Divadelní noviny > Burza

Zemřel Jiří Bělohlávek

Jiří Bělohlávek

24. 2. 1946 Praha – 31. 5. 2017

Mezinárodně uznávaný český dirigent. Od roku 1995 působil jako pedagog na pražské Akademii múzických umění v Praze. V letech 2006-2012 byl šéfdirigentem BBC Symphony Orchestra, v letech 1990-1992 a pak od září 2012 šéfdirigentem České filharmonie.

Od dětství také zpíval v Kühnově dětském sboru. Studia dirigování začal na pražské konzervatoři, kde také studoval hru na violoncello, a pokračoval v nich na AMU. V roce 1970 se stal vítězem soutěže mladých dirigentů, v roce 1971 byl finalistou Mezinárodní dirigentské soutěže Herberta von Karajana. Bral mistrovské hodiny od Sergiu Celibidacheho. Od svého raného dětství zpíval v Kühnově dětském sboru pod vedením Markéty Kühnové.

Byl dirigentem Státní filharmonie Brno a šéfdirigentem Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK (v letech 1977-1989). Hlavní těleso, jemuž se u nás věnoval, ale byla Česká filharmonie. poprvé ji řídil už ve čtyřiadvaceti letech jako asistent tehdejšího šéfa Václava Neumanna, stálým dirigentem se stal v roce 1981 a funkci šéfdirigenta převzal v roce 1990. Po dvou letech byl jeho vynucený odchod a způsob, kterým se přerušení vzájemné důvěry se členy orchestru odehrálo, pro něj velkým zklamáním. Část orchestru si tehdy odhlasovala jako nového šéfa Gerda Albrechta a Bělohlávek rezignoval. S filharmonií ale nikdy nepřestal spolupracovat a v roce 2012 se stal opět jejím šéfdirigentem.

Po dvouletém šéfování ČF vytvořil z mladých hudebníků v roce 1994 Pražskou komorní filharmonii, kterou vedl až do roku 2005. Od roku 1995 též vyučoval dirigování na Hudební fakultě AMU, kde vychoval řadu výborných dirigentů mladé generace – Jakuba Hrůšu, Tomáše Netopila či Tomáše Hanuse.

Dlouhá desetiletí také vystupoval s předními evropskými a severoamerickými orchestry. Patří mezi ně například Symfonický orchestr BBC, Rotterdamská filharmonie, řídil i Berlínskou a Newyorskou filharmonii, Orchestr lipského Gewandhausu, Bostonský symfonický orchestr nebo Vídeňské filharmoniky. Pravidelně též dirigoval operní inscenace, ať už ve Vídeňské státní opeře, Metropolitní opeře či Královské opeře v Covent Garden.

V roce 2004 debutoval v newyorské Metropolitní opeře, kde převzal po Charlesu Mackerrasovi jeho nastudování Janáčkovy opery Káťa Kabanová z roku 1991. Dále zde v roce 2007 řídil Janáčkovu Jenúfu, v roce 2009 Čajkovského Evžena Oněgina a Dvořákovu Rusalku. V roce 2012 další Janáčkovu operu – Káťu Kabanovou.

S Řeckými pašijemi bohuslava Martinů debutoval před orchestrem a diváky Národního divadla. K vlastnímu nastudování dostal na první české scéně premiérovou příležitost s Její pastorkyní Leoše Janáčka v roce 1997. Byl hlavním hostujícím dirigentem Národního divadla. Za nahrávku 3. a 4. symfonie Bohuslava Martinů s Českou filharmonií byl nominován na cenu Grammy za rok 2005.

V letech 2006-2012 působil jako šédirigent londýnského BBC Symphony Orchestra, u něhož debutoval v roce 1995 uvedením Eposu o Gilgamešovi od Martinů a vysloužil si na pět let roli hlavního hostujícího dirigenta. V roce 2006 byl jmenován dvacátým šéfdirigentem tohoto tělesa, původně na tříletý kontrakt. Na konci roku 2007 zaujalo jeho dirigování ojedinělého berlínského uvedení kompletního cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast, za pultem Berlínských filharmoniků.

Byl prvním dirigentem, jemuž se po legendárním Herbertu von Karajanovi podařilo získat prestižní cenu Gramophone Award za orchestrální nahrávku ve dvou po sobě následujících letech. V roce 2012 ji získal za nahrávku symfonií Bohuslava Martinů a o rok později za hudební báseň Pohádka léta Josefa Suka.

Ne vždy se ale jeho umělecké záměry zdařily. Nesplnění dohodnutých podmínek znamenalo, že v roce 1997 odmítl místo šéfa opery Národního divadla, stejně jako v roce 2004 odešel z funkce designovaného uměleckého ředitele Slovenské filharmonie.

V prosinci 2010 byl na funkční období čtyř let opět jmenován šéfdirigentem České filharmonie. Se svým působení v symfonickém orchestru BBC se rozloučil v rámci finálního večera BBC Proms. V září 2012 se tedy (opět) ujal funkce šéfdirigenta České filharmonie. Pod jeho taktovkou začala od podzimu 2012 vznikat kompletní nahrávka devíti symfonií Antonína Dvořáka. Dne 1. ledna 2017 prodloužil svou smlouvu s Českou filharmonií až do sezóny 2021/22 a v té souvislosti uvedl, že by mělo jít o jeho finální angažmá.

Václav Havel mu v roce 2001 propůjčil medaili Za zásluhy. Britská královna Alžběta II. mu v dubnu 2012 udělila Řád britského impéria (Commander, CBE) za „službu hudbě“. Pražská AMU mu 22. února 2016 udělila čestný doktorát.

Zemřel po dlouhé těžké nemoci v noci na dnešek. O úmrtí informoval mluvčí České filharmonie. S hlubokou lítostí oznamujeme, že dnes ráno zemřel po statečném boji s těžkou nemocí šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie, profesor Jiří Bělohlávek, napsala Česká filharmonie na Facebooku. Po dohodě s rodinou, které Česká filharmonie vyjadřuje svou upřímnou soustrast, budou okolnosti posledního rozloučení oznámeny později. Do té doby nebudeme poskytovat žádné další informace, doplnila.

Byl ženatý, měl dvě dcery.

///

///

ČT art Jiřího Bělohlávka připomene dnes od 20:20 komponovaným večerem. Záznamy koncertů pod vedením tohoto dirigenta je možné si přehrát také na serveru ČT (zde).

• Autor: DN
• Publikováno: 1. června 2017

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřel Jiří Bělohlávek

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ