Divadelní noviny > Burza Zahraničí

Zemřel David Bowie

January 10 2016 – David Bowie died peacefully today surrounded by his family after a courageous 18 month battle with cancer. While many of you will share in this loss, we ask that you respect the family’s privacy during their time of grief.

Převzato z David Bowie Official (Twitter)

David Bowie

8. 1. 1947 Brixton, Velká Británie – 10. 1. 2016 New York, USA

Vlastním jménem David Robert Jones. Britský zpěvák, herec, hudební skladatel a producent. Byl považován za průkopníka nových hudebních trendů a jednu z největších osobností hudební a performativní světové kulturní scény druhé poloviny 20. a začátku 21. století.

Svoji hudební dráhu začal jako saxofonista ve školní kapele. Jedna školní rvačka pro něj skončila operací oka, od té doby měl poškozenou zornici. Po odchodu ze střední školy pracoval jako výtvarník, hrál a nahrával s několika skupinami, ale bez úspěchu. Protože se jeho jméno pletlo s Davy Jonesem ze skupiny Monkees, změnil si ho na David Bowie.

Jako sólový zpěvák nahrál sérii milostných písniček, která vyšla pod názvem The Word of David Bowie. Pak na krátko nechal hudby a věnoval se buddhismu. Tou dobou účinkoval v pantomimě, což ovlivnilo jeho pozdější zájem o divadlo. V roce 1969 založil v Beckhamu umělecký workshop. V tomtéž roce nahrál písničku „Space Oddity“, která měla překvapivě úspěch. Následovalo stejnojmenné album.

V roce 1970 vznikla tematická deska The Man Who Sold the World, která byla úplně jiná než předchozí. Akustickou kytaru tu nahradila tvrdá elektrická kytara Micka Ronsona. Tematicky je zde vykreslena temná orwellovská vize budoucnosti. K řadě dílčích témat se Bowie vrátil na následujících albech. Album sice nešlo na dračku, ale pro část publika se stalo kultovním. Následovalo turné po Spojených státech, na němž se oblékal do vlajících šatů a stylizoval se do role populární herečky Grety Garbo. Přitáhl tak k sobě zájem médií, přešel k labelu RCA, u kterého vydal další, tentokrát poněkud měkčí, desku Hunky Dory.

Ziggy Stardust

V roce 1972 se po vydání alba The Rise and Fall of Ziggy Stardust and the Spiders from Mars konečně stal komerčně úspěšným. Zatímco dříve nabízel celou paletu témat, přišel nyní s jedinou postavou − rockovou superhvězdou Ziggym, kterého nakonec zničil fanatismus, který sám pomáhal vytvořit.

Po singlu „Starman“ se představil v dalších rolích. Tentokráte jako producent zachránil upadající kariéru Lou Reeda (LP Transformer). Další Bowieho alba se jmenovala Aladdin Sane a Pin Ups. V této době také pro televizní síť NBC vytvořil pořad The 1980 Floor Show, který ho inspiroval k následujícímu albu Diamond Dogs, které se opět vracelo k neradostným orwellovským vizím. Bowie pak s touto show odjel na americké turné, z něhož vyšla i deska David Live. Během tohoto turné vstřebával nové hudební vlivy – nechával se ovlivnit soulem a R&B. Je to slyšet z alba Young Americans, ze kterého pronikly do hitparád dva singly: titulní stejnojmenná nahrávka a „Fame“, jejíž spoluautorem je John Lennon a která se dostala až na vrchol americké hitparády. Shodou okolností v téže době bodovala i reedice hitu „Space Oddity“, která se tak stala nejvíce zpožděnou hitparádovou jedničkou (6 let a 63 dní).

V následujícím období se pustil do větších experimentů. Album Station to Station je tvořeno šesti delšími pasážemi a představovalo přípravu pro sérii dalších tří alb, na kterých s ním spolupracoval Brian Eno. První z nich, album Low, bylo ambientní. Experiment pak pokračoval na desce Heroes, která už byla výrazně rockovější a také ji přijalo i širší publikum. Třetím článkem je album Lodger, které je celé rockové a je nejpřístupnějším albem z této série. Někdy bývají tato tři alba nazývána jako Berlínská trilogie. V roce 1976 si Bowie zahrál hlavní roli ve filmu The Man Who Fell To Earth a fotky z něj se objevily na přebalech alb Station to Station a Low. V 70. letech spolupracoval se zpěvákem Iggy Popem, vzniká např. album Lust For Life. Některé společné písně, nazpíváné do té doby výhradně Popem, Bowie nahrával na své desky v 80. letech sám, např. China Girl nebo Tonight ( jako duet s Tinou Turner). Napsal také pro skupinu Mott the Hoople hit All The Young Dudes, který měl i on sám ve svém repertoáru.

80. a 90. léta

80. léta přinesla několik dalších plodných spoluprací, např. se skupinou Queen píseň Under Pressure, s Patem Methenym vzniká píseň „This Is Not America“ či remake skladby z 60. let Dancing in the Streets s Mickem Jaggerem. Z roku 1980 pochází album Scary Monsters s punk – rockovými hity Ashes to Ashes a Fashion a po něm přichází taneční album Let’s Dance. V roce 1984 vyšla deska Tonight, na níž čerpá převážně ze své spolupráce s Iggy Popem ze 70. let a některé písně se nesou i v rytmu reggae. Čtenáři hudebního časopisu Rolling Stone tuto desku zvolili jako 3. nejhorší album celé hudební historie. V 80. letech napsal písničky ke 4 filmům – Cat People, When The Wind Blows, Absolute Beginners a Labyrinth. V posledních dvou jmenovaných si také sám zahrál. Poslední album, které Bowiemu coby sólistovi v 80. letech vyšlo, je popové Never Let Me Down. K němu bylo uspořádáno i velkolepé koncertní šou plné tanečníků, v němž se za pódiem nacházela obrovská podobizna pavouka (proto Glass Spider Tour) a při první písničce se on sám spouštěl z výšky na pódium. Další dvě alba Bowie vydal už jako člen rockové skupiny Tin Machine, je ale téměř jejím výhradním zpěvákem a autorem většiny skladeb. Na koncertech s touto kapelou nevyužíval téměř nic ze svého předchozího a obsáhlého repertoáru.

Z kraje 90. let se věnuje hudebním stylům jakou soul, industriální rock. Více jak po 20 letech zažívá úspěch jeho rocková balada The Man Who Sold the World, jejíž cover verzi natáčí pro MTV Unplugged skupina Nirvana. Od té doby ji Bowie hraje na svých vystoupeních pravidelně.

V druhé polovině 90. let následuje velký zlom v tvorbě a Bowie s Brianem Enem připravil temné a experimentální album Outside vytyčující hudební, ale i technologické standardy ve fúzi klasických hudebních stylů s tehdy moderními elektronickými směry jungle a drum and bass. V roce 1996 s turné k této desce vystupuje i v Praze. Následuje další album splétající tehdejší elektronické hudební trendy a kytarovou hudbu Earthling. Na svou dobu se jedná o zásadní počin stavějící oproti Outside ještě komplexnější most mezi elektronickou a kytarovou scénou, který svým tanečním, ale nikoliv popovým nábojem ovlivnil celou generaci dalších hudebníků. V české republice např. skupinu Tatabojs. Album Earthling se setkalo s velkým ohlasem u kritiky, ale též mělo komerční úspěch v US a UK. V tomto období Bowie spolupracuje mimo jiné s Trentem Reznorem (Nine Inch Nails) nebo anglickou alternativní skupinou Placebo.

2002–2012

V roce 2002 vydal album Heathen a o rok později Reality. Kvůli jeho vážným zdravotním problémům muselo být jeho poslední turné přerušeno. Roku 2004 David Bowie ukončil svou hudební kariéru, přestal natáčet nové desky a koncertovat. Občas přijal pozvání a vystoupil na pódiu jako host, např. na koncertu Davida Gilmoura v Royal Albert Hall v roce 2007. V témže roce také poprvé vydal na DVD remasterovaný živý záznam Glass Spider Tour z roku 1987.

2013 – 2016

Na začátku ledna 2013 překvapivě a bez předchozího ohlášení David Bowie vydal nový singl Where Are We Now?, a to u příležitosti svých šestašedesátých narozenin. Rovněž oznámil, že v březnu téhož roku vydá své první album po jedenácti letech; dostalo název The Next Day. Bowieho fenomenální comeback, kterým dokázal, že má rock’n’rollové scéně stále co říct, probíhal v utajení od roku 2011 a informace o jeho vydání se objevila zcela znenadání. Dá se říci, že nikdo z Bowieho fanoušků novou desku neočekával. Vzápětí Bowie vydal další klip The Stars (Are Out Tonight). Nové album se stalo číslem jedna ve více než šedesáti zemích světa včetně České republiky v žebříčku iTunes. Poprvé po více než dvaceti letech se také Bowieho album usídlilo na vrcholném stupni britské hitparády. Album sklidilo nadšené ovace kritiky, fanoušků i médií. Bowie se na The Next Day vrací ke kořenům své tvorby i sebe samého a dlouholetým fanouškům tak evokuje starší písně, texty, ale i filmy, ve kterých David Bowie účinkoval. Album je plné reminiscencí na celý autorův život, zároveň je ale prodchnuté současným řízným zvukem, saxofony, imaginativní lyrikou. Album produkoval Tony Visconti, jenž s Bowiem spolupracoval již od konce 60. let. Bowie naznačil, že v budoucnu existuje možnost, že se vrátí i na pódia. Bowie však ještě netušil, že jej zaskočí zákeřná nemoc, která ukončí jeho kariéru a posléze i život.

/Převzato z Wikipedie/

 

• Autor: DN
• Publikováno: 11. ledna 2016

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřel David Bowie

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ