Zápisník Jana Kerbra (No. 4)
Jméno fotografa Jaroslava Prokopa je dostatečně známé i v divadelních kruzích. Vedoucí Ateliéru reklamní fotografie s akademickou hodností docent na Fakultě multimediálních komunikací zlínské Univerzity Tomáše Bati stále spolupracuje s mezinárodním festivalem Divadlo v Plzni, v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století byl „obrazovým kronikářem“ HaDivadla, a zavítáte-li do Divadla v Dlouhé, nepřehlédnete jeho herecké portréty ve foyeru.
Prokop ovšem fotografoval také rockery, kteří vnášeli patřičné osvěžení do šedi normalizačního marasmu, u některých pak pokračoval v zachycení jejich kontinuálních proměn po převratu.
V České národní bance na Senovážném náměstí je až do 30. dubna otevřena výstava s názvem Jaroslav Prokop: Muzikanti, kde se můžete na invenčních a velice autentických snímcích setkat například s Ivou Bittovou, Zuzanou Michnovou, Vladimírem Mišíkem („kultovní“ fotka z obalu LP Stříhali dohola malého chlapečka), Petrem Skoumalem, Janem Spáleným, celými kapelami (Echt, Hudba Praha) i s těmi, kteří se na vernisáž výstavy 30. ledna dívali už z muzikantského nebe (Petr Kalandra, Ivan Wünsch).
Zaplněné předsálí Kongresového centra ČNB bylo v ten podvečer setkáním spřízněných duší, které pozdravili dva z portrétovaných, Vladimir Mišík s Jaroslavem Olinem Nejezchlebou – mimo jiné nestárnoucími kousky Špejchar blues a Variace na renesanční téma (Večernice). Výtvarník Karel Haloun význam vystavených fotografií shrnuje v průvodním textu k akci mimo jiné takto: Jaroslav Prokop poctivě stárl spolu se svými modely, ikonami vzdoru našeho mládí, s těmi, kteří nám dávali jistotu, že ani v bezčasí reálného socialismu není nutné propadat se na dno beznaděje.
Komentáře k článku: Zápisník Jana Kerbra (No. 4)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)