Divadelní noviny > Blogy

Zápisník Milana Uhdeho (No. 5)

V neděli 17. listopadu večer jsem se na ČT díval na čtvrtý díl seriálu České století. Na téma únorového převratu roku 1948 mi scenárista Pavel Kosatík a režisér Robert Sedláček vyprávěli historii střetnutí mezi prezidentem Benešem, mužem salonů, nemocným, unaveným, předem poraženým, ale kultivovaně přemítajícím o příštím neblahém osudu Československé republiky, a mezi skupinou komunistických předáků vedených Klementem Gottwaldem.

Od chvíle, kdy jsem zhlédl první díl tohoto seriálu, jsem přesvědčen, že mu chybí dramatik. Gottwaldova parta je ve třetím díle pojata jako štamgasti ze čtvrté cenové skupiny. Občerstvuje se párky pojídanými rukama, Gottwald si pilně nalévá tvrdý alkohol, protože tak exponuje alkoholismus, který zřejmě plně propukne v obraze politických procesů, a před noční diskusí u Vltavy s Kopeckým a Slánským, jemuž otevřeně řekne, že mu nejde ani tak o socialismus jako o moc, se vymočí do řeky.

Vůbec mi nejde o to komunistického předsedu idealizovat nebo pro něj žádat scenáristovu shovívavost. Udivilo mě jen, že znalý historik Pavel Kosatík neuplatnil tentokrát schopnost známou z jeho knižních prací, totiž nazřít postavu také z jejího hlediska a používat jejích myšlenek a slov, nikoli jí nebo některému z jejích druhů vkládat do úst termíny jako „priorita“, jejichž časté užívání je příznakem teprve dnešních časů, a pomáhat si tlustě nanášenou současnou barvou. Ale možná, že na to měl rozhodující vliv režisér. Každopádně se tak podle mne dělo ke škodě věci.

• Autor: Milan Uhde
• Publikováno: 21. listopadu 2013

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zápisník Milana Uhdeho (No. 5)

1. Jan Dehner

   

   Začal bych námitky z jiné strany:
   je novější česká historie – leckdo jsme ji zažili – vhodný námět pro TV seriál? Můj názor je jistě zřetelný z toho, že tuto otázku kladu.

   22.11.2013 (10.51), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

2. Vladimír Hulec

   

   Podle mne ano.
   A to velmi. Mnozí navíc onu dobu nezažili, čili pro mladé lidi jde i o studijní materál, dávající uměleckou formou do souvislostí dějinné události v širokém časovém pásmu, což jeden film nemůže postihnout. A protože je ještě řada pamětníků i fundovaných odborníků, mohou se k dané problematice vyjádřit, čímž vzniká to, co považuji za podstatné v umění vůbec – odborná i společenská diskuse na daná témata.
   Navíc jednotlivé díly této série jsou komponovány jako víceméně uzavřené celky, čímž se ona „seriálovost“ do značné míry potlačuje. Jiné to je se seriály Vyprávěj a Zdivočelá země, ale i když se můžeme přít o jejich kvalitách (nesleduju je, tak do této pře nevstupuju), z vyššího principu poznávání, rekapitulace a reflexe nedávné historie jsou podle mne velmi vhodné. A na závěr: Co je Hořící keř? Seriál, nebo samostatný film rozložený do 4 dílů? Ať tak či jinak, jde o podstatné dílo, navíc umělecky na vysoké úrovni. O tu samozřejmě jde u uměleckých děl především. I když v případě Českého století víceméně souhlasím s panem Uhdem, že je příliš statické, ukecané, bez dramatického spáru, nesouhlasím s názorem, že téma není vhodné pro seriál. Dokonce – podle mne – je to i přes tuto výhradu vydařené dílo. Vedle rekapitulace československých dějin XX. století nabízí navíc i přehlídku výborných divadelních herců, kteří mnohdy dostávají tak velké šance v TV poprvé.

   22.11.2013 (14.47), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

3. Josef Herman

   

   Milan Uhde
   přece píše o něčem jiném – kritizuje úroveň scénáře, hlavně řekněme neautentické umělé repliky. Myslím si totéž, právě to dramatický příběh ponižuje na naučnou látku. Že je třeba historické události připomínat je snad bez diskuse, podle mého tak lze docela dobře činit právě v televizním seriálu, ale dobře napsaném!

   25.11.2013 (12.32), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ