Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Blogy Festivaly

    Zápisník nezmizelé (No. 1)

    Jsem moderátorka a spoluautorka kulturních a vědeckých pořadů v ČRo Vltava a ČRo Plus a v České televizi, kde externě spolupracuji s ČT Art. Tatínek byl skladatel, koncertní kytarista a později pedagog a ředitel dnešní ZUŠ Lounských, maminka kunsthistorička. Hudba mě provází celým mým životem (jsem ročník 1977). Jako velmi malá jsem začala hrát na klavír, v sedmi letech jsem byla poprvé na opeře. Byla to Verdiho La Traviata a krátce na to Rusalka. A propadla jsem i kouzlu hudebního divadla. No a pak se přidal zpěv, který jsem studovala na konzervatoři, a někdy při vysoké škole hra na klarinet. Hudební produkci – nejen opery, ale i koncerty a nahrávky u nás i ve světě – sleduji intenzivně a ráda bych se o své poznatky a zkušenosti dělila ve svém připravovaném blogu. Doufám, že najde dostatek erudovaných i laických čtenářů. Nemám ambice psát kritiky ani odborné texty. Spíše bych ráda čtenářům přibližovala dění na českých a evropských pódiích a orientovala je ve vydávaných CD či rozhlasových a televizních přenosech. A třeba tak i někoho inspirovala.

    FOTO archiv

    Veronika Paroulková

    ///

    Kouzla a dítě

    Ne, není to překlep – Kouzla a dítě je předskokanem rozverné jednoaktovky Dítě a kouzla – příběhu noci v jednom domě, kde žije zlobivý kluk, proti kterému se vzbouří ti, kterým ubližuje – lenoška, čínský šálek, čajová konvice, hodiny, učebnice aritmetiky, ale také sova, kocour, veverka, oheň, princezna, pastýř s pastýřkou nebo strom.

    Opera Jihočeského divadla pojala tuto už skoro stoletou stálici operního repertoáru rozšafně a hravě, a vznikla tak nejen rozpustilá hodinová opera, ale před ní navíc i vtipné půlhodinové edukační představení, kterým nás provedl vypravěč a žonglér v jedné osobě (na reakce v hledišti pohotový Václav Jelínek). Hlavně dětem (kterých bylo plné divadlo, z čehož jsem měla opravdu radost) tak nenásilně představil některé postavy, které později v příběhu vystoupí, vtipně zapojil do hry i dirigenta (Maria De Roseho) a šikovně představil orchestr, který dílem seděl na svém tradičním místě před pódiem a dílem na samotné scéně jako malá kapela, „pravá ruka“, která byla ovšem s hlavním hudebním „tělem“ skvěle sehraná. Také pro seznámení zaznělo už i několik motivů ze samotné opery, což bylo skvělé navození atmosféry a pro malé diváky určitě citlivé přemostění do samotného příběhu, který je sice pohádkový dějem, ale velmi náročný na poslech.

    Jihočeské divadlo se odvážně rozhodlo  inscenovat Dítě a kouzla jako rodinnou operu určenou i pro malé diváky. FOTO archiv JD

    Jihočeské divadlo se odvážně rozhodlo zvolit těžší cestu, tedy inscenovat Dítě a kouzla jako rodinnou operu určenou i pro malé diváky. O to víc ale muselo řešit srozumitelnost díla a zaujetí dětí tak, aby zároveň dokázaly vstřebat náročnou instrumentaci. Ravelova hudba zkrátka nejsou žádné jednoduché a melodické písničky!
    Režijní duet SKUTR (Lukáš Skutr Trpišovský a Martin Skutr Kukučka) pak v samotné opeře postavil na jeviště zlobivé kluky hned dva – skutečného malého chlapce a sopranistku (Karolína Bubleová-Berková) – a nechal je tam po celou dobu, což působilo hravě a dávalo bohaté možnosti, jak mohl být hlavní hrdina v kontaktu se všemi oživlými nespokojenci. Pěvecky i výrazově vynikala Veronika Holbová, pro její křišťálový soprán a osobní kouzlo jí člověk rád odpustí občasné napětí nebo půvabný moravský přízvuk. Zhruba hodinové představení bylo celkově svěží a barevné.

    Režijní duet SKUTR postavil na jeviště zlobivé kluky hned dva – skutečného malého chlapce a sopranistku (Karolína Bubleová-Berková) – a nechal je tam po celou dobu. FOTO archiv JD

    Dítě a kouzla měl být původně balet, který si objednal Jacques Rouché, ředitel Pařížské opery, u spisovatelky Colette. Zájem zhudebnit její text mělo hned několik skladatelů, Colette si ale vybrala Maurice Ravela. Výsledná opera-balet měla premiéru v Monte Carlu 21. března 1925. Přestože jde o nádherné a hodnotné dílo, naše scény po něm příliš často nesahají. Například Národní divadlo v Praze ho naposledy uvedlo v r. 1927!

    ///

    Jihočeské divadlo České Budějovice – Maurice Ravel: Dítě a kouzla & Kouzla a dítě. Hudební nastudování a dirigent Mario De Rose, režie  SKUTR / Lukáš Trpišovský a Martin Kukučka, scéna Jakub Kopecký, kostýmy Simona Rybáková, sbormistr Martin Veselý, asistent dirigenta Jan Bubák, asistent režie Světlana Mládková, hudební příprava Jan Bubák, Aleš  Vítek, představení řídí Michaela Freudenschussová, text sleduje Lucie Bicanová, dcénář a režie / Kouzla a dítě Veronika Poldauf Riedlbauchová, výtvarná koncepce / Kouzla a dítě Ján Tereba, dramaturgická spolupráce / Kouzla a dítě Klára Boudalová. Premiéra: 6. května 2016.

    Jihočeskou inscenaci nabídl 8. října ve Stavovském divadle v Praze Festival Opera 2017, 13. ročník Festivalu hudebního divadla, který se koná každý lichý rok.


    Komentáře k článku: Zápisník nezmizelé (No. 1)

    1. Tomáš Honěk

      Avatar

      Gratuluji
      k precizně napsanému článku a přeji hodně zdaru k dalším!!

      16.10.2017 (20.29), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,