Zemřel Josef Kovalčuk
5. 8. 1948 Trutnov – 30. 6. 2018 Brno
Divadelní dramaturg, scenárista a pedagog, spoluzakladatel prostějovského, později brněnského HaDivadla (původně pod názvem Hanácké divadlo, 1974), v letech 1997 – 2002 umělecký šéf pražského Národního divadla.
Po základní škole vystudoval gymnázium v Chrudimi, kde maturoval v roce 1966, a poté pokračoval v dalším studiu na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci, obor bohemistika-historie. Studium uzavřel absolutoriem v roce 1972 a následujícího roku obhájil doktorskou práci Básník Jiří Orten. Již v průběhu posledního ročníku olomoucké univerzity dospěl k rozhodnutí studovat dramaturgii na DAMU v Praze, kterou vystudoval v letech 1973 – 1979. Absolvoval diplomovou prací Autorské divadlo 70. let a hra Komedie o strašlivém mordu ve sviadnovské hospodě L. P. 1715 aneb Ondráš.
V roce 1974 v Prostějově spoluzakládal HaDivadlo (původně Hanácké divadlo), ve kterém působil jako dramaturg. V roce 1985 byl u toho, když se HaDivadlo stěhovalo z Prostějova do Brna. Na činnosti této scény se podílel až do roku 1996, kdy se stal dramaturgem činohry pražského Národního divadla.
Počínaje únorem 1990 až do června 1990 byl poslancem České národní rady a členem jejího předsednictva s funkcí místopředsedou výboru pro kulturu. Od roku 1990 do roku 1996 byl děkanem Divadelní fakulty JAMU v Brně.
V letech 1996 až 2002 působil jako umělecký šéf Národního divadla. V roce 2002 byl jmenován profesorem a byl znovu zvolen děkanem Divadelní fakulty JAMU. V této funkci působil do roku 2008 a naposledy byl proděkanem fakulty. V letech 2009 – 2013 byl souběžně dramaturgem Divadla Husa na provázku.
Časopisecky debutoval se svými texty týkajícími se divadelní činnosti a divadelní nejprve v lokálních periodikách a pokračoval v divadelních periodikách Divadelní noviny, Amatérská scéna aj. Přispíval do samizdatového periodického sborníku O divadle. Spolupracoval na společném projektu českých studiových divadel v rámci kolektivních inscenacích Cesty /1984/ a Rozrazil /1988/, s autorskými kolektivy Divadla na provázku a HaDivadla. Kovalčukovu dramatizaci Švejdova románu Havárie nastudoval Čs. rozhlas /1978, rež. Jiří Valchař/. Pro Českou televizi připravil v roce 1993 cyklus Kabinet múz.
V roce 1992 připravil dramatizaci Dostojevského Idiota, která byla v různých úpravách uvedena v HaDivadle /1993, rež. Arnošt Goldflam/; Stavovském divadle v Praze /2001, rež. Ivo Krobot/ a také v Divadle Husa na provázku /2004, rež. Vladimír Morávek/. V době svého působení v činohře Národního divadla v Praze se podílel na přípravě několika dalších adaptací literárních děl. Nejčastěji spolupracoval s režiséry Arnoštem Goldflamem, v ND pak s J. A. Pitinským a Ivo Krobotem (Romance pro křídlovku /1997, podle F. Hrubína, r. I. Krobot/; Běsi /1997, podle F. M. Dostojevského, s J. Kudláčkovou, r. Ivan Rajmont/; Bloudění /1998, adaptace románového cyklu J. Durycha podle lit. scénáře P. Švandy, s P. Štindlem a J. A. Pitínským, r. J. A. Pitinský/; Idiot /2001, adaptace románu F. M. Dostojevského, r. I. Krobot/; Markéta Lazarová /2002, podle V. Vančury, s M. Horoščákem a J. A. Pitínským, rež. A. J. Pitinský/).
Na JAMU se podílel na založení mezinárodního festivalu divadelních škol Setkání /Encounter i na vytvoření tradice mezinárodních vědeckých a doktorských konferencí na fakultě. V současné době byl na DiFa JAMU vedoucím jednoho z ateliérů režie a dramaturgie a předsedou oborové rady doktorského studia. Byl rovněž vedoucím kabinetu pro výzkum divadla a dramatu.
Je autorem řady knižně i časopisecky publikovaných teoretických prací o autorském a studiovém divadle, které byly souborně vydané v knize Téma: Autorské divadlo (2009), jež obsahuje podrobnou analýzu znaků autorského divadla a jeho specifických dramatických textů. Vymezuje v těchto souvislostech osobitost dramaturgické a inscenační práce jednotlivých souborů, zaměřuje se především na předlistopadové studiové divadelní scény Divadlo (Husa) na provázku, Divadlo na okraji a HaDivadlo. Byl autorem řady divadelní her, scénářů, adaptací a dramatizací.
Zemřel včera v podvečer po těžké nemoci obklopen rodinou. O jeho úmrtí informoval Divadelní noviny herec a režisér Břetislav Rychlík, který s ním spolupracoval od dob HaDivadla, naposledy letos na jaře na inscenaci hry Milana Uhdeho Zázrak v černém domě v brněnské Redutě (prem. 27. dubna).
Komentáře k článku: Zemřel Josef Kovalčuk
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
Alena Beková
Vzpomínám
na léta společně strávená na Filosofické fakultě Palackého University a na naše představení v Divadle hudby v Olomouci. Je mi moc líto, že odcházíš tak brzy.
Upřímnou soustrast Tvé rodině a všem Tvým blízkým.
Alena Beková-Liebman
01.07.2018 (12.52), Trvalý odkaz komentáře,
,Milan Šimáček
Od zveřejnění této zprávy jsem v šoku.
HaDivadlo bylo pro moji maličkost v 80. letech doslova kultovní scénou, jezdil jsem na ně jak uhranutý ještě do Prostějova. PhDr.Josef Kovalčuk stál spolu s Arnoštem Goldflamem a Svatoplukem Válou přímo u jeho uměleckého kormidla. Spolu s nekonformními, zajímavými herci vytvořili celou řadu naprosto nezapomenutelných inscenací, které jim taky přinášely pravidelnou šikanu a neustálá omezování ze strany vládnoucích normalizačních bolševiků+fízlů. Po listopadu ´89 ho čekala zaslouženě úspěšná, akademická dráha na brněnské JAMU.
Ufff, odešla další osobnost, která je spolupodepsána – jako pánové Václav Havel, Josef Lux, Ivan Medek, Jiří Dienstbier, Pavel Tigrid, Rudolf Battěk, na DAMU zase učili Petr Čepek, Jiří Adamíra, Luboš Pistorius, Boris Rösner, proděkanem byl Pepík Krofta – pod nadějeplnými 90. lety minulého století. Čest jejich památce! Nezapomeneme.
01.07.2018 (13.30), Trvalý odkaz komentáře,
,Vladimír Hulec
Uff,
nic jiného mě také nenapadá. Viděli jsme se asi před měsícem, když jsi přijel do Prahy diskutovat o rozhodnutí o novém řediteli CEDu. Byl jsi pohublý, ale vůbec mne nenapadlo, že se vidíme naposled. Vlastně vždycky jsi byl tak trochu ve stínu. Když jsme se na festivalu …příští vlna/next wave… rozhodovali komu dát čestnou poctu „živoucí poklad“, byl jsi často v nejužším kruhu. Nakonec jsme si ale pokaždé řekli… příště. Teď už tu poctu lze poslat jen za břeh našich životů…
Přesto aspoň takto slyš: Josefe, byl jsi příliš slušný člověk pro tento svět. Josefe, byl jsi potřebný člověk pro naději a zdraví tohoto světa. Patřil jsi mezi živoucí poklady českého divadla.
Budeš tu chybět.
02.07.2018 (3.52), Trvalý odkaz komentáře,
,Bohuslava Maixnerová
Nikdy nezapomenu
na jeho milý pozdrav, laskavý úsměv v očích a rychlý běh do schodů…
Upřímnou soustrast celé rodině
02.07.2018 (13.25), Trvalý odkaz komentáře,
,DN
Poslední rozloučení s Josefem Kovalčukem
se koná v úterý 10. července 2018 ve 14:45 hodin v obřadní síni krematoria města Brna, Jihlavská 1.
02.07.2018 (23.00), Trvalý odkaz komentáře,
,Milan Šimáček
Ano,
jak napsal Vladimír Hulec, byl jste, Josefe, příliš slušný člověk pro tento (toliko peněz, moci, vlivu a kariér chtivý) svět. Ale tolik potřebný pro jeho naději a zdraví!
Byl jsem dnes smeknout hlavu k bradě, díky zašeptat, svíčku zapálit v pankrácké věznici. Právě tady by měli klečet a prosit o odpuštění komunisti.
Stál jsem na místě šibenice, na níž byli oběšeni nejprve tři její souvěrci… a jako poslední šla pod krvavou ruku kata poslankyně parlamentu Dr. Milada Horáková, za kterou (marně) intervenovali velikáni dějin Winston Churchill+Albet Einstein.
Její tělo sebou ve smyčce škubalo osm minut… je to natočený… viděl jsem krátkej film… smyčku… a právě nad ní léta s chechotem a komentáři onanovala bolševická estébácká prasata.
03.07.2018 (20.41), Trvalý odkaz komentáře,
,David Hanák
Muž,
jenž měl jednu podstatnou vlastnost, kterou sám postrádám – pokoru. Byl vnímavý, otevřený diskusi a schopný naslouchat. Vnitřně poctivý….
17.07.2018 (13.43), Trvalý odkaz komentáře,
,Jan Halaska
Josefa Kovalcuka
jsem dobre znal z Poldovky, kde mam dum a on taky. Z cely ty jeho velky a nafoukany rodiny byl nejnormalnejsi a dalo se s nim bavit. Mel jsem ho rad a bude mi chybet.
04.08.2018 (21.09), Trvalý odkaz komentáře,
,