Zemřel Gerd Albrecht

FOTO archiv

19. 7. 1935 Essen, Německo – 2. 2. 2014 Berlín, Německo

Německý dirigent. Během své kariéry působil ve Státní opeře ve Stuttgartu, Městském divadle v Mohuči a v Lübecku, v Německé opeře v Berlíně (1972–1974), jako šéfdirigent orchestru Tonhalle v Curychu (1975–1980), ve Státní opeře v Hamburku (1988-1997), jako šéfdirigent České filharmonie (1993–1996), šéfdirigent symfonického orchestru Yomiuri v Tokiu (1998–2007, poté čestný dirigent) a šéfdirigent Dánského národního symfonického orchestru (2002–2004).

Studoval v Hamburku a Kielu a jako začínající dirigent vyhrál prestižní mezinárodní soutěže v Besançonu (1957) a v Hilversumu (1958). Již v roce 1961 se stal šéfdirigentem v Mohuči, později vedl orchestr v Lübecku, šéfoval také Německé opeře v Berlíně a řídil většinu předních světových orchestrů. V Praze poprvé hostoval v prosinci 1983. Mimo jiné proslul jako interpret méně uváděné české hudby i pozapomenuté tvorby židovských skladatelů z českých zemí.

Se svou bustou, již vytvořil v roce 1997 výtvarník Antonius Kulda pro haburskou Státní operu na počest devítiletého působení v čele jejího orchestru. FOTO archiv

Se svou bustou, již vytvořil v roce 1997 výtvarník Antonius Kulda pro hamburskou Státní operu na počest jeho devítiletého působení v čele jejího orchestru. FOTO archiv

Jeho působení v čele České filharmonie provázely problémy v komunikaci s orchestrem i tehdejším ředitelem Ladislavem Kantorem a dirigent odcházel z Prahy za mimořádné pozornosti médií a s pověstí kontroverzní osoby. Když v roce 1996 končil, tvrdil, že musel Prahu jako Němec opustit z politických důvodů. V německém tisku se tehdy podle něj psalo, že český orchestr „vyhnal“ německého dirigenta.

Výbor Odborového klubu České filharmonie tehdy ve stanovisku uvedl, že Gerd Albrecht jako nejvyšší umělecký zástupce ČF svými výroky již dlouhou dobu poškozuje její dobrou pověst. Výbor tehdy zastupoval údajně kolem 50 ze 117 filharmoniků. Albrechtovi kritici mu v polovině 90. let vyčítali, že své umělecké a lidské nedostatky přenáší do politické roviny. Chtěl jsem dělat tu nejlepší práci s Českou filharmonií a snažil jsem se ignorovat ty, kdo byli proti mně, zhodnotil dirigent svůj pohled na tři roky ve funkci. K České filharmonii se pohostinsky vrátil až v únoru 2004.

Úplně standardní přitom nebyl ani Albrechtův nástup do čela filharmonie, v tajných volbách si jej vybrali hráči při japonském turné v říjnu 1991. Ovšem zhruba rok předtím se šéfdirigentem stal Jiří Bělohlávek, nejbližší spolupracovník dlouholetého šéfa Václava Neumanna, který se na protest místa v čele orchestru vzdal. S filharmonií ale Bělohlávek i nadále spolupracoval a v září 2012 se do funkce šéfdirigenta vrátil.

Gerd Albrecht jako šéfdirigent České filharmonie na festivalu Pražské jaro (1995). FOTO archiv ČT

Jedním z důvodu, proč si jej hudebníci kontroverzním způsobem vybrali (sám Albrecht řekl, že volbu orchestr sám zorganizoval, aniž byla legální), byla i naděje, že orchestr díky Albrechtovým kontaktům rozšíří svou působnost a získá lukrativní nahrávací příležitosti. Ani jedno se ale v předpokládané míře nestalo. Albrechtovi kritici mu vyčítali, že své umělecké a lidské nedostatky přenáší do politické roviny. Chtěl jsem dělat tu nejlepší práci s Českou filharmonií a snažil jsem se ignorovat ty, kdo byli proti mně, zhodnotil dirigent svůj pohled na tři roky ve funkci.

Do sporu se Albrecht dostal v roce 1997 i s exprezidentem Václavem Havlem kvůli připravovanému koncertu Verdiho Requiem v terezínském ghettu. Albrecht v listu Frankfurter Allgemeine Zeitung vyjádřil v souvislosti s přípravou koncertu zklamání nad postojem Václava Havla, který podle něho na žádost o záštitu nad projektem vůbec neodpověděl. Podle mluvčího prezidenta Havla Ladislava Špačka pro svůj projekt Havlovu záštitu získal v nejkratším možném termínu.

V roce 2007. FOTO archiv

Českou hudbu ale Albrecht propagoval ve světě i mimo ČF. V roce 2008 si například nahrávka opery Král a uhlíř od Antonína Dvořáka v nastudování sboru a orchestru Západoněmeckého rozhlasu v Kolíně nad Rýnem pod vedením Albrechta získala prestižní cenu na mezinárodním veletrhu MIDEM v Cannes.

Albrecht si vysoce cenil i další české skladatele, mezi velikány řadil vedle Smetany, Dvořáka či Janáčka také Bohuslava Martinů, Zdeňka Fibicha nebo Josefa Bohuslava Foerstera. Tím zůstanu nadšen. Těžko hledat něco podobného, řekl v jednom rozhovoru. Věnoval se ale i méně známým komponistům. Během doby, kterou strávil jako šéfdirigent České filharmonie, nahrál s orchestrem i díla pražských židovských skladatelů, kteří zahynuli v německých koncentračních táborech.

/Z více zdrojů – mj. Die Welt – zpracoval a pro i-DN připravil hul/