Divadelní noviny > Názory – Glosy
Závislost
Občas se to stane každému, ale u mě se z toho vyvinula závislost. Ne, nemluvím o lásce, pornu ani o vaření. Je to horší. Ať jsem v tramvaji, v kině, nebo v baru, neubráním se a odposlouchávám cizí hovory. Nevím, jestli jde o profesionální deformaci, nebo podvědomou touhu stát se diktafonem, prostě se mi to děje. Poslouchám a zajímavější hovory si zaznamenám pro strýčka Příhodu. A pak se často fragmenty těch odposlechnutých hovorů objevují v mých scénářích.
Samozřejmě, že na to někdy nemám náladu a raději si nasadím sluchátka, ale ta závislost je tak silná, že cizí hovory odposlouchávám i z mimiky a gest.
Jednou jsem sledoval slečnu, která psala textovou zprávu na telefonu, a jen podle toho, jak se nad ní trápila, jsem zprávu zrekonstruoval. Dokonce mě napadlo s ní zkonzultovat, nakolik jsem se přiblížil originálu, ale ten den už jsem se jednou ztrapnil a nechtěl jsem překračovat limit.
Má to pochopitelně i stinné stránky. Například včera jsem seděl v kavárně poblíž mladého páru. Mladík chtěl slečně imponovat zoufale nudnými historkami, které navíc neuměl vyprávět, a já měl co dělat, abych ho nenapomenul. Slečně to bylo zřejmě putna. Dívala se na něj s tak odevzdaným úsměvem, až jsem pojal podezření, že mu nerozumí ani slovo. Ale rozuměla mu dobře, a mně to připomnělo, že se blíží jaro.
Komentáře k článku: Závislost
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
