Zemřel Ivo Niederle
V roce 2012. Foto David Sedlecký
26. 12. 1929 Praha – 8. 1. 2021 Praha
Herec, konferenciér, moderátor a komentátor. Od roku 1957 člen pražského Divadla ABC (později MDP), odkud v roce 1991 odešel do důchodu.
Žil a vyrůstal v Praze. V roce 1953 absolvoval studium herectví na DAMU. První profesionální angažmá získal v Krajském krušnohorském divadle v Teplicích, kde hrál v letech 1953-1957. Pak se vrátil do Prahy a nastoupil do „Werichova“ Divadla ABC. Díky televiznímu záznamu jej můžeme vidět v představení Těžká Barbora (1960). Divadlo ABC bylo v roce 1962 převedeno pod Městská divadla pražská (MDP).
S Františkem Vicenou (vlevo) v inscenaci Krámek s písničkami (r. Ota Ornest, prem. 14. 3. 1971 v Divadle Komedie, MDP). Foto Miroslav Tůma
Na jevišti byl představitelem psychologicky nepříliš složitých figur s převážně tragikomickým vyzněním. Velkou příležitost dostal jako Filip Filípek ve inscenaci Byl Filípek nebo nebyl? Divácky vděčné byly též postavy v inscenacích Golem, Francouzská kuchyně nebo Veselé paničky windsorské.
S Ludmilou Vostrčilovou v hudební sérii ČT Píseň pro Rudolfa III. (r. Jaromír Vašta, 1968). Foto archiv ČT
Jeho zdánlivě tuctová, ale přesto výrazná fyziognomie našla uplatnění i ve filmu. Před kamerou stanul poprvé ještě během studia, v roce 1950 ztvárnil bezejmenného tanečníka v dramatu Václava Kubáska Zvony z rákosu a vzápětí návštěvníka ve vězení ve válečném filmu Martina Friče Past. Jeho první postavou, která měla i jméno, se stal v roce 1952 Kuzma ve studentském projektu Čestmíra Mlíkovského Začínáme žít, natočeném podle části stejnojmenného historického románu Antona S. Makarenka. Později ztvárnil mnoho desítek dalších filmových a televizních rolí, jednalo se ale vždy o menší úlohy.
S Martinem Růžkem v kriminálce Lupič Legenda (r. Karel Steklý, 1972). Foto archiv
Strohými, ale účelnými tahy vykreslil své figurky nenápadných chlapíků nejrozmanitějšího druhu a profesí, od policisty přes zedníka a partyzána až po sportovního trenéra, pacienta či řidiče autobusu. Za zmímku stojí nevelká postava partyzána v hodnotném válečném snímku Kočár do Vídně (1966). Další menší role mu přinesl v následující dekádě kriminální žánr. Více příležitostí mu ale nabídla televize (Pan Tau, 1970; Kam slunce nechodí, 1971), objevil se také v několika televizních seriálech (Píseň pro Rudolfa III., 1967, Hříšní lidé města pražského, 1968). Proslavil se rolí poručíka Ládi v seriálu Třicet případů majora Zemana (1975). Díky dobré znalosti cizích jazyků (angličtina) se uplatnil i v zahraničních filmech. Objevil se například jako Grigore v hororu Tvá sestra je vlkodlak (Howling II: Your Sister Is a Werewolf, 1985) či jako manažer sanatoria v dramatu podle románu Stefana Zweiga Žhavé tajemství (Burning Secret, 1988).
Se Stellou Zázvorkovou na jednom z jejich mnoha zájezdových představení. Foto archiv
Kromě práce v divadle a později i před filmovou a televizní kamerou byl hojně vytížen i mimopražskou zájezdovou činností. V šedesátých letech jako konferenciér provázel koncerty orchestru Karla Vlacha. Od roku 1967 více než dvacet let spolupracoval na zájezdových představeních se Stellou Zázvorkovou. Díky dobré znalosti angličtiny se od konce padesátých let uplatňoval také jako komentátor řady mezinárodních sportovních akcí.
https://youtu.be/oFJP54KINQM
V roce 1991 opustil angažmá v MDP a odešel do důchodu. I nadále ale vystupoval před filmovou a televizní kamerou. V malých úlohách jsme jej mohli vidět v řadě televizních seriálů (Náhrdelník, 1992; Zdivočelá země, 1997; Stříbrná paruka, 2001). Nabídek ale postupně ubývalo a o jeho výraznější návrat do českého filmu se zasloužil až v roce 2005 režisér Dan Svátek, který ho obsadil v tragikomedii Blízko nebe do role věčně nespokojeného Huga, jednoho ze skupinky důchodců, kteří se scházejí ke spiritistickým seancím. Objevil se také v cyklu příběhů natočených Českou televizí Trapasy (2007).
Naposledy si zahrál ve filmu z roku 2016 Zloději zelených koní a o rok později v TV-filmu Die Puppenspieler – Aus dem Feuer. Jednou z jeho životních lásek byl fotbal. Dlouhá léta byl neodmyslitelnou součástí hereckého týmu Amfora, za který nastoupil ještě v roce 2013.
V dokumentu České televize 13. komnata (2010). Foto archiv ČT
Od roku 1952 byl ženatý s Věrou Kříbkovou, která před několika lety zemřela. Měli spolu tři dcery. Alena a Barbora žijí ve Spojených státech. Nejstarší dcera Adéla zahynula tragicky v roce 1961 ve věku sedmi let. Peripetie soukromého života spojené s jejím úmrtím a také další podrobnosti své herecké kariéry zpřístupnil v televizním cyklu Třináctá komnata (2010). Byl blízkým přítelem herečky Marie Kyselkové (princezna se zlatou hvězdou Lada) /1935 – 2019/, se kterou bydlel ve stejném domě a o kterou pečoval do konce jejího života. Hereččinu smrt těžce nesl a od té doby se jeho zdravotní stav zhoršoval.
Dlouhá léta bojoval s Alzheimerovou nemocí. Poslední léta strávil v osamění v Alzheimer centru v pražských Bohnicích. Zprávu o jeho úmrtí veřejnosti oznámil jeho přítel, zpěvák a herec Josef Zíma.
/Pro i-DN z více zdrojů zpracoval hul/
Komentáře k článku: Zemřel Ivo Niederle
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
