Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Zprávy

    Zemřel Jan Malík

    Foto archiv

    Jan Malík

    16. 11. 1924 Praha – 18. 6. 2021

    Operní pěvec, tenorista. Patřil k předním českým operním umělcům druhé poloviny 20. století. Více jak třicet dva let působil v liberecké opeře (1953 – 1985).

    Ačkoliv se nejprve vyučil klenotníkem, záhy se začal věnovat soukromě zpěvu. V letech 1942–1944 studoval zpěv v Městské hudební škole v Praze u Marie Suttnarové a Josefa Schwarze Vlasáka. Po krátkých angažmá v operních divadlech v Ostravě a v Plzni (1951/52) byl v letech 1953–1985 členem Divadla F. X. Šaldy v Liberci. Během vojenské služby v Ostravě objevil mladého adepta tamní dirigent Zdeněk Chalabala a nabídl mu místo sustentanta v Zemském divadle. Velmi brzy dozrál v jedinečného protagonistu dramatického tenorového repertoáru, nechyběla mu však hlasová ohebnost a schopnost výtečně interpretovat i mnohé party lyrického repertoáru. Od padesátých let býval zván k hostování do Národního divadla, několikrát stál krůček od angažmá, k němuž vlivem nejrůznějších okolností nikdy nedošlo. Jeho repertoár v ND zahrnoval role dramatického a lyrického zaměření, vynikl zejména v dílech Richarda Wagnera (Lohengrin, Tannhäuser, Rienzi).

    Jako Canio v Komediantech – 1957. Foto archiv Jiřího Bartoloměje Sturze

    Disponoval mimořádně zajímavým hlasovým témbrem a pěvecko-technickou kulturou, stejně tak jako schopností přirozeného herectví. Byl považován za výborného kolegu a empatického člověka nevyhledávajícího publicitu a nemilujícího patos.

    Zásluhou jeho libereckému angažmá se tamní opera stala (zvláště pod vedením dirigentů Rudolfa Vašaty, Petra Doubravského a Františka Babického) významným konkurentem naší první scény a jako první tuzemské divadlo si mohla po boku Národního divadla dovolit například inscenovat kompletní cyklus oper Bedřicha Smetany.

    Jako Pinkerton v Madama Butterfly – DFXŠ Liberec 1957. Foto archiv Jiřího Bartoloměje Sturze

    Malík zároveň udivoval interpretační autentičností nejen v italském verdiovském repertoáru (například v rolích Alfreda, Radama, nebo Manrica) nebo v českém smetanovském (jako Jeník, Dalibor, Lukáš, Ladislav Podhájský a jiné), ale byl i jedinečným Princem v Rusalce, Lenským či Heřmanem v nejznámějších operách Čajkovského, Caniem v Komediantech. Udivoval rovněž v nejtěžších rolích wagnerovského repertoáru jako Lohengrin či Tannhäuser. Stejně tak si rozuměl i se soudobějším repertoárem – ceněn byl například jako Laca v Její pastorkyni.

    Othello (1957). Foto archiv Jiřího Bartoloměje Sturze

    Naposledy vystoupil v Liberci roku 1987, již ve věku penzijním, nadšenému publiku se naposledy příznačně představil svým úspěšným Lukášem ze Smetanovy Hubičky.

    Jako Ondrej v Krútňavě (1957). Foto archiv Jiřího Bartoloměje Sturze

    Z iniciativy kolegy a přítele, basisty Luďka Veleho obdržel Cenu Eduarda Hakena (18. srpna 2012). Roku 2014 obdržel k devadesátinám Cenu Ministerstva kultury České republiky. Dne 20. dubna 2015 jej ministr kultury Daniel Herman ocenil medailí Artis Bohemiae Amicis (zde). Na jaře letošního roku získal Cenu Thálie za celoživotní mistrovství (zde).

    Byl posledním žijícím zástupcem velké české operní pěvecké generace (připomeňme Ivo Žídka, Jiřího Zahradníčka či Viléma Přibyla).

    Zprávu o jeho úmrtí zveřejnil sever Opera+, odkud jsme čerpali většinu údajů (zde).

    /Pro i-DN zpracoval hul/

    • Autor:
    • Publikováno: 7. července 2021

    Komentáře k článku: Zemřel Jan Malík

    1. Jiří Bartoloměj Sturz

      Avatar

      …opravdu jsou „autorem textu“ Divadelní noviny“(!)?

      27.07.2021 (9.19), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. Vladimír Hulec

      Vladimír Hulec

      Pane Sturzi,
      v nekrologu je na konci tato věta: „Zprávu o jeho úmrtí zveřejnil sever Opera+, odkud jsme čerpali většinu údajů“ i s linkem na původní text. Využili jsme i tam publikované či jinde veřejně dostupné fotografie z Vašeho archivu, což je také v textu (popiskách) uvedené. Snad je tedy všechno po formální stránce v pořádku. V rámci tohoto typu textů jsou využití a citace jiných zdrojů pochopitelné a ostatními médii a jejich autory respektované. Jde o maximálně rychlou službu zemřelému, jeho okolí a oboru.
      S pozdravem
      Vladimír Hulec, zpracovatel onoho příspěvku

      27.07.2021 (11.33), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,