Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy

    Zápisník Jana Kerbra (No. 2)

    Jaká bude na novém postu?

    V pražské Viole již několik let „běží“ pozoruhodný neformální cyklus Rozhlasová hra na jevišti. Zásluhu na tom má především zkušená divadelní režisérka Lída Engelová, která své úspěšné rozhlasové opusy (pochopitelně ty s minimálním obsazením) uvádí s týmiž aktéry v útulném prostředí intimního divadla na Národní třídě.

    Viola - logo

    První v řadě byla hořká a napínavá komedie pro dva Adresát neznámý podle bestselleru Kressmann Tylorové, kterou Jiří Dvořák s Janem Hartlem hrají ve Viole již devět let.

    smluvni-vztahy-plakat

    Zatím posledním jevištním dílkem, vystavěném na stejném principu, je britská komedie s prvky thrilleru Smluvní vztahy (prem. 30. 10. 2013) autora Mike Bartletta z roku 2007. Jednotlivé výstupy jsou uvedeny rozhlasovým záznamem a po několika větách herci, v tomto případě herečky, do dialogu živě „vplouvají“. Pracovní pohovory bezejmenné nadřízené (Dana Černá) a zaměstnankyně nadnárodní korporace Emmy (Jana Stryková) představují nemilosrdné vměšování zaměstnavatele do osobních, ba intimních záležitostí zaměstnance. Milostný vztah, který vznikl na pracovišti, je manipulován a doveden k tragickým koncům (převedení partnera do více než odlehlé destinace, smrt dítěte).

    Dana Černá. FOTO archiv Divadla Viola

    Bezejmenná nadřízená (Dana Černá). FOTO archiv Divadla Viola

    Nemilosrdně důsledná manipulace v laskavě vlídném balení upomene na hrůzné vize George Orwella či Aldouse Huxleyho, kteří vizionářsky předvídali „nové formy“ nesvobody. Bartlettova komedie působí méně drasticky, zato jako více pravděpodobná, tím v jistém smyslu i děsivější. Výtvarník Ivo Žídek oblékl obě dámy do černého a mezi dvě židle (Emma je při všech pohovorech vybídnuta: Posaďte se!) umístil automat na pitnou vodu, jaký dnes známe z většiny pracovišť.

    Jana Stryková. FOTO archiv Divadla Viola

    Na malé ploše poskytne Jana Stryková divákovi tajemnou nejistotu. FOTO archiv Divadla Viola

    Režisérka vede herečky k uměřené interpretaci, obě jsou velmi přesvědčivé. Když se ve finále nadřízená pochlubí Emmě, že je povýšena, a martyriem usmýkané zaměstnankyni nabídne svůj post, zaváhá Emma jen na okamžik. Na malé ploše poskytne Jana Stryková divákovi tajemnou nejistotu. Emma je možná definitivně zlomená, možná už nic necítí a „pozitivně“ se přizpůsobila, možná však, že se ještě pokusí… O co vlastně?

    • Autor:
    • Publikováno: 8. prosince 2013

    Komentáře k článku: Zápisník Jana Kerbra (No. 2)

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,