Divadelní noviny > Zahraničí Zprávy
Zemřel Jerzy Stuhr
27. ledna 2018. Foto Grzegorz Gołębiowski /zde/
Jerzy Oskar Stuhr
18. 4. 1947 Krakov, Polsko – 9. 7. 2024 Krakov, Polsko
Polský herec, režisér, scenárista a pedagog.
Jeho předkové z otcovy strany Anna rozená Thill a Leopold Stuhr přišli do Krakova krátce po sňatku z Dolního Rakouska v roce 1879. Dětství prožil v Bielsko-Białé, kde vystudoval střední školu.
V roce 1970 dokončil studium polonistiky na filologické fakultě Jagellonské univerzity v Krakově a v roce 1972 fakultu herectví na krakovské Vysoké divadelní škole Ludwika Solskiego.
Od roku 1971 byl členem hereckého souboru krakovského Starého Teatru. Debutoval zde rolí Verchovenského v Camusově dramatizaci Dostojevského románu Běsi pod režijním vedením Andrzeje Wajdy. V sedmdesátých a osmdesátých letech ztvárnil řadu hlavních rolí. K nejslavnějším patří Vysockij v historickém dramatu Stanislawa Wyspiaňského Listopadová noc nebo Hamlet (1981). Vedle Wajdy patřil mězi jeho divadelní režiséry Konrad Swinarski a jeho pedagog z vysoké herecké školy prof. Jarocki. Od devadesátých let v divadle též režíroval a herectví i vyučoval.
Vytvořil i mnoho filmových rolí. Popularitu polských diváků mu přineslo moderování cyklu televizních programů Spotkania z ballad.Jeho filmová kariéra je spojena především se dvěma významnými polskými režiséry – Krysztofem Kieslowskim a Juliuszem Machulskim. S Kieslowskim se poprvé setkal při natáčení jeho celovečerního debutu Jizva, v němž ztvárnil obratného kariéristu, jednoho z vedoucích pracovníků továrny. Oba pak navázali nejen profesní spolupráci, ale i celoživotní přátelství. Považoval se za Kieslowského žáka a učil se od něj základy filmového řemesla.
Kieslowski mu dal příležitost v několika svých významných filmech, které se řadí do linie tzv. morálního neklidu. Nejvýznamnější byl snímek Aamatér (1979), kde ztvárnil čerstvého otce rodiny, který si pořídil kameru, aby zachytil vývoj svého potomka. Filmování se ale změnilo ve vášeň, která se mu vymkla z rukou a donutila ho přehodnotit jeho vztah k okolnímu světu. O rok později si zahrál hlavní roli v dalším Kieslowského snímku Klid, kde představoval propuštěného vězně, který čelí novému podezření. Dalším snímkem bylo jedno z vrcholných děl morálního neklidu, psychologické drama Náhoda, byť se v tomto případě nejednalo o hlavní roli.
Následovala spolupráce s režisérem Piotrem Szulkinem, který se orientoval na sci-fi témata. Ztvárnil hlavní role v jeho snímcích Válka světů – příští století (1981), O-bi, o-ba – Konec civilizace (1985) a Ga, ga – Sláva hrdinům (1986). Tyto filmy představují sice málo známou, nicméně velmi zajímavou kapitolu polské kinematografie.
Celosvětovou proslulost získal v roce 1983 díky roli Maxe v komedii Juliusze Machulského Sexmise. Představoval v ní jednoho ze dvou mužů, kteří se po hybernaci probudí do postkatastrofického světa ovládaného ženami. Jeho hrdina, požitkářský a přízemní chytrák, byl hlavním komediálním tahounem filmu. Snímek znamenal ve své době výrazné oživení polské filmové produkce a vyvolal mimořádný ohlas v mnoha zem,ích světa včetně tehdejšího Československa. Pod Machulského režijním vedením hrál ještě ve snímcích Kingsajz (1987), kde ztvárnil vládce trpasličí říše, Déjà vu (1990), což byla parodie na americké gangsterky, nebo krimikomedie Kiler (1997) a Kiler a ten druhý (1999).
Jeho popularita kulminovala v devadesátých letech. Kieslowski ho znovu obsadil do posledního dílu Dekalogu a ve snímku Tři barvy: Bílá. Tehdy se přestal spoléhat jen na cizí nabídky a začal i režírovat. V této funkci debutoval erotickou komedií na motivy povídky Jerzyho Pilcha Seznam cizoložnic, k níž napsal i scénář. Dalšími snímky byly Týden ze života muže, Velké zvíře či Počasí na zítra. Ve svých filmech obvykle hrál i hlavní role. V roce 2005 jej Krzystof Zanussi obsadil do snímku Persona non grata.
V letech 1990–1996 a 2002–2008 zastával funkci rektora na krakovské PWST.
V roce 1995 byl hostem Mezinárodního filmového festivalu v Karlových Varech a na MFF Praha (1996). Na festivalu Febiofest obdržel v roce 2013 cenu Kristián za přínos světové kinematografii.
Za své působení v oblasti kultury získal několik významných polských vyznamenání. Za mimořádný přínos pro národní kulturu Řád Polonia Restituta 3. třídy (11. 11. 1997), od polského Ministerstva kultury v roce 2005 zlatou medaili „Gloria artis“. A 3. 5. 2011 řád Polonia Restituta 2. třídy za vynikající přínos k polské kultuře, úspěchy v umělecké a v pedagogické činnosti.
Žil v Krakově. Byl ženatý, s manželkou Barbarou Kóskou se poznali už v dětství. Měli spolu syna Macieje (1975), který je též hercem, a dceru Marianu (1982), která je výtvarnicí.
/Z více zdrojů – především Wikipedie a CSFD – pro iDN připravila zpracoval hul/
Komentáře k článku: Zemřel Jerzy Stuhr
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
.jpg){kind=link}