Zápisník Milana Uhdeho (No. 3)
V 5. čísle letošních Kontextů pokračuje Ivana Ryčlová v záběrech do moderní historie ruské literatury a kultury, tentokrát studií Divadelní legenda Jurij Ljubimov.
Jurij Ljubimov (1917) ve své kanceláři Na Tagance v roce 2011 . FOTO archiv
Dlouhá léta, po která slavný režisér stál v čele Divadlo Na Tagance, naplnily usilovné zápasy i tahanice, které podstupoval se sovětskou cenzurou. Dovedně a trpělivě používal svého uměleckého i stranického renomé, ve prospěch jeho projektů zasahovaly autority jako uznávaný sovětský shakespearolog Aleksandr Anikst nebo nositel Nobelovy ceny Pjotr Kapica. Snaha o obnovu dědictví sovětské avantgardy dvacátých a třicátých let vyznačeného především jménem Mejercholdovým skončila přesto neúspěšně: tentokrát sice nikoli popravou, nýbrž emigrací a dočasnou ztrátou občanství, ale tak jako tak nevyhnutelně: individualismus uměleckých novátorů jen nešťastným omylem vzešlým z povrchní analogie propadl iluzi o spříznění s komunistickým pokusem řešit společenské problémy nastolením totalitního režimu.
Komentáře k článku: Zápisník Milana Uhdeho (No. 3)
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
