Divadelní noviny > Zprávy

Zemřel Josef Platz

Josef Platz

10. 11. 1937 Praha – 1. 2. 2024 Praha

Režisér, scenárista a mim.

Vystudoval ČVUT s audiovizuální specializací. S Miloslavem Šimkem nacvičil v roce 1961 inscenaci Dva z plivníku, kterou hráli v karlínském sále U Zábranských. Od roku 1962 byl autorem, režisérem a mimem inscenací pantomimické skupiny Pantokabaret, která byla součástí KARlínského KULturního KAbaretu (Karkulka). Na Festivalu amatérské pantomimy v Litvínově v roce 1966 získal dokonce se scénkami V kleci a Autostop první cenu v soutěži jednotlivců. Tam se také seznámil se souborem Pantomima Alfreda Jarryho, zejména s jeho hlavními autory – mimy Borisem Hybnerem a Ctiborem Turbou.

V experimentální televizní pantomimické pohádce Údolie večných karaván (1968, s B. Hybnerem i C. Turbou) ztvárnil postavu Architekta. V roce 1970 se Turba osamostatnil a Hybner požádal Josefa Platze, aby Turbu nahradil v inscenaci Idioti. Její uvádění ukončil v roce 1972 zásah normalizačních úředníků, kteří Pantomimu Alfreda Jarryho bez udání důvodů zrušili. Tím skončila i Platzova kariéra mima na divadelním jevišti – pantomimě se poté věnoval už jen v televizi: natočil instruktáž pantomimy s B. Hybnerem, v roce 1987 ztvárnil roli pastora v televizním seriálu Juraje Herze a Borise Hybnera Gagman.

V roce 1967 byl (ve svých třiceti letech) přijat ke studiu režie na katedru dokumentární tvorby FAMU. Studium zakončil v roce 1973 prací Zvuková složka v audiovizuálních formách. Poté pracoval v Dětské redakci České televize – režíroval krátké kreslené filmy (večerníček O Pratodontovi), hrané pohádky (například Třináctery hodiny) i TV filmy a seriály s dětskými hrdiny (např. krimiseriál Případ kapitána Bábovky…). Jeho třináctidílný seriál Škola za školou (1981-83) získal v roce 2011 na Zlínském filmovém festivalu Uznání za tvůrčí přínos ve filmové tvorbě pro děti a mládež. Byl také prvním režisérem Studia Kamarád, výrazně se zasloužil o jeho podobu – např. pro namlouvání postav Jů a Hele navrhl Jiřího Lábuse a Milana Nedělu (když Neděla vážně onemocněl, nahradil jej Ota Jirák).

V devadesátých letech působil v rámci Producentského centra publicistiky a dokumentaristiky České televize jako vedoucí Tvůrčí skupiny Josefa Platze (později Tvůrčí skupiny č. 13). V jeho skupině vznikly například dokumentární cykly Evropa a my, Ego nebo Deset století architektury.

Od roku 1991 se věnoval i režii dokumentárních snímků. V roce 1991 natočil půlhodinový dokument Nnenechte ze mne udělat blázna o Janu Zajícovi, v roce 1995 s Dobroslavem Zborníkem realizoval v koprodukci s Francií dvoudílný dokument o Janu Palachovi a Janu Zajícovi (společně o nich natočili množství archivního materiálu už v roce 1969 jako studenti FAMU). Režíroval také několik dílů z cyklu Deset století architektury (např. Basilika sv. Jiří na Pražském hradě, Kladruby u Stříbra…). Realizoval i dokumentární portréty – Jiří Gruša (1995 – v cyklu GEN), Baronka Sidonie Nádherná aneb Konec šlechty v Čechách (2003), Václav Boštík (2005), Kytarová legenda o hudebníkovi Jiřím Jirmalovi (2007). Společně s Tomášem Petráněm režíroval film Týnské varhany (2001) dokumentující rekonstrukci nejstarších varhan v Praze, který získal v roce 2003 v soutěži Média na pomoc památkám vyhlašované Sdružením Pro Bohemia a Syndikátem novinářů první cenu Prix non-pereant. Od roku 2003 připravoval s Janem Schmidem a Janem Lukešem  pravidelnou televizní literární revue Třistatřicettři.

Na pozvání Borise Hybnera přednášel krátkou dobu na Katedře pantomimy na HAMU o vyjadřovacích prostředcích filmu.

V roce 2017 natočil pro ČRo své vzpomínky v cyklu Osudy /zde/.

Měl sestru Hanu, které je devadesát (nar. 3. 2. 1934). Od roku 1962 byl ženatý se spisovatelkou Edou Kriseovou (1940), se kterou měl dcery Terezu (1967), dnes Kosovou, která je primářkou v Ústřední vojenské nemocnici, a Magdalénu Platzovou (1972), která je spisovatelkou, herečkou, překladatelkou a publicistkou.

Poslední rozloučení se konalo 7. února v Nové obřadní síni na Olšanech.

/Pro iDN z více zdrojů – především CSFD a Paměť národa – zpracoval hul/

• Autor: DN
• Publikováno: 7. února 2024

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřel Josef Platz

1. Marie Havlickova

   

   Upřímnou soustrast rodině.
   Marie Havlickova-Sarmanova

   09.02.2024 (17.29), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

2. Milá liskovec

   

   Bylo to krasnou odměnou s tebou spolupracovat
   vzpominam

   09.02.2024 (18.53), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

3. Vladimír Bezděk

   

   Studoval jsem
   s Pepou (byl o tři roky starší) na elektrofakultě. Znal jsem jeho pantomimické kreace. Naučil jsem se jednu z nich – Rybáře (špatně) a předváděl ji pro děti na televizním táboře. Často jsme se viděli při natáčení pořadu Třistatřicet. Moc jsem si ho vážil a měl jsem ho rád.

   20.02.2024 (17.02), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ