Září 2010
Rudolf Pellar
28. 2. 1923 Púchov nad Váhom – 4. 9. 2010 Praha
Herec, šansoniér, překladatel. V roce 1946 vystudoval brněnskou konzervatoř a nastoupil do angažmá v Horáckém divadle Jihlava. Pak krátce hrál a zpíval v Hanáckém divadle v Přerově a Slezském divadle Opava. Od roku 1948 působil v Praze, nejprve jako herec v Divadle S. K. Neumanna (1948–54), pak jako sólista operety ve Státním divadle v Karlíně (1954–60), dále hrál v Divadle ABC (1960–62), v Městských divadlech pražských (1962–63), v Československém filmu (1963–69) a opět v Městských divadlech (1969–90).
Již jako student začal natáčet v rozhlase, jeho hlas je uchován v desítkách rozhlasových her, recitací, písní. Od poloviny padesátých let zpíval s orchestry Karla Vlacha a Gustava Broma, jeho největším hitem se stala píseň Červená aerovka. Od roku 1969 vystupoval v ČRo se skupinou přátel v pravidelných měsíčních pořadech písniček a mluveného slova. Název pořadu se s ohledem na nátlak „shora“ měnil, od Písniček pod obraz až po Šanson, věc veřejná. Normalizační tlaky ho přivedly k překladatelství. Spolu s manželkou Lubou mají na kontě přes sto překladů především moderní angloamerické prózy a dramatu, překládali však i z němčiny. V devadesátých letech učil na Pražské konzervatoři interpretaci šansonu. Za překladatelské dílo obdržel spolu se svou ženou v roce 1997 Státní cenu, v roce 2000 získal Křišťálovou růži za interpretaci mluveného slova. V roce 2004 vyšlo jeho jediné – retrospektivní – CD Písně a v roce 2008 vydal vzpomínkovou knihu Nejdřív se musíte narodit.
luc
Mirko Matoušek
28. 4. 1928 Brno – 9. 9. 2010 Brno
Loutkoherec, režisér. Pocházel z loutkářské rodiny – otec Vladimír byl zakladatelem brněnského (původně amatérského) Divadla Radost – takže již v deseti letech vodil na jevišti loutky. I když studoval vysokou školu obchodní, láska k loutkám byla silnější. V roce 1951 byl angažován do Krajského oblastního loutkového divadla v Karlových Varech, odkud ještě v témže roce odešel do (tehdy již profesionálního) Divadla Radost. Na tomto jevišti působil spolu s manželkou Zorou celý svůj umělecký život – hrál a režíroval až do roku 1993. V letech 1982–88 byl vedoucím uměleckého souboru.
V letech 2000 – 2004 byl členem odborné rady ARTAMA pro amatérské loutkářství.
luc
Martin Štěpánek
11. 1. 1947 Praha – 16. 9. 2010 Praha
Herec, publicista, moderátor Radia Svobodná Evropa, od září 2006 do ledna 2007 ministr kultury v tzv. první vládě Miroslava Topolánka, od ledna 2007 krátce Topolánkův externí poradce. Byl jedním ze tří dětí slavného českého herce Zdeňka Štěpánka. Zdědil po něm složitou a bouřlivou povahu, jako on byl svobodným zednářem a miloval zbraně a myslivost. V roce 1969 absolvoval Divadelní akademii múzických umění (DAMU) v Praze. Stejně jako otec a bratr Petr se stal členem činohry pražského Národního divadla (1968 – 1973), odkud z politických důvodů odešel do Činoherního klubu (1973 – 1976) a pak do Divadla na Vinohradech (1977 – 1981). Z důvodů neutuchajících politických tlaků, kdy se musel rozhodnout mezi členstvím v KSČ nebo výpovědí z divadla, se rozhodl v roce 1981 emigrovat s rodinou z Československa. V Rakousku požádal s manželkou, herečkou Jaroslavou Tvrzníkovou, a dvěma dětmi o politický azyl (1981). Po krátkém účinkování ve vídeňském divadle Die Komödianten (1981 – 1982) odešel roku 1983 do Mnichova. Zde oba manželé pokračovali v hraní a režírování na soukromých scénách Theatre Ensemble V. M. (1983 – 1987), Theatre 44 a Divadelního spolku Franze Werfela, který založila jeho žena. Oba současně vyučovali herectví. Jako hlasatel a politický komentátor byl zaměstnán v českém vysílání Rádia Svobodná Evropa (1983 – 1994). V roce 1994 se natrvalo vrátil s redakcí RSE (1994 – 2002) do Prahy a kromě psaní, pedagogické, veřejné a politické činnosti se vrátil i k herectví na divadle, ve filmu, v televizi, v dabingu a v rozhlase. Po návratu z exilu postupně od roku 1995 hostoval v Divadle na Vinohradech, v Národním divadle, v Lyře Pragensis, v Divadle v Dlouhé, v Divadle Ungelt, v Pražském komorním divadle a v mladoboleslavském Městském divadle. V důsledku svých dalších aktivit čím dál častěji omezoval hereckou práci a kariéru. Jako jeden z mála se veřejně hlásil k svobodným zednářům, byl členem Lóže U tří Hvězd, jedné ze dvou exilových lóží, která působila v Mnichově a po roce 1989 se přestěhovala do Česka. Měl syna, divadelního scénografa Jana Štěpánka, a dceru Josefinu Štěpánkovou. V posledních letech trpěl vážnou nemocí. Svůj život ukončil ve své pracovně vlastním rozhodnutím střelnou zbraní.
hul
Evžen Turnovský
14. 8. 1929 Praha – 1. 10. 2010 Praha
Teatrolog, publicista a překladatel, byl dlouhá léta pracovníkem Kabinetu pro studium českého divadla, kde se podílel na kolektivních dílech Dějiny českého divadla, slovník Národní divadlo a jeho předchůdci. Zabýval se divadelní ikonografii a stal se jejím znamenitým znalcem a vykladačem. Ve funkci tajemníka Kabinetu, kterou zastával v neblahém období normalizace, svým diplomatickým taktem, noblesou a korektností vytvářel „ostrůvek pozitivní deviace“. Organizační schopnosti uplatnil i při přípravě světového kongresu Mezinárodní federace pro divadelní výzkum konaného v Praze 1973, osobními kontakty udržoval a rozvíjel spolupráci s rakouskou teatrologií. Působil též jako divadelní kritik, spolupracoval s Čs. rozhlasem a Čs. televizí, pro jejíž cyklus Zveme vás do divadla psal v letech 1965–69 úvodní slova. Po roce 1989 se intenzivněji věnoval překládání z němčiny (prózy H. Hesseho, J. Rotha, R. Schneidera, dramatické hříčky W. Bauera).
eš
Komentáře k článku: Září 2010
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
