Divadelní noviny > Zahraničí Zprávy
Zemřel Günter Brus
27. 9. 1938 Ardning, Rakousko – 10. 2. 2024 Graz, Rakousko
Rakouský malíř, spisovatel, fotograf, filmový režisér, básník, kreslíř, performer a grafik, poslední z úzkého okruhu vídeňských akcionistů.
Vyrostl v městečku Mureck, vystudoval výtvarnou školu Kunstgewerbeschule v Grazu. V roce 1956 odešel do Vídně, kde studoval malbu na Akademii výtvarných umění. Zde se setkal se svým celoživotním uměleckým přítelem Alfonsem Schillingem. Na podzim roku 1960, ovlivněn německým expresionismem, Edvardem Munchem, Vincentem van Goghem, abstraktním expresionismem a umělci jako Emilio Vedova, začal vytvářet umělecká díla, která se neomezovala pouze na malbu, ale začal zapojovat i své tělo a performativní prvky. Roku 1962 spoluzaložil uměleckou skupinu zvanou Vídeňský akcionismus (Wiener Aktionismus), spolu s Otto Muehlem a Hermannem Nitschem.
Podobně jako jiná podobná hnutí v západní Evropě a Spojených státech amerických (Fluxus, konceptualismus aj.) se odklonila od klasických malířských technik a inspirovala se divadlem. V katalogu k eindhovenské výstavě Hodiny žactva (Augensternstunden) uvádí za výchozí body své tvorby vedle výtvarných umělců i Living Theatre, Becketta a filosofy skepse (zejména Fritze Mauthnera a Ludwiga Wittgensteina). Zaměřoval se především na performance a body art. Své akce nazýval „psychodramolety“ nebo „opery“.
V rodném Rakousku byl po dvě dekády své umělecké kariéry šedesátých a sedmdesátých let vnímán jako Nestbeschmutzer (káleč do vlastního hnízda). Zařadil se tak do společnosti dalších rakouských kontrakulturních umělců a intelektuálů, jakými byli či jsou Thomas Bernhard, Elfriede Jelinek, Ingeborg Bachmann nebo psychiatr Viktor E. Frankl. Provokoval svou neústupností v kritice generace otců kvůli austrofašismu. Proslul například akcí Vídeňská procházka (1965), kdy se vydal do ulic podzimní Vídně v bílém obleku a bíle nalíčený, jakoby surovou nití sešitý: vyrazil z Heldenplatzu, na němž roku 1938 oznámil Hitler anšlus Rakouska. V performance Kunst und Revolution (1968) pil vlastní moč, masturboval a zvracel na veřejnosti. Za tuto akci byl odsouzen na šest měsíců, avšak před nastouepním trestu uprchl do Berlína, kde pak po určitou dobu žil.
Skupina Wiener Aktionismus ukončila činnost roku 1970. Brus se poté vrátil ke klasičtějším výtvarným technikám. /Více zde./ V roce 1972 se aktivně účastnil výstavy Documenta 5 v Kasselu, byl zastoupen i v Documenta 6 (1977) a Documenta 7 (1982).
V roce 1971 vydal bohatě ilustrovaný román Irrwisch a začal publikovat literárně-výtvarná díla, která nazýval obrazové básně. Tím zahájil novou etapu ve svém uměleckém vývoji založenou na grafické a literární tvorbě. Od roku 2005 byl sloupkařem a ilustrátorem rakouského měsíčníku Datum.
V roce 1996 získal nejvyšší rakouské státní vyznamenání pro umělce, Velkou rakouskou státní cenu. V Universalmuseu Joanneum v Grazu se dnes nachází stálá galerie Bruseum (Brus-Muzeum), která představuje jeho dílo a práce dalších vídeňských akcionistů.
V posledních letech žil a pracoval v Grazu a na Kanárských ostrovech. Byl ženatý s manželkou Anou, jež byla jeho blízkou spolupracovnicí.
/Pro iDN připravil hul/
Komentáře k článku: Zemřel Günter Brus
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)