Zemřel Ivan Passer

Foto Lisa Maire

Ivan Passer

10. 7. 1933 Praha – 9. 1. 2020 Reno, Nevada, USA

Filmový scenárista a režisér, představitel nové vlny československé kinematografie šedesátých let.

Pocházel ze zámožné selské rodiny. Po válce vystudoval gymnázium v Poděbradech, kde jeho byli spolužáky Václav Havel a Miloš Forman. Po roce 1948 se kvůli svému původu stal „nepohodlným“, takže místo studia nastoupil jako pomocný dělník na stavbě. Svůj životopis později zfalšoval a dostal se na FAMU. Odtamtud byl však roku 1957 vyloučen. Školu tak nikdy nedokončil. Živil se jako slévač, zedník, dělal na vodní elektrárně, ale působil i v týmu Alfréda Radoka při přípravě programu Laterny magiky pro výstavu Expo 58 v Bruselu.

Šedesátá léta. Foto IMDb

V šedesátých letech byl blízkým spolupracovníkem Miloše Formana, kterému dělal asistenta režie. S Jaroslavem Papouškem mu napsal scénáře ke snímkům Konkurs, Lásky jedné plavovlásky a Hoří, má panenko. Sám debutoval roku 1964 adaptací povídky Bohumila Hrabala Fádní odpoledne.

V Československu natočil jediný celovečerní hraný film Intimní osvětlení (1965), který bývá řazen mezi nejlepší československé filmy všech dob.

Po invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 emigroval z Československa do USA, kde přednášel a dál natáčel. Jako první roku 1971 vytvořil snímek Zrozen k vítězství (Born to Win) o tragikomické postavě feťáka a zlodějíčka, živořícího uprostřed New Yorku.

Vpravo v průběhu natáčení filmu Born to Win (1971). Foto United Artists

Následovalo Eso v rukávu s Omarem Sharifem a Bankéři s Michaelem Cainem a Cybill Shepherdovou. Přelomem v jeho režisérské kariéře se stal film Cutterova cesta z roku 1981 s Jeffem Bridgesem v hlavní roli.

Psychologický thriller zabývající se postvietnamským syndromem měl příznivý ohlas u kritiky a Passerovi umožnil dál točit náročnější projekty. K těm se řadí například televizní Stalin v titulní roli s Robertem Duvallem. Civilně pojatý portrét bolševického vládce s Robertem Duvallem v hlavní roli se zabývá zejména soukromým Stalinovým životem a jeho vazbami k rodině a nejbližším spolupracovníkům. Roku 1992 ho režisér natočil pro firmu dnes známou jako HBO. V Česku film na videokazetách vydala firma Warner Home Video. V USA natočil celkem 15 filmů (včetně televizních). Jeho posledním byl snímek Nomád, který natočil v roce 2005 v Kazachstánu s ruským režisérem Sergejem Bodrovem.

https://youtu.be/ezwi3hjTeZM

Za své filmy získal řadu ocenění, mimo jiné Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu (2007) a cenu Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech za celoživotní dílo (2008). V roce 2016 převzal v Uherském Hradišti v rámci Letní filmové školy (LFŠ) výroční cenu Asociace českých filmových klubů.

V květnu 2007 v Praze s kameramanem Miroslavem Ondříčkem (třetí zleva), spisovatelem Zdeňkem Mahlerem (čtvrtý zprava) a svým dlouholetým přítelem Milošem Formanem (pátý zleva) a jeho syny Petrem (druhý zleva) a Matějem (druhý zprava). Foto Irena Vodáková

Passerově tvorbě se dlouhodobě věnuje brněnský filmový vědec a univerzitní pedagog Jiří Voráč, který o něm vydal analytickou monografii. Režisérovi byl též věnován díl z televizního cyklu Zlatá šedesátá, který roku 2009 natočil Martin Šulík.

Žil v Los Angeles, kde také přednášel na univerzitě. O jeho úmrtí informoval americký časopis Variety s odvoláním na rodinu. Podle ní filmař zemřel ve čtvrtek v nevadském Renu.

/Pro i-DN z více zdrojů zpracoval hul/