Divadelní noviny > Zprávy

Zemřel Jiří Hromada

Jiří Hromada

14. 6. 1958 Chomutov – 14. 10. 2024 Praha

Herec, dabér, gay-aktivista, politik, v letech 1991–2006 prezident celostátní organizace českého gay a lesbického hnutí, 2007–2010 šéf poradců ministryně pro lidská práva Džamily Stehlíkové a poradce ministra Michaela Kocába, v letech 2011–2017 prezident Herecké asociace.

Po skončení základní devítileté školy v Jirkově (1964–1973) vystudoval Gymnázium Chomutov (1973–1977). Během gymnaziálních studií docházel do Lidové školy umění v Chomutově na literárně-dramatický obor (1975–1977) k Antonínu Novotnému, režiséru divadla v Mostě. V letech 1977–1981 studoval obor herectví na Divadelní fakultě Akademie múzických umění v Praze. Vedoucím ročníku byl prof. Miloš Nedbal, spolužáky Dana Batulková, Dagmar Čárová, Alena Špačková, Miroslav Babuský, Petr Bednář, Bohumil Klepl, Antonín Navrátil a Dušan Sitek.

Ještě před studiem DAMU začínal v chomutovském Divadle na rynku (amatérské divadlo poezie, v letech 1973–1977), s jehož souborem se zúčastnil soutěžních přehlídek Wolkerův Prostějov a Celostátní přehlídky mládeže ve Strážnici. V letech 1974–1977 byl členem amatérského činoherního Divadelního souboru Karel Čapek v Chomutově, v jehož řadách získal ceny za herecký výkon na přehlídkách amatérského divadla v Chomutově, Radonicích, Kadani a Svitavách. V letech 1976–1977 hostoval (jako nečekaný záskok přes noc v roli Guildensterna ve hře Hamlet) v Divadle pracujících v Mostě.

V letech 1979–1981 vystupoval v rámci studentských představení na školní scéně DAMU v divadle DISK. Ve hře E. F. Buriana Vojna reprezentoval DAMU v portugalské Coimbře na festivalu divadelních škol. I během základní vojenské služby v Lešanech (v letech 1982–1983) nastudoval se svým divadlem poezie (Divadlo na lafetě) historickou báseň Sergeje Jesenina: Píseň o velikém pochodu (se souborem dosáhl vítězství v Armádní soutěži umělecké tvořivosti (ASUT) a dvou cen v recitační soutěži Wolkerův Prostějov.

Po studiu získal stálé angažmá v pražském Divadle E. F. Buriana, kde účinkoval deset sezon v letech (1981–1991). Mezi jeho herecké partnery patřili Milena Dvorská, Miriam Kantorková, Ljuba Krbová, Veronika Gajerová, Jaroslava Obermaierová, Dana Hlaváčová, Dáša Čarová, Josef Větrovec, Petr Oliva, Jiří Holý, Josef Langmiler, Luděk Kopřiva, Tomáš Töpfer, Pavel Trávníček, Ondřej Vetchý, Pavel Kříž, Jiří Langmajer a další.

Od Sametové revoluce působil i ve vedení DEFB – po odchodu ředitele Jaromíra Pleskota se zúčastnil konkurzu na nového ředitele, ve kterém v posledním kole podlehl Ondřeju Hrabovi, který divadlo proměnil v Divadlo Archa.

V letech 1985–1987 režijně spolupracoval s ochotnickým souborem Přemysl v Jílovém u Prahy a v letech 1986–1991 učil herectví na 1. a 2. stupni Lidové školy umění v Praze, kde také režíroval školní inscenace (Mechanické divadlo, Broučci – Jana Jílka).

Hrál a účinkoval ve více než dvou stech televizních inscenacích a pořadech a v patnácti filmech.

Po uzavření Divadla E. F. Buriana (z důvodů svého angažmá v gay a lesbickém hnutí) omezil divadelní činnost na záskoky (např. v pražském Divadle Rokoko) a věnoval se dabingu (na devět tisíc dabingových rolí a komentářů k dokumentům) a rozhlasu (kolem tisíce rolí ve hrách a literárních pořadech). Od roku 2001 byl hercem na volné noze.

V letech 1992–1997 byl šéfredaktorem kulturně společenského časopisu pro gay a lesbickou komunitu SOHO revue, který vydávalo nakladatelství ORBIS. Dále pracoval v tomto nakladatelství jako šéfredaktor měsíčníku Parlament (servisní parlamentní zpravodaj, 1995–1996), ředitel nakladatelského domu Orbis (do konce roku 1997), šéfredaktor měsíčníku SOHO Absolut revue (kulturně společenský GL magazín, 1998) a šéfredaktor měsíčníku Gayčko (kulturně společenský GL magazín, 1999–2000).

Po listopadu 1989 byl aktivní i v politice. V únoru 1990 se stal spoluzakladatelem Hnutí za rovnoprávnost homosexuálních občanů (HRHO). V letech 1991–2000 předsedal Sdružení organizací homosexuálních občanů (SOHO) v ČR, které celkově zastřešovalo na čtyřicet regionálních organizací. V letech 2001–2006 byl předsedou Gay iniciativy v ČR (nástupnické organizace SOHO v ČR). Působil jako člen Výkonného výboru Národní komise pro boj s HIV/AIDS Ministerstva zdravotnictví ČR (1995–2006), člen Výboru pro občanská a politická práva Rady vlády pro lidská práva (1999–2004), člen Komise pro posuzování státní dotace na úseku prevence HIV/AIDS Ministerstva zdravotnictví ČR (2005–2008), člen Pracovní skupiny pro otázky sexuálních menšin ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny (2007–2009), člen Výboru pro sexuální menšiny Rady vlády pro lidská práva (2009–2010) a člen správní rady Domu humanity v Mostě (1998–dosud). V letech 2007–2008 byl šéfem týmu poradců ministryně vlády ČR Džamily Stehlíkové (poté jako poradce ministra Kocába – 2009–2010).

Za Stranu zelených neúspěšně kandidoval do Senátu i Poslanecké sněmovny. V roce 2018 se však za tuto stranu dostal do zastupitelstva Prahy 1, kde působil v kulturní komisi.

Veřejně působil v mnoha radách a komisích. Na ministerstvu zdravotnictví například jako člen Výkonného výboru Národní komise pro boj s HIV/AIDS či dále jako člen Pracovní skupiny pro otázky sexuálních menšin za Džamily Stehlíkové jako ministryně pro lidská práva a národnostní menšiny. Byl i členem Výboru pro sexuální menšiny Rady vlády pro lidská práva. Ministryni Džamile Stehlíkové navíc mezi lety 2007 a 2008 dělal šéfa týmu poradců. Později pracoval i jako poradce ministra Michaela Kocába.

V letech 2011–2017 byl prezidentem Herecké asociace.

V roce 1987 získal Cenu Českého literárního fondu za herecké výkony v DEFB v roce 1986. V roce 2008 obdržel cenu portálu Colour Planet za mimořádný přínos pro LGBT minoritu. V roce 2019 získal Cenu Prague Pride za celoživotní přínos pro LGBT komunitu: titul Maršál.

V roce 2014 vydal autobiografickou knihu nazvanou Prezident, nebo buzerant?

O jeho úmrtí informoval na svém webu herec Radek Fejt /zde/. Informaci následně potvrdil režisér, herec a moderátor Ondřej Kepka, který jej v roce 2017 nahradil ve funkci prezidenta Herecké asociace: Ano, bohužel, právě jsem se to dozvěděl od jeho rodiny, uvedl.

/Pro iDN z více zdrojů – především Wikipedie – zpracoval hul/

• Autor: DN
• Publikováno: 15. října 2024

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřel Jiří Hromada

1. DN

   

   Poslední rozloučení
   se konalo dnes od 15 hodin ve velké obřadní síni Krematoria Strašnice v Praze. Parte jsme doplnili.

   29.10.2024 (16.36), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ