Divadelní noviny > Blogy Kritika
Zápisník Jana Kerbra (No. 5)
S kůží na trh
Skupinová psychoterapie je vyzkoušená očišťující metoda, přibrat si k ní však nezúčastněné voyeury, tedy divadelní publikum, vyžaduje značnou míru srdnatosti. Dvanáct adeptů alternativního a loutkářského herectví svěřilo do společného scénáře své tužby, frustrace i libosti, přičemž zároveň výrazně provětralo svoje „třinácté komnaty“. A v Disku pod dozorem Jiřího Havelky vznikla inscenace s názvem Regulace intimity.
Regulace intimity aneb Vivisekce je to nemilosrdná FOTO TEREZA BARTŮŇKOVÁ
Pět dívek a sedm mladíků stojí nastoupeni před oponou a začínají poměrně razantní enumerací, odstartované společným: Sere mě… Ve výčtech iritací se střídají, později přecházejí na „spisovnější“ bojím se…, stydím se…, doufám…, miluji… a další. Předávají si postupně lékařský přístroj, který zaznamenává frekvenci jejich tepu a přenáší ji – promítanou – na oponu za nimi. Čas od času se u některé zmíněné radosti či slabosti zastaví a stylizovanou hereckou akcí ji podtrhnou, kupříkladu při zmínce o národní hrdosti zapějí pouze slůvko můj z české hymny. Vivisekce je to nemilosrdná, jde od rozkrývání rodinných traumat přes problémy s osvojováním si cizího jazyka, přiznání menšinové sexuální orientace či zkušenosti z drobných krádeží v obchodech až po obavy ze stárnutí a smrti.
Opona se rozhrne a účinkující s klaunskými doplňky předvedou kratičký „veselý výstup“ FOTO TEREZA BARTŮŇKOVÁ
Dochází zde ovšem k divadelně terapeutickému efektu, ba chtělo by se pateticky říci zázraku. My jako publikum nezůstáváme pouhými voyeury, upřímnost aktérů útočí i na naše slabosti a traumata a vytahuje je na povrch. Při devadesátiminutové produkci jsem ve finále, kdy se otevře opona a účinkující s klaunskými doplňky (nosy, kníry, brýle) předvedou kratičký „veselý výstup“, po předchozím dění ovšem spíš sarkasticky vyznívající, měl pocit čtyřicetiminutové intenzivní emocionální smršti. Všem, kteří stáli na jevišti, přeji naplněný život.
Disk Praha – Regulace intimity. Dohled Jiří Havelka, dramaturgie Jana Macíčková, scénografie Lucie Wildtová. Premiéra 10. ledna 2014.
Komentáře k článku: Zápisník Jana Kerbra (No. 5)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
