Divadelní noviny > Zprávy

Zemřel Jan Foll

Jan Foll

7. 3. 1951 Pardubice – 13. 4. 2021 Praha

Dramaturg a filmový publicista, dlouholetý spolupracovník a pravidelný přispěvatel Divadelních novin.

Narodil se v rodině malíře, ilustrátora dětských knih a autora filmových plakátů Dobroslava Folla. V dětství se přestěhovali do Prahy, kde vystudoval Akademické gymnázium ve Štěpánské ulici. Poté absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy – obor filozofie a dějepis. Studia úspěšně ukončil v roce 1975. Už od roku 1974 až do roku 1990 pracoval v Ústřední půjčovně filmů Praha jako redaktor filmových titulků. Před listopadem 1989 publikoval filmové kritiky v čtrnáctideníku Scéna a živil se i další publikační činností v oblasti filmu. Přispíval i do samizdatových Lidových novin.

Od roku 1990 do roku 1992 byl dramaturgem Československé televize, studia Praha. V letech 1992 – 1997 byl redaktorem kulturní rubriky Lidových novin. Od roku 1997 byl nezávislým publicistou. Spolupracoval s časopisy Film a doba, Kino, Scéna, Týden, Literární noviny, Divadelní noviny, Respekt, Xantypa, Hospodářskými novinami nebo Mladou frontou Dnes.Vedle pravidelného psaní o filmu do Divadelních novin (zde) přispíval v poslední době i do internetové revue Film & spiritualita. Externě spolupracoval s HBO Europe, přispíval do Českého rozhlasu a televize. V letech 2013 – 2015 spoluvytvářel a moderoval program pražského Era Art Klubu.

Je autorem monografie o Miloši Formanovi (ČS Filmový ústav, 1989) a knihy rozhovorů Deset tváří (Jota, 1999). Přispěl do sborníku Věra Chytilová mezi námi /2006/. Spolupracoval s Febiofestem, podílel se na dramaturgii MFF Karlovy Vary a přehlídky Finále.

Vroce 1989 se stal signatářem petice Několik vět, kterou – zejména společně s publicistou Janem Rejžkem a hercem Pavlem Rímským – rošiřoval mezi veřejnost a sbíral pod ni podpisy. Při spolupráci s předlistopadovými ilegálními Lidovými novinami se seznámil s Václavem Havlem a stali se velmi dobrými přáteli.

Vystoupil i v několika malých rolích ve filmu. Herecký debut si odbyl v psychologickém dramatu Pavučina /1987/ režiséra Zdeňka Zaorala v roli Ivana. V rolích novináře nebo rybáře jej lze vidět ve snímcích Nemocný bílý slon /1990/, Byli jsme to my? /1990/, Kouř /1991/, Kamenný most /1996/, v hraném dokumentu V centru filmu –V teple domova /1998/, Mňága –Happy End /1997/, Rok ďábla /2002/.

Byl dvakrát ženatý. Žil v Praze se svou druhou manželkou, kostýmní výtvarnicí a módní návrhářkou Ivanou Follovou. Měli spolu dceru Kláru.

Do posledních chvil pracoval. Zemřel po několikaletém statečném boji s rakovinou.

/Pro i-DN připravil hul/

• Autor: DN
• Publikováno: 13. dubna 2021

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřel Jan Foll

1. Vladimír Hulec

   

   Honzo,
   poslední roky jsme se stýkali často. U Tebe doma, na projekcích, na Febiofestu, v kavárnách. Dokonce v nemocnici. Mluvil jsi hodně. O sobě, o filmu, o knihách, o dnešní i minulé době, o kumštu. A hlavně o lidech, které jsme oba znali a měli rádi či obdivovali.
   V lednu jsi byl na operaci a vypadalo to, že jsi nemoc překonal. Ještě minulý týden jsme dopracovávali Tvůj text do Divadelních novin, který jsi o víkendu před tím napsal a já jej zítra odevzdávám. A náhle tu nejsi.
   Měl jsem u Tebe v ledničce fernet. Už jej spolu nedopijem. Tak jím připíjím aspoň u sebe doma.
   Budeš tu chybět. Českému přemýšlení o filmu, své rodině, mnoha přátelům, čtenářům i mně osobně.
   Adieu, příteli.

   14.04.2021 (0.33), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

2. Kamil Ouvín

   

   14.dubna 2021

   Zřejmou tragédií života a bytí
   je fakt, že teprve až po překročení rubikonu pozemského života člověku dojde, o koho svět přijde, když někdo zemře.
   Pana Folla jsem osobně neznal.
   Ovšem velmi často jsem ho potkával v prostředí umělecké Prahy, nejdříve v 90. letech v kavárně Vládních, která byla na Starém městě Pražském a dnes už její existence neexistuje.
   Neobvyklý Hlas filmového kritika a jeho filmové recenze zanechaly trvalý otisk v Bytí.
   Rest in Peace
   ok

   14.04.2021 (2.59), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

   • Kamil Ouvín

     

     v kavárně Blatouch

     14.04.2021 (3.00), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

     • Josef Brož

       

       O Follovi jen dobré.
       Nicméně, musím kolegu herce Kamila Ouvína opravit: Blatouch již sice není na Starém Městě, ale nyní jsou Blatouchy dokonce dva. Kdo hledá, ten je najde, a ví také, do kterého má vyrazit.:-)
       P. S. Neboj, s Follem si zajdem na panáka v nebi, pokud to tady ještě zvládnem.

       04.10.2022 (14.44), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

3. Jan Kerbr

   

   Milý Honzo,
   v krásném roce 1995 jsme společně strávili několik měsíců v kulturní rubrice Lidových novin, jejíž sestava zůstane v mých vzpomínkách „partou snů“. Byl jsi její neodmyslitelnou součástí.
   R.I.P.

   14.04.2021 (7.07), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

4. Renata Jiříková

   

   S Honzou
   jsem pracovala začátkem 90. let v Lidových novinách. Byl vstřícný, milý, přátelský, rád vyprávěl, o všechno se zajímal. Jsem moc ráda, že jsem ho zažila – i když jsme se od té doby bohužel už neviděli. A už ani neuvidíme…
   Pro ty, kteří jsou si blízcí, ale čas ani prostor neexistuje.

   16.04.2021 (11.14), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ