Zemřel Jaromír Zelenka
Jaromír Zelenka
14. 10. 1946 Stodůlky u Prahy – 24. 2. 2024 Praha
Básník a překladatel, editor a knižní kritik, v letech 1991-1996 překladatel operních libret z němčiny a italštiny pro pražské Národní divadlo.
Pokřtěn byl jako Jaromír Aubrecht. V roce 1947 jeho, otec sklářský dělník a po válce nadporučík Československé lidové armády, změnil celé rodině jméno na Zelenka (po své matce).
Po maturitě na Střední všeobecně vzdělávací škole (1964) byl rok zaměstnán v administraci inzertního oddělení deníku Svobodné slovo. V roce 1965 začal studovat historii a filosofii na Filozofické fakultě University Karlovy, roku 1968 studia přerušil a pracoval jako skladník v Knižním velkoobchodu, na fakultu se vrátil na podzim 1969. V dokončení studií mu zabránil těžký úraz páteře (1971), který jej upoutal na invalidní vozík.
Od roku 1978 do počátku devadesátých let pracoval pro podnik Meta, později Metasoft jako děrovač štítků (zpracování dat). V letech 1994–1995 byl tajemníkem redakce revue Souvislosti, v letech 1995–1996 korektorem Mladé fronty Dnes a v letech 1996–2001 redaktorem nakladatelství Paseka.
Samizdatově vydal básnickou sbírku Spoutání (Praha, Josef Häring 1984), knižně výbor z textů z let 1974–1994 Přepadání (Praha, Triáda 1994), sbírku Objetiny (Praha, Triáda 1997) a skladbu Kostelík (Praha, Triáda 2003). Revolver Revue otiskal v čísle 45/2001 jeho básnický cyklus z roku 1974 Osm dní v Hrabyni, další cyklus Roztočená věž budišovská vyšel jako Příloha Budišovského zpravodaje (č. 2/2008).V letech 2002–2006 a 2015 mu vycházely prózy v Revolver Revue. V roce 2018 vydala revue i jeho celkoroční cyklus Jedna věta (Praha, Revolver Revue 2018). K jeho pětasedmdesátinám vyšel výbor s názvem Podzim se neptá (Literární salon 2021). Poslední prací uveřejněnou za jeho života je básnická skladba Let vážky (RR 130/2023). Celé jeho básnické dílo (do roku 2010) vyšlo ve svazku Básně. Souborné vydání (Praha, Triáda/Paseka 2010).
Jeho básně byly přeloženy do více jazyků. Například do polštiny: Na ostrzu plomienia. Czeska poezja metafizyczna XX. wieku (Poznaň, W drodze 1998), do ruštiny: Z věku na věk. Česká poezie / Iz věka v věk. Češskaja poezija (Moskva, Pranat 2005) nebo němčiny: Höhlen tief im Wörterbuch. Tschechische Lyrik der letzten Jahrzehnte (München, DVA 2006).
V letech 1982–1989 přispíval knižními recenzemi do Zemědělských novin, v letech 1990–1993 do Lidových novin.
Překládal z němčiny a italštiny. Knižně vyšly jeho překlady básní Hermanna Hesseho Zahrady, cesty, lidé (Tursko, edice Turské pole 1994). V letech 1991–1996 překládal z němčiny a italštiny operní libreta do svazků programů pro Smetanovo divadlo, Státní operu a Národní divadlo (Wolfgang Amadeus Mozart, Únos ze Serailu, Richard Wagner, Rienzi, obě 1991, Gaetano Donizetti, Nápoj lásky, Gioacchino Rossini, Italka v Alžíru, obě 1992, Richard Wagner, Tannhäuser, Ludwig van Beethoven, Leonore /Fidelio/, obě 1993, Gottfried von Einem, Proces, 1994, Richard Strauss, Růžový kavalír, 1996).
Jako editor uspořádal výbor z díla Bohuslava Reynka Vlídné vidiny (Praha, Odeon 1992) a výbor z básní Jana Riedlbaucha Mateníky v jestřábově žlutém oku (Tursko, Turské pole 1996).
Po roce 1989 publikoval básně, prózy, eseje a překlady zvláště v Revolver Revue a v Souvislostech, dále v Hostu, Lidových novinách, Literárních novinách, Obratníku, Proglasu, Prostoru Zlín, Tvaru aj.
Více o jeho životě a tvorbě zde, resp. zde.
Malíř, grafik, autor plastik a objektů, spoluzakladatel a redaktor Revolver Revue Viktor Karlík mu v cyklu LITERATURA věnoval jeden svůj objekt a zahrnul ho do svého projektu Ruce básníků (knižně Praha, Revolver Revue 2005 a 2015). V roce 2003 získal Cenu Revolver revue za sbírku Kostelík (2002).
Zemřel v Praze – Horních Měcholupech, kde bydlel. Poslední rozloučení se koná v pátek 1. března od 13 hodin v kostele svatého Jakuba Staršího v Petrovicích. Následovat bude uložení do hrobu na petrovickém hřbitově.
/Pro iDN z více zdrojů zpracoval hul/
Komentáře k článku: Zemřel Jaromír Zelenka
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)