Zemřel Jaroslav Ryšavý

18. 1. 1923 Bratislava – 25. 9. 2016 České Budějovice

Původně evangelický duchovní, v roce 1949 nespravedlivě odsouzený v politickém procesu. Působil v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích zprvu jako archivář, lektor opery a v letech 1966 – 1982 jako operní režisér.

Jeho první samostatnou režií se před půlstoletím stala Smetanova Prodaná nevěsta (22. září 1966); následovalo dalších šestadvacet režií, z nichž k nejvýznamnějším se řadí Verdiho Don Carlos (1967, v tehdy vzácně uváděné pětiaktové verzi), Mozartův Únos ze serailu, Martinů Hry o Marii (1967 – 68), Smetanova Libuše uváděná jako slavnostní představení k 50. výročí vzniku profesionálního divadla na jihu Čech, v průběhu dalších let pak Beethovenův Fidelio, Verdiho Traviata, Dvořákovy opery Čert a Káča, Jakobín a Rusalka – v nichž hlavní sopránové úlohy zpravidla vytvářela jeho choť, významná a milovaná pěvkyně Stanislava Součková (1923 – 1997). Jeho zásluhou se také v Českých Budějovicích objevily v Čechách zřídka uváděné opery jako Suchoňova Krútňava, Moniuszkova Halka, D´Albertova Nížina, Borodinův Kníže Igor či Karlštejn Vítězslava Nováka.

Antonín Dvořák: Čert a Káča (r. Jaroslav Ryšavý, Jihočeské divadlo České Budějovice). FOTO archiv JD ČB

Neminula jej ani operetní Múza – pamětníci si jistě rádi připomenou jeho Cikánského barona, Žebravého studenta nebo komické opery Marta a Fra Diavolo. S operní režií se symbolicky rozloučil opět Bedřichem Smetanou a jeho Tajemstvím v premiéře 5. března 1982. K jeho nejčastějším jevištním spolupracovníkům patřili scénografové Joan Brehms, Oldřich Smutný a také Květoslav Bubeník. V roce 2008 se Jaroslav Ryšavý stal držitelem Ceny za celoživotní umělecký přínos Jihočeskému divadlu. Patřil ke generaci, která zastávala názor, že opery je nutno studovat v překladech do národních jazyků, a domnívala se, že interpret i divák mají právo dokonale rozumět smyslu zpívaného slova. Převedení libreta do „domácích“ jazyků chápal jako kultivaci pěvecké dikce. Jeho krédem bylo, že operní hudbu nelze oddělovat od dramatického díla, neboť „skutečná“ opera existuje pouze v sepětí s konfliktem, charaktery a situacemi. Byl přesvědčen, že vše na jevišti – stejně jako v životě – spočívá v myšlence. „Myšlenka je počátkem všeho,“ říkával spolu s L. N. Tolstým a na „hamletovskou“ otázku, je-li v opeře tím nejdůležitějším dirigent, režisér nebo zpěvák, vždy odpovídal: Myšlenka!

Friedrich von Flotow: Marta (r. Jaroslav Ryšavý, Jihočeské divadlo České Budějovice) FOTO archiv JD ČB

V Jaroslavu Ryšavém ztrácí Jihočeské divadlo všestranně vzdělanou, noblesní osobnost, jakých vždy bývalo a stále více je jako šafránu, nezištného poradce všech, kteří stáli o jeho zasvěcený pohled na hudební divadlo. Po celý jeho život byla jeho srdeční operou Rusalka, která se uzavírá slovy: Lidská duše, Bůh tě pomiluj. Na rozloučenou s ním jímavější nenajdeme…

FOTO archiv JD ČB

Pohřeb se uskuteční pouze v rodinném kruhu.

/Převzato z webových stránek Jihočeského divadla: zde/