Zdenek Plachý: Odstupuji!

Zdenek Plachý rezignoval ve středu 15. února na post uměleckého šéfa činohry Národního divadla Brno. Kvůli zranění ruky podstoupil operaci, ze které se bude několik měsíců zotavovat.

Zdenek Plachý. FOTO JIŘÍ P. KŘÍŽ

Rekonvalescence mi na dlouhou dobu zabrání normálně fungovat. Nechci tím ohrozit chod divadla. Proto jsem se rozhodl odstoupit, zdůvodnil svůj krok Plachý.

Nespokojený byl prý ovšem i s tím, že jako umělecký šéf měl v divadle stále méně pravomocí. Na nové inscenace je v poslední době stále méně peněz. Není možné řádně zaplatit hostující umělce. Za takových podmínek je velmi těžké vytvářet velkoformátové projekty, které do Národního divadla patří. Ocitli jsme se na úrovni okresního města, kritizuje současný stav v ND Brno. Zároveň vyloučil, že za jeho odstoupením stojí kritika novinářů, diváků nebo členů souboru činohry, kteří si stěžovali, že Plachého inscenace mají nízkou uměleckou úroveň. Režisér také zatím neví, zda do budoucna zůstane zaměstnancem Národního divadla Brno, nebo je úplně opustí. Rozhodnu se, až se zlepší můj zdravotní stav. Nevylučuji ani jednu z těchto dvou možností, řekl.

O novém šéfovi činohry má rozhodnout ředitel Národního divadla Brno Daniel Dvořák. Ten však nebyl včera večer – ani telefonicky – k zastižení.

Většinu členů souboru údajně Plachého rezignace potěšila. Toto úterý téměř celý soubor Mahelova divadla podepsal prohlášení, ve kterém jsme vyjádřili nedůvěru celému vedení Národního divadla. Chtěli jsme jej řediteli Dvořákovi doručit v pondělí. Režisér Plachý nás tedy sám předběhl. Dá se s nadsázkou říci, že jeho rezignaci oslavujeme nejen my, ale celé divadelní Brno. Plachý za dobu svého působení v Mahence téměř rozvrátil tradici její činohry. Je otázka, jestli se ji podaří obnovit, uvedl jeden ze členů hereckého souboru Petr Bláha, který Plachého za jeho vedení činohry veřejně opakovaně kritizoval. Herečka ND Brno Monika Maláčová, která je jednou ze signatářek prohlášení, řekla: Plachého jsem znala ještě před jeho příchodem do Mahenovy činohry, jeho Skleněná louka je skvělý prostor pro experimentální tvorbu, kterému vtiskl jedinečnou, osobitou tvář. Ale velké divadlo zkrátka nezvládal. Jako šéf a v poslední době ani jako režisér. Vždyť my si tam už museli režírovat jeho inscenace skoro sami. Nepřeju mu nic špatného, ale podle mě by se měl na Skleněnou louku vrátit a orientovat se na vlastní projekty.

Zdenka Plachého (nar. 1961) jmenoval jako uměleckého šéfa činohry Národního divadla Brno v roce 2007 jeho současný ředitel Daniel Dvořák. V té době měl za sebou kariéru skladatele (vystudoval kompozici na JAMU) a muzikanta, od roku 1987 hrál například v rockové skupině Dunaj, psal opery i scénickou hudbu k inscenacím Vladimíra Morávka a J. A. Pitínského. V 90. letech založil brněnské umělecké centrum Skleněná louka, točil pro Českou televizi, s Jiřím Šimáčkem vytvořil úspěšnou autorskou dvojici Střežený Parnass. Společně uvedli několik – vesměs multimediálních – činoherních nebo hudebnědramatických projektů v DJP Trnava (opereta Bellarosa Mikuláše Schneidera-Trnavského, 2000), KD Hradec Králové (wrong, 1998, Nepohodlný indián, 2002), DJKT Plzeň (Verdiho Síla osudu, 2003), NDMS Ostrava (Nepohodlný indián, 2007), Huse na provázku, MD i ND Brno nebo pražských divadlech Komedie (Oliver Twist, 2006) a Národním (Fantom čili Krvavá opera, 2006). V ND Brno jako šéf činohry inscenoval multimediální hudebně dramatickou kompozici Česká mše vánoční (spolu s Danielem Dvořákem, 2007), Dumasovu Královnu Margot (2007), operu MAI 68 (2008), kontroverzní, divácky úspěšný muzikál Střeženého Parnassu a Daniela Landy Tajemství zlatého draka (2008), Shakespearova Antonia a Kleopatru (2009) a Krále Richarda III. (2010), operní projekt Con Amore (2010), hudební autorskou inscenaci Zaslíbení (2011), Rostandova Cyrana (2011) a naposledy autorskou legendu z doby švédského tažení na Moravu Černou Madonu Brněnskou (prem. 27. 1. 2012), jež se v tisku setkala s vysoce negativní kritikou.

(pro i-DN připravil a zpracoval hul)

Autor: redakce
Publikováno: 17. února 2012

Zprávy Kauza

Komentáře k článku: Zdenek Plachý: Odstupuji!

Vladimír Hulec

No comment?!
Nobody?

17.02.2012 (18.12), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Pavel Kylián

A co k tomu dá říct?
Tady v Brně, pokud můžu říct ze včerejšího pobytu v jednom divadelním baru, si kdekdo oddechl. Bizarní ovšem je, že jako záminka odchodu se prezentuje zranění, nikoliv zjevně neudržitelná umělecká úroveň divadla.

17.02.2012 (18.30), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Ludvík Faruga

Dokud budou v Brně
místo tramvají jezdit „šaliny“, nezmění se tam nic.

17.02.2012 (20.39), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Avantgardní umělec
v nepatřičných souvislostech, tedy v tomto případě ve funkci a prostředí, kam nepatří, na které nestačí a nadělá tam paseku, to se může stát a stává kdekoli. Viz třeba Milan Knížák a NG.

18.02.2012 (1.52), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Ludvík Faruga

Tak třeba
se zase najde někdo, kdo Mahenku v duchu brněnských tradic znormalizuje.

18.02.2012 (9.17), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
monika maláčová

Ahoj Farugo,
co ty děláš, že tak rozumuješ?

19.02.2012 (2.12), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Ludvík Faruga

Ahoj Moniko,
možná to tak nevypadá, ale můj postoj vůči tomu, co se v Mahence a vůbec v celém NDB děje, je zcela neutrální. Jak řekl pan Hulec, toto je platforma pro všechny, a tak si – jak říkáš – rozumuju. Případ Mahenka je prostě zajímavý z mnoha hledisek. Rozhodně mne bude zajímat, jaký bude jeho další vývoj, stejně tak jako se zajímám o mnoho věcí, které nás obklopují.
Přeji hezký den.

19.02.2012 (5.41), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Jitka zerhauova

Ja doufam,
ze nastane dominovy efekt a padnou i ostatni sefove v cele s Danielem Samsobe Dvorakem, ktery ma na svedomi totalni rozklad Narodniho ‚dividla‘ KRNO. A nejlepe by mohla padnout tez velka koalice v cele s Nejlepsim primatorem nejvetsiho mesta KRNA. Ti totiz vsemu tomu destrukcnimu deni az dosud souhlasne prihlizeli.

19.02.2012 (8.34), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Ludvík Faruga

Ano,
tomu říkám naprosto jasně formulovaný názor. Nebo jen krásný sen. I kdyby k jeho naplnění nedošlo, stojí zato ho snít.

19.02.2012 (9.40), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Tomáš Kosek

V Brně nikdo není prorokem.
Brno je dobrá líheň, ale špatná klec. Brno se skloňuje podle vzoru Hovno. Brünn ist immer hin.

19.02.2012 (12.39), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
monika maláčová

ale, ale….
my se tady v Brně jenom trošku bojíme o práci, které je tu málo, a o peníze, kterých je taky málo, ale nikdo to divadlo neflinkáme, mně chybí osobnosti, a ať jsou třeba pruďasové a cholerici, ale ať to divadlo někam posunují a nutí nás jít dál…. a mají vize, sny a touhy a nejde jim jen o prachy…. a hlavně, ať mají rádi herce a neberou je jen jako loutky, skrz které si realizují své sebestředné a mnohdy velmi neumělé ambice… ale to je, bohužel, všeobecný jev všude, nejen v kultuře….

19.02.2012 (18.08), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Pavel Kylián

A má někdo nápad,
kdo by mohl divadlo (tedy činohru) převzít? Jak sleduji tyto diskuse, pokud jde o Prahu, mnozí vědí, jak na to – Brno by nějakou radu i personální tipy sneslo. I jako laik jsem nabyl dojmu, že uměleckých šéfů je v českém divadle akutní nedostatek.

19.02.2012 (21.31), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Marie Reslová

Jeden nápad mám,
přihrál mi ho kolega – divadelník před malou chvílí: Dan Špinar. Ucházel se o umělecké šéfování na Vinohradech, velké jeviště má rád, je mladý, talentovaný… Neznám lepšího.

19.02.2012 (23.28), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Jitka Zerhauová

Tohle napsal Petr Velek
den před svou rezignací o svém snad posledním dílku v Národním „dividle“ Krno:

http://www.zitbrno.cz/bezpecnost/petr-velek-rezijni-koncepce-cerne-madony-psano-levou-rukou

20.02.2012 (7.18), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Pozor!
Žít Brno je mystifikační (velmi vtipná a inteligentní) revue, „fruktifikující verbální priority“ dění v Brně. Levá ruka, která napsala text na Žít Brno, téměř jistě není z téhož těla jako pravá, co kdysi korespondovala s i-DN.

20.02.2012 (12.44), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Marie Reslová

Že je to mystifikace,
by snad poznalo i malé dítě….

20.02.2012 (13.06), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

No,
já rači upozorňuju. Někdy se totiž čtenáři jak malé děti chovají.
A když už jsem si vzal slovo, tak jen krátký comment k (možným) um. šéfům. Myslím, že spektrum možností je poměrně široké (viz konkursy v Praze, navíc přímo v baráku je Petr Štědroň), ale nelze zvenčí nikoho doporučovat, mohlo by jít o smrtelné objetí, musí si vybrat ředitel, v tomto případě Daniel Dvořák. Navíc – pochopil-li jsem dobře – Plachý tak úplně ještě svůj post v NDB neopustil…

20.02.2012 (14.17), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Jakub Růžička

Jen krátký komentář k Danu Špinarovi
– byla by to skutečně pro brněnské Národní dobrá volba? I sám Špinar nedávno v jednom z rozhovorů přiznal, že zejm. ve velkých divadlech se jeho inscenace poměrně zásadně míjejí s publikem (Vinohrady, Kladno, Liberec…). Je v tomto případě skutečně chyba na straně „konzervativních“, „pohodlných“, „otupělých“, „líných“ a nevím už jakých diváků..? Pokud jsem slyšel, má činohra NdB docela velké problémy s návštěvností, občas se dokonce i ruší představení kvůli nedostatku publika… Může si v této situaci dovolit podobnou volbu? A nebo naopak by tedy právě teď měla? A nebo dokonce musí? A skutečně mezi mladými režiséry není nad Špinara (a nebo podobně často frekventovanéhoPácla) talentovanějíší a k řízení velkých divadelních domů vhodnějších adeptů?

20.02.2012 (15.51), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Jakube,
předně není jasné, zda je otázka „konkursní volby“ šéfa činohry NDB na pořadu dne. A tak návrh Marie Reslové je – myslím – spíš slovo do pranice, kudy by se NDB mělo či mohlo ubírat. Z dálky Prahy si dovedu představit řadu zajímavých jmen od mladých a razantních (Špinar) přes mladé a uměřenější (Martin Glaser, Štěpán Pácl) po již zkušené a „stylotvorné“ (J. A. Pitínský, Jan Mikulášek, Dušan D. Pařízek). A to opomíjím ostravskou scénu, kde by se taky ledaskdo našel. Vesměs jde o v současné době nereálné úvahy. Vzhledem ke konkursu na ředitele DnV by přicházel v úvahu i Ivan Rajmont nebo Martin Stropnický. A co třeba Sergej Fedotov?! Vše je ale v gesci ředitele NDB, případně jeho nadřízených.

20.02.2012 (17.33), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Do redakce přišla
kopie originálního Prohlášení činoherního souboru NDB, jež dnes herci předali řediteli NDB Danielu Dvořákovi:

Činoherní soubor NDB vyslovuje nedůvěru vedení činohry z důvodu neschopnosti organizačně a umělecky vést činoherní soubor NDB.

V. Běčák, P. Bláha, P. Doucek, Z. Dvořák, J. Grygar, P. Halberstadt, V. Hanzl, D. Kaloč, V. Krátký, J. Kuneš, O. Mikulášek, O. Novák, L. Ondráček, J. Pištěk, M. Sláma, J. Šafránek, B. Výtisk, T. Groszmannová, K. Jiroušková, D. Kaplanová, M. Maláčová, D. Pešková, S. Riedlová, L. Schneiderová, Z. Slavíková, Z. Ščerbová, J. Štvrtecká, M. Tkačíková, M. Fitzová, I. Chalupová, M. Klimešová a J. Melicharová

V Brně dne 14. 2. 2012

20.02.2012 (17.47), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Ludvík Faruga

Pane Hulče,
volba Fedotova do čela činohry NDB by byla vůči jeho souboru příliš krutá. Kdo by neudržel polévkovou lžíci na čele, musel by pryč!

21.02.2012 (0.36), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Pane Farugo,
udržet lžíci na čele je velmi jednoduché, to by jistě herci NDB zvládli.
🙂

21.02.2012 (2.43), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Ludvík Faruga

Děkuji. Uklidnil jste mne.
A co takhle zavést povinnou rotaci ředitelů a uměleckých šéfů napříč republikou po směru hodinových ručiček! To by bylo tóčo!

21.02.2012 (6.40), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
VLADIMÍR JUST

Je skvělé,
že po rezignaci ředitele (i když oni tvrdí, že už už to, ehm, měli připravené a že je Plachý předběhl 🙂 se konečně stateční petenti ráčili podepsat. To je, jako kdyby Havel podepsal svůj otevřený dopis Husákovi až v prosinci 1989, den před jeho rezignací! Mám jednoduchý dotaz: proč to neudělali hned, když ČT už před půldruhým měsícem v jednom z nejsledovanějhších pořadů – 168 hodin – s dopisem vyrukovala? A nebyla mi schopná – ani zmocněná – prozradit jediné jméno?! Báli-li se tehdy podepsat, je to – odpusťte – u mě na úrovni 99 Pragováků. To za prvé.
A za druhé – bývá neblahým zvykem připomínat z celé Plachého éry pouze skutečné a nepopiratelné úlety typu Landy, Zaslíbených a Černé brněnské madony (kterou já osobně považuji za Plachého+Hladkého vlastnoručně podepsané černé parte jeho někdejší invenci). Proč nikdo nepřipomene výbornou Královnu Margot, vcelku velmi slušné dva Shakespeary (Antonius a Kleopatra, Richard III.), Mai 68 či Cyrana a hlavně – vynikající, i v celorepublikovém kontextu nadprůměrné výkony režírujících hostů, jež Plachý (když ne on, tak mě opravte) pozval: Drábkem, Rychlíkem a Rajmontem počínaje a vpravdě fascinujícími Skútry, resuscitujícími geniálně Zeyera, konče? Samozřejmě nevím – a rád se nechámn poučit – do jaké míry na všech vyjmenovaných titulech participovali sami herci – např. jak dalece úspěch Cyrana, Antonia i Richarda stojí a padá se „samorežií“ Halberstadta, úspěch Revizora s fenomenálním Dohnalem, a i tady se rád nechám zevnitř souboru poučit a svůj názor korigovat.
Suďme, přátelé, tvrdě, ale suďme spravedlivě, protože kopání do mrtvol a přiznávání se k dodatečném odboji po boji je bohužel, jak vidím, nejen pražský oblíbený sport, z něhož se mi dělá trochu šoufl. Dále prosím všechny další „kopače“ (i když objektivně konstatuji, že Zdenek Plachý se víceménbě zakopal svými „velkými autorskými opusy“ a totálním opuštěním platformy Střeženého Parnassu sám) a budoucí zasvěcené diskutéry a znalce „Plachého Mahenky“, aby vždy na začátku svých příštích výlevů řekli, kterou ze zmíněných „neprůšvihových“ inscenací opravdu viděli. Aby vůbec mohla začít nějaká smysluplná debata, a ne obvyklá dojmologická pavlač.

21.02.2012 (14.59), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vojtěch Varyš

vedle debaty,
kdo by byl dobrým šéfem Mahenky (co třeba Vladimír Morávek, David Jařab, Radovan Lipus, Thomas Zielinski, Katharina Schmitt, kromě těch již zmiňovaných) bychom si měli klást hlavně otázku, kdo by o takovou pozici stál (a proč).

21.02.2012 (15.07), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Otázka spíš by měla znít,
jak, kdy a koho oslovovat a na jak dlouho jmenovat do tak významných míst, jako je ředitel či umělecký šéf velkých scén typu národních divadel, velkých městkých divadel (městských příspěvkových organizací) apod. Před časem jsem mluvil s Dušanem Pařízkem, nevyhýbal by se těmto pozicím (šlo o DnV), ale oznámeným včas dopředu, což je nejméně půl roku, v otevřeném, korektním jednání a v sytému, který dává kompetence a ctí pravidla.
Ad V. Morávek – zodpovědný člověk neodchází od rozdělané práce, tou je pro něj dnes DHnP. Proto odmítal jakékoli spojování s konkursy na Komedii, DnV a předpokládám bránil by i úvahám nad možným (podle mne velmi vhodným) šéfováním NDB. Jinak si ale myslím, že by (stejně jako ostatní Tebou jmenovaní) o tyto pozice stál. Je to velká osobní i umělecká výzva.

22.02.2012 (1.29), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vojtěch Varyš

„rozdělaná práce“
je dobrá věc, nicméně po sedmi sezonách není špatné se rozmyslet, kam zas jít jinak.
já bych ředitele jmenoval na čtyři roky s tím, že mohou zastávat post maximálně dvakrát po sobě. a konkurs může být klidně s ročním předstihem.

22.02.2012 (18.43), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Tomáš Svoboda

Jasně!!!!
a budou voleni v referendu. To bude nejlepší.

22.02.2012 (19.35), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Divadla se nedají házet do jednoho pytle.
Jsou studiové scény či autorská divadla, kde nelze žádný konkurs v podstatě dělat, jsou spjaty s konkrétními osobnostmi, bez nich se zásadně promění či zaniknou. To je podle mne případ Husy na provázku, tedy Vladimíra Morávka (v Praze Studia Ypsilon a Jana Schmida, Semaforu a Jiřího Suchého a možná i Jaroslava Vostrého a Činoherního klubu). Vedení divadla či souboru by tam podle mne měl předávat jeho stávající vedoucí sám. Anebo v něm zůstávat až do smrti… (Brook taky své divadlo nepředal.)
A jsou divadelní domy či prostory, kde je asi zdravé, aby se vedení či celý tým čas od času (nejlépe pravidelně po nějaké přesně dané době) proměňoval či aspoň musel svůj post veřejným konkursem obhajovat. To je případ Komedie, DnV a mnoha pražských scén, příp. NDB, MDB, NDMS ad. Ač mohou mít různý statut, podstata je myslím podobná.

23.02.2012 (1.48), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Jo,
abych nezapomněl. Referendum bych nedoporučoval. Zajímavější by mohlo být sňatkové právo, dědické právo a právo první noci.

23.02.2012 (1.57), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Ludvík Faruga

Nebylo by nejlepší,
kdyby si mohli vést Mahenku sami členové souboru?

23.02.2012 (6.48), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
monika maláčová

Odpověď panu Justovi:
Nesmírně si Vás vážím, a proto chci jenom zkratkovitě poznamenat: Je velice těžké nastudovat tak těžká díla, jako je Richard III., Antonius a Kleopatra nebo Cyrano bez jasného režijního výkladu, dramaturga a konečně odborného jazykového poradce.
Já jsem si sama osobně přizvala u Richarda odbornici na slovo vzatou, mou kolegyni a docentku JAMU paní Janu Hlaváčkovou, aby mi pomohla a poslechla si, zda je mi rozumět a verše mají smysl… Vím, že toto je řemeslo a máme ho umět, ale jak často se herec k Shakespearovi dostane? A není škoda ty nádherné verše podcenit? Ale nikoho z „tvůrců“ to nenapadlo… A vím, že i jiní mí kolegové si přizvali odborníky, aby jim pomohli…
O chaosu u Tajemství zlatého draka se ani nechci zmiňovat, jen podotknu, že nebýt mého nasazení a sluchu (písničky se dávaly dohromady týden před premiérou), tak si ani nepípnu. Nakonec byly podklady tak přepálený, ža vlastně nebylo slyšet téměř nic…
Opravdu nechci na Zdenka útočit, znám ho jako muzikanta, ale na druhou stranu jsem nikdy nepochopila, proč se té muziky vzdal a šel do něčeho, co jiní, myslím, umějí lépe….

23.02.2012 (23.13), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Ludvík Faruga

V životě jsem neslyšel,
že by Karlík, Fialová, Lakomý, Dufek, Trýbová, Vacek, Jurda, Husník, Geprtová atd. potřebovali hlasového poradce, natož „poradce pro verše“.

25.02.2012 (10.59), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Přemysl Hnilčka

Ludvík Faruga:
To ovšem ještě neznamená, že takové poradce neměli. Naopak, odevzdání se herce odbornému poradci považuji za důkaz pokory, nikoli nevzdělanosti.

29.02.2012 (14.32), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Přemysl Hnilčka

Vladimír Just:
Děkuji za další podpásové přirovnání, tentokrát „99 Pragováků“. Opravdu si myslíte, že strach o místo je něco tak trestuhodného? Nebo je trestuhodné to, že se herec musí o místo bát?

29.02.2012 (14.47), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Ludvík Faruga

Trvám na tom,
že takové poradce neměli. A nejde o nevzdělanost, ale základní technické zvládnutí prostoru, ve kterém herec hraje.
Mimochodem v tomto státě je asi půl milionu nebo kolik lidí bez práce a další statisíce mají o práci strach. Všichni, kdo chtějí pracovat, mají strach o práci.

01.03.2012 (8.37), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Nevím,
jak tomu bylo v dávné minulosti, ale v té dostupné hlasoví poradci u veršem či jinak náročných inscenacích běžně bývají. Říká se jim fonetický poradce a někdy jsou uvedeni i v programu. Maně jsem nahlédl do několika programů shakespearovských inscenací v ND Praha, a vždy jím byla dr. Zdenka Palková. Pokud vím, pozvali si někoho i v DnV při přípravě Julia Caesara.
Co se týká obav o zaměstnání, jde spíš o atmosféru na pracovištích (včetně divadel), zda se lze bránit nekvalifikovanému řízení bez obav o ztrátu místa, zda se dá veřejně ozvat. K tomu by měly sloužit odbory, ale ty u nás v těchto situacích myslím moc nefungují.

03.03.2012 (4.57), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Ludvík Faruga

Říkáte dávná minulost?
Ano, ale ten prostor, ve kterém se hraje v ND, se přece nezměnil. Jak to, že jej staří mistři bez problému zvládali a dnešní generace hraje s krabičkami na zadku? Neztrácí se někde řemeslo?
Pokud jde o problém herců s uměleckým šéfem nebo režisérem, v takových situacích se dnes a denně ocitají desítky českých herců a nebrečí do DN. Nemohu se zbavit dojmu, že se členové souboru Mahenky stali nástrojem pro různé partičky, které se ji snaží ovládnout.

03.03.2012 (11.27), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Nedokážu se
vcítit do herců Mahenky, ale problém, který tam několik let kypěl, se myslím jen tak někde neodehrává. Někdy přijde do divadla výrazná osobnost, se kterou se musí soubor „sladit“, anebo někoho vymrští a ten odejde a jiný přijde. Kolik si Plachý přitáhl „svých“ herců? Navíc si myslím vůbec nepochopil provoz velkého divadla a nedokázal jej respektovat. Netroufnu si porovnávat metody interní práce Plachého ve srovnání třeba s Morávkem, oba jistě vyvolávají uvnitř souboru napětí, ale Morávek si dokáže sjednat přirozenou autoritu a respekt, Plachému se to myslím nedařilo (vynechávám jeho spací, meditační či jiné excesy, o kterých toho zas tak moc objektivního nevíme). I proto Plachý těžko mohl svou pozici dlouhodobě ustát. Že se vedle toho vydal po velmi tenkém ledu divadelního kýče a – pro mne – nepřijatelné podpory siláctví, nacionalismu a prazvlášní mystiky, je jiná (ale jistě ne nepodstatná) věc.
A to řemeslo? Divadlo je dnes jiné, s tím se musí počítat. Využívá soudobých technologií a vyžaduje jiné řemeslné dovednosti – stylizované herectví, fyzické herectví, tělesnost, ostré střihy i v hereckém projevu, nadhled, ironii a současně civilnost, výrazově odstíněný projev často blízký filmovému herectví (hraje i detail obličeje – dnes není už téměř možné používat výrazné líčení, není-li součástí výkladu textu) apod. Zkrátka herectví dnes vyžaduje jinou řemeslnost, čímž se některá (možná ke škodě oboru) vytrácí.

03.03.2012 (16.47), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Ludvík Faruga

Vidíte,
já si pořád myslel, že platí stejná definice jako v dávné minulosti: že totiž herectví je „Chvilku pomalu, chvilku rychle, chvilku potichu a chvilku nahlas. Jenom vědět kdy“.

03.03.2012 (19.05), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

No nevím,
myslím, že to je a bylo vždycky složitější.

03.03.2012 (21.52), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Ludvík Faruga

Souhlasím
a už toho „rozumování“ nechám. Jenom na závěr. Divadlo se nemá brát vážně. Ale musí se dělat pořádně. Hlavně zdraví.

04.03.2012 (6.43), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
VLADIMÍR JUST

K Monice Maláčové –
také si Vás velice vážím a připomínám, že i největší mistři jeviště se nestyděli po létech přiznat, že docházeli k tomu či onomu poradci, ale je to individuální, záleží totiž na míře sebereflexe, sebekritičnosti při posuzování vlastní nedostatečnosti.

Milá Moniko,
snad to mohu říci, byla jste (vedle – především – Petra Halberstadta, ale i Dity Kaplanové, Kláry Apolenářové a v posledních dvou letech i Magdaleny Tkáčíkové) právě tím důvodem, proč jsem v některých inscenacích klasických titulů viděl i v kontextu celého českého divadla jedinečné kvality, které jsem – jako divák pouhým pohledem zvenčí – přisuzoval mj. i režii (a vedení činohry). U takového Martina Dohnala v Revizorovi (výkon desetiletí) nebo v Královně Margot i blb zvenčí pozná, že zásluhu na té jedinečnosti má i autorsky disponovaný, originálně pracující /ne/herec, ale u těch ostatních jsem míru celkového podílu na výsledné inscenaci – včetně věcí, které popisujete – mohl posoudit jen stěží. Opakuji jen, že je škoda, že jsem tyto věci z „nitra“ divadla nevěděl (nemohl vědět – nesbírám drby po klubech, nechodím ani na generálky, natož na zkoušky) dříve, a že – při veškeré úctě k Vám a jmenovaným kolegům – s tím přicházíte až dnes.

– K poznámce Vašeho kolegy o „podpásovém přirovnání“ a „trestuhodnosti“ obyčejného strachu členů Mahenky o práci –
ten strach úplně chápu, není vůbec trestuhodný, naopak, je lidský, ale buďto protestuji, nebo se bojím protestovat. Nešlo tedy z mé strany o žádnou podpásovku, ale o přirovnání sine ira et studio, mířící k podstatě žánru, totiž k samému principu petice či otevřeného dopisu. Člověk se musí rozhodnout: buď podepisuje protestní petici resp. otevřený dopis, anebo (což chápu) se bojí podepsat, a pak ten dokument má kvalitu nikoli otevřeného, ale anonymního dopisu. Tertium non datur. To není odsouzení kohokoliv, to je jen posouzení věrohodnosti a žánrového zařazení dokumentu.

06.03.2012 (12.43), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
monika maláčová

Děkuji za hezkou odpověď,
myslím, že už toto téma chci opustit, čeká nás v divadle další práce, na niž se, myslím, všichni těšíme a doufáme, že potěšíme i diváky, toť vše, co můžeme v současné době udělat….
a za poradce se nestydím. Zažila jsem fonetickou poradkyni i při zkoušení Šrámkových Zvonů v ND Praha a to hlídala jiné umělce než jenom mně. To je pro Ludvíka Farugu, aby věděl, jak to u divadla chodí…

07.03.2012 (12.55), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Ludvík Faruga

Jak je vidět,
pořád se mám co učit.

07.03.2012 (16.21), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
zdenek plachý

Lhali jste tehdy.
Lžete i teď. A podle mého odhadu – budete lhát i nadále.

30.11.2017 (23.58), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Zdeňku,
cože se ozýváš až po více než pěti letech? Na co reaguješ a proč, není moc jasné. Na tu diskusi?! Na něco dnes?

01.12.2017 (14.59), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
- zdenek plachý
  
  Vláďo,
  ozývám se, protože jsem teprve před nedávnem narazil na tento článek. Není pravdivý ani jeho text a debata po něm je zmanipulovaná. Prosím DN, jestli mohou tento článek odstranit.
  
  04.12.2017 (16.46), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
zdenek plachý

Ty výmysly tam
jsou myslím dobře vidět v kontrastu k mé wikipedii, kde si lze ty věci a moje dílo ověřit v různých kontextech. https://cs.wikipedia.org/wiki/Zdenek_Plach%C3%BD

04.12.2017 (16.49), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
- Vladimír Hulec
  
  Zdenku,
  ten text ani náš dialog už asi nikdo nesleduje. Jde v podstatě o uzavřenou kauzu a její vymazání by nic nezměnilo. Ber to jako dokument doby. Čerpali jsme z tehdy dostupných zdrojů, které jsme citovali, tedy obyčejná žurnalistika. Další polemika vznikla spontánně.
  Ale pokud chceš něco vyvracet, můžeš stále. Buď ovšem konkrétní, anebo napiš nový text. Pokud v něm budou nějaká nová fakta, zavěsíme jej na i-DN jako Tvůj aktuální příspěvek. Odkaz na wikipedii je fajn, ale v čem dle Tebe původní text není pravdivý? Tehdejší tisková zpráva NdB, nebo Tvůj profil? Co se týká diskuse, byly to názory debatujících. S nimi lze polemizovat, ne je však umlčovat, i kdyby byly zmanipulované. Měl jsi tehdy a máš stále možnost oponovat či prokázat jejich omyly či zmanipulovanost.
  
  05.12.2017 (0.38), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
zdenek plachý

Vláďo,
je příznačné, že v tom článku mluví dva nejhorší herci souboru – Bláha a Maláčová. Vzpouru proti mně organizovaly odbory. Bohužel s podporou Dvořáka. I tak je to skandál, že odbory dostanou takový prostor a že na ně vůbec někdo slyší. Dvořák tehdy po mě chtěl, abych vyhodil geniálního dramaturga Martina Dohnala. A ta diskuse za článkem je z Tvé strany stále trochu mým podtrhováním. Po malých kouscích, ale jistě. Podle mě jsi se měl pokusit jako redaktor v té diskusi nepodléhat tak vlastním emocím, zjistit si skutečné informace a bránit jakous takous informační vyrovnanost té diskuse. Herci tam plácají úplné nesmysly a DN jim k tomu dává prostor bez jakékoliv korekce… Udělal jsem pro Tebe v rámci Next Wave mnohé a rád. Byly to slavné časy Next Wave – kdy Louka hrála ve všech prostorách Zábradlí, apod. Hráli jsme tam Dynku, Kuběnu, apod. Je opravdu takový problém ten článek stáhnout? Na internetu na googlu visí velmi nahlas a já jsem se od té doby tomu nikdy nebránil. Našel jsem jej onehdá, když mě na něj upozornila kamarádka z odboru kultury v Brně. Nicméně lidi to stále čtou. Pokud to nestáhnete, asi bych k tomu něco napsal. Ale lepší, než to vířit, je to stáhnout. Nemůžeš to přesunout třeba někam do archívu?

05.12.2017 (12.42), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Zdenku,
ať byla diskuse jakákoli, měls do ní vstoupit tehdy a okomentovat ji můžeš stále. Vymazat historie se nedá – to je jako by si signatáři Anticharty přáli vymazat tehdejší zmanipulované diskuse a záznamy.
Především ale stále nepíšeš, co je na textech nepřesné či dokonce lživé. Nic faktického nevyvracíš, jen osočuješ druhé. Po tak dlouhé době bys už snad mohl být s onou dobou vyrovnán a podat spíš analýzu tehdejší situace, co k ní vedlo a jaké zkušenosti jsi z toho vyvodil. Že tehdy byla – a jako šéf jsi za to odpovídal – tehdejší činohra NdB v rozkladu, je snad patrné i dnes. Vidím-li současnou situaci, je díky novému vedení v úplně jiné kondici včetně uměleckých výsledků.

06.12.2017 (13.13), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Zdenek Plachý

Vladimíre,
je těžké na něco reagovat, kde co slovo, to lež. Tehdejší moje činohra nebyla v rozkladu – hrála lépe než dnes a měla větší návštěvnost než dnes. Navíc jsem se musel vyrovnávat s mizerným souborem a divadlem, zděděným po nekonečném Srbově mizerném vedení.

06.12.2017 (16.51), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
zdenek plachý

V době,
kdy do nás DN nejvíce šily, my jsme měli skoro pořád vyprodáno a to město své divadlo začínalo mít po letech a letech skutečně rádo. Vaše obludná kampaň proti mně pak rozjela i v jiných médicích něco, co se normálně nazývá cílenou mediální popravou… .

06.12.2017 (17.04), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Zdenku,
nevidím důvod otevírat více než pět let starou kauzu. To, co říkáš, jsou jen jedovatá osočení o nějaké změně podstaty tehdejších událostí nevypovídající. Pět let jsi mlčel a najednou se bráníš minulosti, která už dávno odezněla. Pamatuju si ji jinak než Ty. Do divadla, kam jsi pozval Daniela Landu, který vzhledem k jeho xenofobním a fašizoidním postojům mezi slušnou společnost – natož do národního divadla, jež má prezentovat „vyšší“ etické a veřejné postoje – nepatří, jsem odmítl chodit a žádnou Tvou další práci po Zlatém draku tam neviděl. Pro mě jsi jako důvěryhodný člověk a umělec tehdy skončil. Nepsal jsem o Tobě a vše, co se v NdB dělo, jsem sledoval a popisoval jen zdálky, z oficiálních tiskových zpráv.
Nazpět se vrátit – pokud vůbec máš zájem – nebude pro Tebe lehké. Velmi jsem Tě ctil jako šéfa Skleněné louky a vaše akce na …next wave… patří mezi legendární. Vstupuješ-li opět do těchto – avantgardních – vod, budu Tě sledovat a rád do nich třeba zase někdy za Tebou vskočím. Bavit se ale o minulosti – zvlášť když v Tobě stále cítím zášť a ukřivděnost -, v tom nevidím žádný smysl. Měl jsi reagovat tehdy, teď už se raději dívejme dopředu.

08.12.2017 (2.31), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
zdenek plachý

Vladimíre,
vy z Divadelních novin jste na mě provedli čistou zákeřnou mediální popravu. K tomu se ještě jinde a na jiném místě vyjádřím.
Dan Landa dávno žádné fašizoidní postoje nemá, navíc je neměl ani na konci 80. let s Orlíkem. Byl to prostě zapálený český! vlastenec – německý fašismus mu byl vždy odporný. Na youtube jsou nahrána skoro všechna moje představení, takže si to divák může hezky srovnat s tím, co jste o tom psali.
Tento článek „Odstupuji“ jsi napsal asi Ty, že? Jak můžeš psát z druhé ruky o věcech, které jsi neviděl? Viz Tvoje skandální výroky v této diskusi pod článkem, kde hodnotíš něco, co jsi neviděl, ani nic o tom nevíš. Jako vystudovaný člověk by jsi měl navíc vědět, že dílo a autor díla – to není to samé.
Pravda je jedna: Po téměř deseti hrozných letech vedení činohry ND Brno mizerným Zbyňkem Srbou – tam byla děsivá situace. – Špatný soubor, diváci již do divadla moc nechodili a premiéry v Brně vlastně nikoho moc nezajímaly. Po dvou Srbových kratších pohrobcích jsem dostal soubor do herecké formy – což prokazují jednoznačně nahrávky na youtube. Zaplnil jsem divadlo diváky a naše premiéry byly prvořadou společenskou událostí. Dnes se potýká Mahenka s nízkou návštěvností a celkem nikoho moc nezajímá – myslím, že je to dáno dramaturgickým výběrem titulů. Mně šlapala činohra jako hodinky, ale došlo k hádce na úrovni vedení ND Brno a tím se vzájemná podpora mezi Danem Dvořákem, mnou, mým vedoucím týmem na činohře a herci rozstřelila. Do všeho začaly kafrat odbory, já jsem byl po t+žké operaci v nemocinici a Dan Dvořák, místo aby pokračoval dál s mým vedením (Dohnal a spol.) se spojil s hereckými odbory.
Ti herci, kteří se zúčastnili tehdy této diskuse byli dloudobě technicky slabí a na vyhození (Bláha, Maláčová a spol.) . Pak se ovšem chytli odborů a jak možná víš – odbory – to je v divadle jablkem sváru a lezou do nich hlavně ti, kteří se bojí, že budou vyhozeni. Já v sobě ukřivděnost necítím – nejsem ten typ. Nicméně o tehejší kauze (velmi výrazně manipulované především ze strany Divadelních novin) je nutné se vyjádřit. Nahrávky k představením jsou k dispozici pro každého pod mým jménem na youtube… Nechť se pravda ukáže, nechť vyjde najevo.
Tento dialog kdesi na chvostu DN však samozřejmě nemá cenu. K celé věci je třeba se principiálně postavit. To máš tak – vykonat na někom, jako jsem já, mediální POPRAVU – to není jen tak. Postarám se o to, aby se lidé časem dozvěděli pravdu, která je očišťující a je jedno jestli se věc stala včera nebo před sto roky. Pravda je vždy očišťující.
Nemažte ty šlánky, jsou to corpus delikti k tehdejší obludné kampani DN proti mně a mému týmu ve vedení činohry ND Brno. A Ty bys jako kritik měl jít především do sebe, měl by ses omluvit a přestat dál proti mně štvát lidi z pozice ´síly´ DN. Každému jednom trochu nezaujatému člověku dochází, jak to bylo se Srbou, jak to bylo po mém nástupu po něm, (herci po něm neuměli ani mluvit tak, aby jim bylo rozumět na velkém jevišti … musel jsem je učit normálně to , co mají znát z VŠ – nemysím samozřejmě staré bardy Dufka nebo Dvořáka) atd. atd.
Z.

12.12.2017 (14.06), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
- zdenek plachý
  
  A za gramatickou chybu
  s ´mě´ místo správného ´mně´ v minulém mém komentáři na začátku – se samozřejmě čtenářům omlouvám..
  
  12.12.2017 (14.16), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
Vladimír Hulec

Z.,
není nad to se veřejně pochválit. Já si tu dobu pamatuju jinak a rozhodně jste žádné „kapmani“ vystaveni nebyli. I DN mají dnes – kromě mě – již jiné redakční obsazení, takže je to celé jen vytahování starých křivd. Nicméně napiš, jak jsi tu dobu vnímal, co a jak se kolem Tebe dělo. Proč jsi přes velký odpor brněnské veřejnosti, především umělců, prosadil Daniela Landu do NdB (dílo to bylo slabé, viděl jsem je, taková pseudomystická detektivka v opulentní výtvarné ambaláži, a autor pro mne v nekomerčním artovém prostoru dodnes nepřijatelný, s jeho postoji a názory se dá seznámit na netu dodnes – abych oddělil autora od díla), co se dělo v zákulisí divadla, co se dělo s Tebou, proč jsi psal anonymní maily, proč jsi byl dlouhý čas k nezastižení, jak vlastně došlo k Tvému odstoupení, co jsi dělal poté a co děláš dnes.
Zasadím se, aby Tvé svědectví bylo veřejně dostupné.

Zdravím a přeju Tobě i Tvým blízkým klidné Vánoce

vh

12.12.2017 (15.51), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,
zdenek plachý

Vladimíre,
já se nechválím, jenom se snažím jakž takž uvést ty věci do reality. To přebrání Srbova hrozného divadla, vzestup zájmu o ND divadlo, vzestup hereckých a dalších divadelních výkonů kolem – to vše je evidentní.. S Landou mě seznámil Jiří Šimáček někdy po roce 2000. Jeho texty se nám jevily dobré. Inscenace s ním se líbila docentům brněnských škol, Olegu Tabakovovi a dalším celebritám. Tobě ne. Ty jsi přece z Divadelních novin. V zákulisí divadla se především makalo, protože jsem doučoval mimojiné některé herce mluvit na jevišti, apod. – neboli to, co se měli naučit dávno ve škole. Anonymní maily jsem nepsal, myslím, že to celé s maily byla akce Divadelních novin, zejména Ermla.. dlouhý čas jsem prokazatelně ležel v nemocnici U sv. Anny, kde mi při velmi těžké operaci provrtali dření – vnitřkem pažní kosti- 13 cm titanový šroub po ošklivé zlomenině…. , jinak hrozilo, že s rukou nebudu moci vůbec hýbat.. Ten šroub tam mám dodnes. Poté, co jsem byl v nemocnici,. se spojil Dan Dvořák místo s mým vedením činohry (DOhnal, Hladký, Dvořáková, ad.) – s činoherními neschopnými odbory. Na to jsem rezignoval, protože když mi ředitel dával najevo, že chce vést divadlo s odbory a ne s odborným!! vedením… tak by to dále nemělo význam se tím vůbec zaobírat…. za 2 měsíce mé nepřítomnosti udělala ta sebranka v Mahence z krásné inscenace Richarda III. (natočen pro ČT a dostupný na youtube) odpornou slátaninu… byl jsem na oprašovačce a myslel jsem, že mě omejou… – strašné herecké výkony, výměny lidí v rolích – za geniálního Michala Zavadila leklého Radima Fialu – celková nesouhra, nesoustředěnost – záměrný nedostatek času, abych věc mohl opravdu s novými herci přezkoušet…. Až mi Zdeněk Dvořák řekl na chodbě tiše: ´Šéfe, ta hrůza. co se tady děje po Tvojem odchodu, to je normální katastrofa, to tu vůbec nepamatuji“. Měl pravdu. od té doby se činohra potýká s návětěvností, odešel vynikající Martin Dohnal a další velmi schopní lidé… (Jackuliak, Zavadil a další..) Na FB mám 5 000 přátel, takže o prostor pro šíření mých názorů v zásadě nemám nouzi. Taky Ti přeji hezké svátky vánoční.

13.12.2017 (16.11), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,