenciál vytvářet okamžiky, které zásadně ovlivní diváka. V tomto ohledu se excelentní projekty mohou trvale zařadit do naší kultury.

Excelence se projevuje napříč celým ekosystémem kulturního a kreativního sektoru, přičemž pomáhá naplňovat cíle kulturní politiky a souvisejících strategických materiálů. Zhodnocení excelence či potenciálu k excelenci je možné pouze na základě peer review, tj. vícečlenných expertních panelů, jejichž rozhodnutí je finálním kritériem. Tyto principy excelence lze uplatnit i pro podporu komunitních projektů nebo začínajících umělců.

Proces hodnocení potenciálu a umělecké excelence se v debatě objevil mnohokrát.V minulém kulatém stole zazněl také požadavek na zvýšení alokace prostředků. Systém excelence nám ukazuje, kam je možné tyto prostředky nejefektivněji umístit. S aktuálními prostředky není možné uspokojit požadavky projektů v plné šíři. Přesunem podpory od projektů hodnocených 80 až 67 body by se ale dostalo na plnou podporu projektů hodnocených 85 a více body. Zvyšování prostředků je samozřejmě také důležité, ale stejně zásadní je strategie rozdělení prostředků. Je tomu i tak, protože není realistické zvýšení prostředků natolik, aby uspokojil všechny uznatelné žádosti od 67 bodů v plné výši. Je proto potřeba se sektorem vést debatu o konkrétní podobě koncentrace prostředků na nejlépe hodnocené projekty tak, aby systém fungoval srozumitelně a efektivně (tj. podpořil jednotlivé projekty dostatečnou částkou, aby je bylo možné realizovat).

Navrhovaný systém excelence se snaží podpořit nejlepší projekty a rozdělit finanční prostředky podle pravidel od nejlépe bodovaných projektů. Jednou z alternativ k diskusi je tzv. Berlínský model, který počítá s filtrováním projektů, dokud nezbyde cca 10-15 % projektů, které jsou podpořeny 100 % požadované částky. Současně by šlo o razantní zásah do křehkého ekosystému oboru tance, kde by došlo ke skokovému snížení podpořených subjektů. Dalším modelem je definování 2-3 kategorií výše podpory, kdy je podpora od 100% žádané částky u nejlépe hodnocených projektů postupně snižována do výše alokace.

V debatě zaznívaly názory, zda je možné hodnotit takto kulturní projekty. Nejedná se o exaktní měření, ale subjektivní pohled. Dále bylo řečeno, že výjimečnost projektů je možné posoudit až po jejich konání. Nejlepším dostupným systémem je právě expertní panel z odborných hodnotitelů jako v Praze.

Na to Jakub Bakule reagoval, zda má vůbec komise určovat finanční objem jednotlivých dotací. Komise má určovat kvalitu a nemá usměrňovat hodnocení z důvodu nedostatku financí. Narušuje se tak princip transparentnosti hodnocení. Měla by být jasně nastavená pravidla, která předem určí, jak se hodnocení uplatňuje pro výslednou podporu. Takto nastavený systém je mj. lepším argumentem pro politickou reprezentaci ohledně výše nutných prostředků. Podobný systém už funguje v Královehradeckém kraji.

V diskuzi se objevily argumenty pro zvýšení dotace k zaplacení stálých pracovních míst. Dále byla zmíněna důležitá zpětná vazba, tzn. evaluace projektů a zpětné posouzení využití dotace.

Jiří Sulženko uvedl, že cílem dotačního programu je přenést kulturní politiku HMP do praxe. Z důvodu dlouhodobé nespokojenosti v oboru byly navrženy modely fungování. Vyvrátil obavy, že některé projekty např. začínajících umělců či komunitní projekty nebudou moci získat dotační podporu. Program podpory v oblasti kultury a umění již ve svých opatřeních zohledňuje žádosti na provoz kulturního zařízení, celoroční činnost, jednorázové projekty a komunitní projekty. Zdůraznil, že diskutovaný systém excelence by mohl být uplatněn v kategoriích festivalu, kulturního zařízení či souboru. Tento návrh může pomoci opustit setrvalý stav, který účastníci prvního kulatého stolu označili za neuspokojující.

Účastníci polemizovali o funkčnosti matematických modelů a vyzdvihli nutnost kvalitních hodnotitelů. Uvedli přímo, že expertů není nepřeberně a nelze se vyhnout subjektivitě hodnocení.

Jakub Bakule zmínil, že analýza mluví o konkrétních mechanismech zajištění kvalitních hodnotitelů, jejich kontroly hodnocení atp.

Účastníci diskuze se zúčastnili hlasování o nutnosti přijetí systému excelence, většina účastníků se vyslovila pro zavedení excelence v dotačním systému HMP.

Ředitel Jiří Sulženko přistoupil k dalším bodům. Uvedl, že bude nadále pokračovat vyjednávání o zvyšování finančních prostředků na dotace pro oblast kultury a umění v roce 2025. Věří, že dotace budou nadále sledovat trend zvyšování, který probíhal v minulých letech: 2022 – 368 milionů, 2023 – 380 milionů, 2024 – 400 milionů. Zdůraznil, že zvýšení alokace nekopíruje inflaci, ale je maximem možného vzhledem k nutnému politickému konsenzu nad rozpočtem.

Bylo diskutováno téma Fair pay a byla stanovena shoda, že v hodnocení žádosti bude brán zřetel na spravedlivé ohodnocení práce, jak v případě uměleckých honorářů, tak dalších např. technických profesí. KUC MHMP upraví bodové hodnocení programu ve smyslu bonifikace rozpočtů uvádějící spravedlivé odměňování. (Kodex férové praxe o spravedlivém odměňování)

Celková shoda odborné veřejnosti panovala nad důležitostí následné kontroly projektu a spravedlivého naplňování Fair pay. Účastníci se shodli, že budou ochotni vyplnit mimo vyúčtování nový formulář, který pomůže obor evaluovat.

Zástupci KUC MHMP upozornili na nedorozumění týkající se tématu „Indikátory jsou nevhodné – premiéry se hodí pro oblast divadla – (ne) udržitelnost“. Žádosti o dotace jsou napsány včetně výkonových ukazatelů a ty se promítají do smluv o dotaci. Nicméně KUC MHMP přizpůsobuje výkonové ukazatele získané částce. Není zde proto tlak na tvorbu premiér. Při tvorbě smluv je vždy nutné vycházet ze žádosti.

Diskutována byla adekvátní podoba minimálních výkonových ukazatelů v případě celoroční činnosti, včetně premiéry či bez premiéry. Kateřina Hakenová uvedla, že u žádostí na samostatný projekt je možný pouze jediný výstup – veřejné uvedení (work in progress, předpremiéra, premiéra či pouze reprízování). Diskuze nastínila problém celoroční kontinuální činnosti souboru a celoroční produkční činnosti souboru. Znovu bylo zmíněno, že hodnotitelé ani KUC MHMP nevyvíjí tlak na tvorbu premiér. Důležité je vycházet z projektu, neboť tento projekt šel do soutěže s ostatními žádostmi a na základě toho získal podporu.

Kateřina Hakenová uvedla další důležitý bod v hlasování, který účastníci prvního kulatého stolu vyzdvihli. Sloučení oborů tanec, nonverbální umění, nový cirkus a divadlo, čímž by vznikl nový obor s názvem Performing arts. „Soutěž“ o dotace by tedy probíhala napříč těmito obory. Kateřina Hakenová zmínila, že problém v případě sjednocení oborů nastává ve srovnání výkonových ukazatelů, neboť není možné v rámci jednoho oboru nastavit dva systémy hodnocení.

Diskuze se rozvíjela v otázce, zda může obor tance, nonverbálního umění a nového cirkususloučením s oborem divadla získat vyšší finanční prostředky. Zkušenost v oboru je taková, že některé subjekty žádaly v oboru divadla s vidinou, že zde získají větší dotační podporu.

Ředitel Jiří Sulženko zopakoval, že alokace na obory je pro hodnotitele pouze informativní a sleduje rozdělení dotací v minulém roce.

Jiří Sulženko také uvedl, že jako problematické vnímá nutnost zhodnotit počet všech žádostí, neboť v programu je ustanovena povinnost obou hlavních hodnotitelů pročíst všechny projekty oboru. Je zde proto reálná obava, zda 2 členové komise ve sloučeném oboru zvládnou pročíst a zhodnotit všechny žádosti, kterých by bylo za současného stavu přes 200.

V tomto bodě nebyla nalezena shoda, nicméně účastníci se přiklonili k zachování dvou samostatných kategorií Divadlo a Tanec, nonverbální umění a nový cirkus.

IV. Prostory

Druhou část diskuze s tématem prostor uvedla paní Yvona Kreuzmannová, která představila projekt Domu tance v bývalých lázních v Husitské ulici. Otevřený produkční prostor by měl nabízet 4 zkušebny, sál, komorní místnost, yoga room a rehabilitační prostory. Dále bude v budově kavárna pro veřejnost a několik rezidenčních bytů. Dům tance má zlepšit podmínky pro tvůrčí proces profesionálních tanečníků v podobě zázemí, technologického vybavení a rehabilitačních služeb. Otevřený produkční prostor bude poskytovat místo a služby pro profesionální umělce zdarma či za zvýhodněnou cenu.

Paní Kreuzmannová předpokládá, že Dům tance vznikne jako veřejná kulturní instituce ve spolupráci s hlavním městem Prahou, městskou částí Praha 3 (dále MČ Praha 3) a oborovou organizací Vize tance, z.s. (dále jen Vize tance). Vize tance bude mít místo ve správní radě subjektu a z jejích členů by se měla skládat dramaturgická rada subjektu. Rezidenti budou vybíráni transparentním způsobem formou výzvy.

Na základě Memoranda o využití objektu bývalých lázní Žižkov mezi MČ Praha 3 a hlavním městem Prahou schváleného usnesením Rady hl. m Prahy číslo 2152 ze dne 29. 8. 2022 podala MČ Praha 3 žádost o financování přípravy projektové dokumentace k projektu Dům tance na rok 2023 a na základě usnesení Zastupitelstva HMP č. 3/17 ze dne 27. 4. 2023 obdržela částku ve výši 23 973 tis. Kč. Z Národního plánu obnovy získal projekt podporu ve výši 188 mil. Kč. Hlavní město Praha přislíbilo další financování projektu pro léta 2024 a 2025.

V současné době se jedná o memorandu s MK ČR o spolufinancování Domu tance.

Hlavní město Praha plánuje mimo Dům tance další klíčové investice do prostorového zázemí v oblasti tance, nonverbálního umění a nového cirkusu. V současné době se jedná o investici do budovy Jatek 78 a Multifunkčního prostoru Presslovka.

Jiří Sulženko uvedl, že KUC MHMP bude pro rok 2025 žádat o navýšení peněz na investiční dotace. Ve srovnání s výše uvedenými projekty ale není možné zajistit podobný objem peněz.

KUC MHMP připravil soupis zkušeben za rok 2022 a 2021 v hl. m. Praze, které eviduje u příjemců dotace hl. m. Prahy v oblasti kultury.

Jiří Sulženko účastníky diskuze ujistil, že KUC MHMP vybízí příspěvkové organizace HMP ke spolupráci s nezávislým sektorem. Požadavek spolupráce je zakotven do Kulturní politiky hl. m. Prahy 22⁺. Úspěšné spolupráce vznikají v Městských divadle pražských, Minoru, Švandově divadle, Vinohradském divadle, Divadle Na zábradlí i v Divadle pod Palmovkou. KUC MHMP by rád otevřel další cestu ke spolupráci na plánovaném workshopu příspěvkových organizací a nezávislého sektoru v rámci Pražského kulturního fóra.

Dále připomněl, že příspěvkové organizace nemohou zvýhodňovat příjemce dotací v rámci pronájmů.

V. Viditelnost

Jiří Sulženko uvedl, že hlavní město Praha má ve své strategii cestovního ruchu (pod názvem Koncepce příjezdového cestovního ruchu hlavního města Prahy) uvedeno, že chce být kulturní destinací a bude podporovat kulturní cestovní ruch. V souladu s tímto dokumentem je možné připravit press kampaně či press trip na předem vytipované kulturní akce. KUC MHMP ve spolupráci s Prague city tourism a.s. může takto propagovat cca 3 významné kulturní akce. Odborná veřejnost bude následně formou dotazníku oslovena k určení významných akcí, které propagaci získají.

Jiří Sulženko uvedl, že Praha v současné době vybírá provozovatele reklamních ploch. O dalším vývoji a podmínkách získání reklamních ploch bude KUC MHMP dále informovat.

Jiří Sulženko poděkoval účastníkům kulatých stolů a pozval je na jarní Pražské kulturní fórum, kde bude možnost diskutovat další problematická témata oboru. Na Pražském kulturním fóru budou představeny dva klíčové projekty Mapk20 (mapování subjektů působících v různých oborech kulturních a kreativních odvětví v rámci hl. m. Prahy) a Evaluart (systém evaluace příspěvkových organizací, který plánuje své rozšíření do neziskového prostoru).

Děkujeme všem za spolupráci.

12

• Autor: DN
• Publikováno: 12. prosince 2023

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zápis II. kulatého stolu o systémové podpoře tanečního umění

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)