Divadelní noviny > Zprávy

Zemřel Karel Schwarzenberg

Karel Schwarzenberg

10. 12 1937 Praha – 11. 11. 2023 Vídeň, Rakousko

Politik, čestný předseda TOP 09, bývalý poslanec a senátor, ministr zahraničí, místopředseda Nečasovy vlády, kancléř prezidenta Václava Havla a kandidát TOP 09 v prezidentské volbě v roce 2013, příslušník české větve rodu Schwarzenbergů.

Dle rodové tradice Karel VII. ze Schwarzenbergu, v německojazyčném prostředí také Karl Fürst zu Schwarzenberg, celým jménem Karel Jan Nepomuk Josef Norbert Bedřich Antonín Vratislav Menas kníže ze Schwarzenbergu (německy Karl Johannes Nepomuk Josef Norbert Friedrich Antonius Wratislaw Mena Fürst zu Schwarzenberg). Byl příslušníkem české větve rodu Schwarzenbergů. Jeho dědičný šlechtický titul (v zemích, kde nebylo jejich užívání zákonem zrušeno či zakázáno) byl „kníže ze Schwarzenbergu, vévoda krumlovský, hrabě ze Sulzu a lankrabě klettgavský“. Byl též rytířem rakouského Řádu zlatého rouna.

Narodil se v Praze-Bubenči. Byl nejstarším synem heraldika a historika Karla VI. knížete ze Schwarzenbergu a jeho manželky Antonie, rozené princezny z Fürstenbergu (1905–1988). Pocházel z mladší (sekundogeniturní), tzv. orlické větve rodu Schwarzenbergů, založené Karlem Filipem (1771–1820), mladším synem Jana I. Nepomuka, V. knížete ze Schwarzenbergu, a slavným vojevůdcem (byl vítězem tzv. Bitvy národů u Lipska v roce 1813). Své dětství strávil na zámcích Orlík a Čimelice. V Čimelicích navštěvoval též národní školu.

Po komunistickém převratu roku 1948 byl jeho rodině zabaven majetek orlické větve a i proto se uchýlili do emigrace do Rakouska. Tam nejdříve žili nedaleko Salcburku u jeho babičky z matčiny strany Marie Festetics de Tolna (1881–1953), která je i živila. O několik let později se přestěhovali do bytu ve Vídni, který se brzy proměnil ve společenský salon. V mládí se Schwarzenberg čile věnoval vídeňskému kavárenskému životu.

V roce 1960 jej adoptoval strýc, člen starší (primogeniturní) hlubocko-krumlovské větve Schwarzenbergů, Jindřich ze Schwarzenbergu. Tato adopce pro něj znamenala finanční zajištění a dědictví v hodnotě až 400 milionů eur, které získal po strýcově smrti roku 1965.

Prošel tradiční rodinnou aristokratickou výchovou, kdy se od dětství učil etiketě a několika jazykům, a to zejména němčině a češtině (jako tradičním rodovým jazykům), francouzštině (jako tradičnímu jazyku vzdělaneckých vrstev) a angličtině (jako jednomu z rodových jazyků jeho matky).Ovládal také italštinu.

V roce 1957 absolvoval gymnázium ve Vídni. Následně započal studia práv ve Vídni a poté ve Štýrském Hradci a obor lesnictví v Mnichově. Studia nedokončil, protože se musel začít věnovat správě rodinných panství v Německu a Rakousku poté, co jeho adoptivní otec Jindřich v roce 1965 zemřel.

Jeho manželkou byla lékařka Therese Schwarzenberg pocházející z rodu rakouských hrabat Hardegg (německy Grafen zu Hardegg auf Glatz und im Machlande), který se stal koncem 15. století majitelem hradu Hardegg na rakousko-moravském pomezí po původním rakouském a moravském panském rodu Hardeků. Její otec Johann Hardegg patřil k velkým stoupencům Adolfa Hitlera, od roku 1930 byl členem v Rakousku ilegální nacistické NSDAP a velitelem jednotek SA v Rakousku. Sama Therese se ale od nacismu v dospělosti důsledně distancovala.

Poprvé se setkali ve Vídni v roce 1957 na banketu pořádaném pro nezadané aristokraty. Sňatek uzavřeli v tyrolském Seefeldu 22. dubna 1967. Po svatbě se přestěhovali na zámek Obermurau ve Štýrsku. Therese Schwarzenbergová porodila v době manželství tři děti: Jana Nepomuka (* 13. prosince 1967 Vídeň), Annu Karolínu (* 16. prosince 1968, provdanou za britského scenáristu a dramatika Petera Morgana) a Karla Filipa (* 12. května 1979). Roku 1987 se ukázalo, že Karel Filip je nemanželské dítě, které Therese měla s rakouským politikem a průmyslníkem Thomasem Prinzhornem, který ho i dohodou z roku 1987 (úředně zaevidovanou roku 1988) adoptoval. Kvůli této aféře se Schwarzenbergovi v roce 1988 rozvedli, ale i nadále zůstali v kontaktu. Karel Schwarzenberg měl tehdy vztah k podstatně mladší maďarsko-italské markraběnce Zitě Pallavicini. O Vánocích 1992 utrpěla Therese Schwarzenbergová těžký úraz při lyžování, po kterém byla dlouho ochrnutá, ale dokázala se po rehabilitaci „opět postavit na nohy“.

Karel a Therese Schwarzenbergovi se znovu vzali 25. července 2008; jejich druhá svatba se konala v tichosti na zámku Obermurau, který byl postaven předkem rodu Schwarzenbergů v roce 1623 a dodnes jim patří.

Prvorozený syn Jan Nepomuk (zvaný Aki, celým jménem Johannes Nepomucenus Andreas Heinrich Joseph Karl Ferdinand Johannes Evangelist die Heiligen Drei Könige Achaz Michael Maria Erbprinz zu Schwarzenberg) navštívil poprvé Československo v roce 1978. Ze svých sourozenců zůstal nejdéle svobodný, nicméně 20. března 2010 se v Neubergu an der Mürz ve Štýrsku oženil s malířkou a sochařkou, baronkou Dianou Orgovanyi-Hanstein (* r. 1971 ve Vídni). Manželství ale dlouho nevydrželo a 8. dubna 2017 se na Obermurauu v nejbližším rodinném kruhu podruhé oženil se socioložkou, italskou šlechtičnou donnou Franceskou Riario–Sforza (* 1974 ve Florencii).

Od mládí podporoval snahy o návrat demokracie do Československa. V Rakousku byl členem Österreichische Volkspartei. Po roce 1968, tedy po potlačení „pražského jara“ sovětskými vojsky, podporoval československý disent. Například založil na rodinném zámku v bavorském Scheinfeldu společně s Vilémem Prečanem Československé dokumentační středisko (archiv tehdy zapovězené literatury – po roce 1989 tuto sbírku věnoval Národnímu muzeu a nyní je uložena v Praze). Od těch dob trvalo také jeho přátelství s Václavem Havlem.

V roce 1984 byl zvolen předsedou Mezinárodního helsinského výboru pro lidská práva, a tuto funkci vykonával do roku 1990. V roce 1989 byl společně s Lechem Wałęsou vyznamenán Cenou lidských práv Rady Evropy.

Na podzim roku 1989, po sametové revoluci, se vrátil do své rodné vlasti, kde se intenzivně zapojil do společenského, hospodářského i politického života. Prezident Václav Havel jej v červenci 1990 jmenoval vedoucím své prezidentské kanceláře (kancléřem). Spoluzakládal s ním také Masarykovo demokratické hnutí. Usídlil se na zámečku Dřevíč u obce Nižbor, který od státu odkoupil a na vlastní náklady opravil. Z důvodu politického angažmá žil rovněž v Praze. Po odchodu z funkce kancléře prezidenta se věnoval správě navrácených rodinných majetků, ale nadále se pohyboval i v politice. Od roku 1999 do roku 2004 byl členem správní rady společnosti Centrum pro současné umění – Praha, o.p.s. V roce 2001 založil Respekt institut, o.p.s., institut pro rozvoj občanské společnosti. Zde také do roku 2009 předsedal dozorčí radě. Společnost roku 2012 ukončila svou činnost.

Mezi lety 2004 a 2006 byl členem správní rady Musea Kampy – Nadace Jana a Medy Mládkových. Byl spoluzakladatelem Knihovny Václava Havla, o. p. s. V letech 2004 až 2010 byl členem správní rady Nadace Dagmar a Václava Havlových VIZE 97. V letech 2004 – 2021 byl členem Parlamentu, nejprve jako senátor (2004–2010), poté jako poslanec (2010–2021). V letech 2007–2013 dvakrát zastával post ministra zahraničí. V červnu 2009 se stal předsedou přípravného výboru nově vzniklé politické strany TOP 09. Na ustavujícím sněmu 28. listopadu 2009 byl zvolen jejím předsedou. Funkci zastával až do 4. celostátního sněmu TOP 09, na němž se stal dne 28. listopadu 2015 čestným předsedou strany. Od roku 2009 byl členem správní rady institutu Vladimíra Dlouhého Prague Twenty, o. p. s.,který pořádá vzdělávací akce v oblasti politiky, společenských věd a kultury.

Po celý život byl velkým příznivcem moderního umění a moderní architektury. Mezi českými disidenty a umělci měl řadu přátel.

Po odchodu z politiky roku 2021 žil převážně ve svém zámečku v Dřevíči, pohyboval se rovněž v Praze a ve Vídni a nadále se vyjadřoval k veřejnému dění./Více zde, zde, resp. zde./

V roce 2022 o něm vydala jeho dcera Lila filmový dokument Můj otec, kníže, který vypráví jejich vzájemný příběh. V průběhu pěti let se dcera a otec opakovaně setkávají, aby si povídali na místech, která formovala jejich životy, a během rozhovorů se vydávají do dosud utajených zákoutí společné historie. Výsledkem je velmi intimní portrét dvou lidí, kteří jsou si blízcí i cizí zároveň.

Kvůli zdravotním problémům byl opakovaně hospitalizován a letos ho připravily o možnost 28. října osobně převzít Řád bílého lva, nejvyšší české státní vyznamenání. Před měsícem byl znovu hospitalizován v nemocnici na Karlově náměstí. Do nemocnice ve Vídni, kde zemřel, byl minulý týden transportován letecky. Lékaři mě v nemocnici v Praze dali dohromady, ale rodina chtěla, aby mě mohla vnoučata víc navštěvovat, tak pro mě poslali letadlo. To je argument, s kterým se nedá moc diskutovat. Bohužel musím být stále v nemocnici, vzkázal tehdy Schwarzenberg.

O jeho úmrtí na sociální síti X (dříve Twitter) informoval jeho politický souputník Miroslav Kalousek.

/Pro iDN z více zdrojů zpracoval hul/

• Autor: DN
• Publikováno: 12. listopadu 2023

• Na hlavní stranu
• Na začátek stránky

Komentáře k článku: Zemřel Karel Schwarzenberg

1. DHnP

   

   Dnes v 11.00
   zpřístupnilo brněnské Divadlo Husa na provázku (adresa Zelný trh 9) veřejnosti u své pokladny Kondolenční knihu k úmrtí knížete Karla Schwarzenberga. Vzkaz či vzpomínku, která bude následně předána rodině zesnulého, mohou zájemci do knihy vepsat každý všední den od 10.00 do 20.00, a to až do konce listopadu.
   „Spolu s kolegou Břetislavem Rychlíkem, který byl blízkým přítelem Karla Schwarzenberga, jsme se rozhodli nabídnout Brnu, jeho významným osobnostem i široké veřejnosti možnost vzdát této nepřehlédnutelné osobnosti české polistopadové politiky úctu a zároveň vyjádřit soustrast blízkým zesnulého. Jsme přesvědčeni, že vzpomínka na tohoto velkorysého Středoevropana si svůj prostor zaslouží i v Brně a zvláště pak na Provázku, kde byl Karel Schwarzenberg vždy vítaným hostem,“ uvedl umělecký šéf divadla na brněnském Zelném trhu Martin Sládeček.
   „Jeho výjimečnou osobnost charakterizuje vtip, který před lety sám dával k dobru: Schwarzenberg umře. Stojí před nebeskou bránou a strašně se směje. Svatý Petr na něj udiveně kouká a říká: ´Proč se tak řehtáš? Jsi velký hříšník. Chlastal jsi, kouřil jsi, ženy jsi miloval. Pán Bůh ti to pěkně spočítá.´ Schwarzenberg se pořád směje a ne a ne přestat. Pak řekne: ´No jo, oni ve sněmovně si pořád myslí, že spím,´“ vzpomíná režisér a herec Břetislav Rychlík.
   Vůdčí osobnosti města Brna svými příspěvky kondolenční knihu dnes oficiálně otevřeli v 10.30h.
   Martin Sládeček, umělecký šéf Divadla Husa na provázku
   Miroslav Oščatka, ředitel Centra experimentálního divadla

   14.11.2023 (18.58), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

Přidat komentář

(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

Přidání komentáře

Jméno a příjmení: *

E-mail: *

Komentář: *

Δ