Zemřel Karel Sýs
V říjnu 2022. Foto CRI.CN
Karel Sýs
26. 7. 1946 Rychnov nad Kněžnou – 29. 7. 2024 Praha
Normalizační básník, spisovatel, překladatel a novinář, předseda Unie českých spisovatelů.
Do šesti let žil v Kostelci nad Orlicí. Otec, vyučený strojní zámečník, byl vojákem z povolání, matka úřednicí. Po otcově přeložení absolvoval ZŠ i SVVŠ v Písku. Po maturitě (1964) studoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze (získal titul ing., 1970, diplomovou prací Obchod výtvarným uměním).
V letech 1970–1974 pracoval v obchodní firmě Art Centrum, podniku pro vývoz uměleckých předmětů, jako referent pro užité umění, produkční výstav a později i vedoucí referátu pro obchod se zámořím. Od roku 1974 řídil v týdeníku Tvorba kulturní rubriku a přílohu LUK.
Instalace výstavy Kamila Lhotáka v Galerii Fronta 1. 2. 1976 – zleva František Dvořák, Karel Sýs, Kamil Lhoták, Jaromír Pelc a jeho manželka Tamara. Foto Wiki
Po roce 1980 začal externě spolupracovat s několika nakladatelstvími, ve kterých působil jako lektor poezie. V roce 1983 se stal zástupcem šéfredaktora literární přílohy Tvorby Kmen. Po osamostatnění Kmene jako týdeníku Svazu českých spisovatelů (1988) byl jmenován jeho šéfredaktorem (do 1989). V osmdesátých letech zároveň vedl Listárnu v Literárním měsíčníku, lektoroval poezii pro nakladatelství Mladá fronta, Čs. spisovatel, Severočeské nakladatelství (Ústí nad Labem), Práce a Profil (Ostrava). Patřil do skupiny devíti českých básníků zvaných Pětatřicátníci, která v době normalizace oficiálně publikovala a vedla zdejší přední nakladatelství a literární časopisy. Spolu s ním mezi ně patřili Jiří Žáček, Jaromír Pelc, Josef Šimon, Petr Cincibuch, Petr Skarlant, Michal Černík, Josef Peterka a Jaroslav Čejka. Jako zastánce normalizační politiky KSČ v listopadu 1989 z redakce Kmene odešel.
Část literární skupiny Pětatřicátníků – (zleva) Karel Sýs, Jaromír Pelc, Jiří Žáček, Jaroslav Holoubek a před neznámou dívkou Petr Skarlant v redakci poezie Československého spisovatele (1988). Foto Wiki
V letech 1990–1992 redigoval erotický časopis Sextant; v roce 1993 pracoval ve čtrnáctideníku Domácí lékař. V roce 1994 se stal mluvčím Výboru národní kultury, jenž se definoval jako občanské sdružení bránící kulturu před tlakem trhu. V roce 1995 založil s Danielem Strožem a Petrem Burianem literární přílohu Haló novin, časopis Obrys-Kmen, který se stal publikační základnou pro literaturu odmítající český polistopadový politický a literární vývoj (od roku 2001 vycházel paralelně i na internetu). V rámci jeho internetové přílohy Dlaň vydal výbory Záhadný únos v Nuselském údolí (2002) a Tři zpěvy z rozvratu (2003). V letech 1996 a 2002 kandidoval za KSČM ve volbách do senátu ČR. Byl prezidentem Unie českých spisovatelů.
S herečkou Jiřinou Švorcovou. Foto CNN /zde/
Do dubna 2014 byl vedoucím (spolu)redaktorem literární přílohy Haló novin Obrys-Kmen, než došlo k jejímu ukončení Danielem Strožem. Od května 2014 byl vedoucím redaktorem nástupnického týdeníku Literatura-Umění-Kultura.
První verše otiskl v Hostu do domu (1965), dále publikoval v periodikách, v nichž pracoval, a v časopisech a novinách: Literární noviny, Sešity pro mladou literaturu, Orientace, Divoké víno, Literární měsíčník, Mladá fronta, Práce, Svět práce, Květy, Čs. voják, Rudé právo, Svobodné slovo aj. V Naší pravdě publikoval pod pseudonymem Kosmas, užíval též pseudonymy Václav Spán a Věra Sýsová.
V říjnu 2022. Foto CRJ.CN
Byl jednou z nejvýraznějších osobností z okruhu básníků, kteří do literatury vstoupili na sklonku šedesátých let, prosadili se během normalizace desetiletí následujícího a v osmdesátých letech byli dominantními postavami oficiální poezie i kulturní politiky KSČ. Mezi lety 1969 a 1989 vydal celkem deset básnických sbírek. Další vydával i za nového režimu, kdy ovšem ztratil výsadní postavení. V jeho tvorbě dominuje poezie, ale po roce 1989 se věnoval i politické satiře, tvorbě pro děti, české historii, komentářům porevolučního politického vývoje u nás a studiím lidové slovesnosti (literárněhistorická studie lidové erotické literatury).
V devadesátých letech tvořil především prózu kritizující poměry v české i světové politice a společnosti (Bordel v Čechách...). Ke konci života se věnoval tvorbě historických knih, které neotřelou formou mapovaly některé kapitoly české historie dvacátého století /více zde/.
S prezidentem ČR Milošem Zemanem a jeho tajemníkem (2018). Foto archiv Karla Sýse
Otevřeně se i po listopadu 1989 hlásil ke KSČM, za niž v roce 1996 neúspěšně kandidoval do senátu v obvodu č. 81 – Uherské Hradiště.
Roku 1989 mu byl udělen titul zasloužilý umělec. V roce 2018 ho prezident Miloš Zeman vyznamenal Medailí Za zásluhy I. stupně.
Letos v únoru. Foto Jiří Vlastník /zde/
O jeho úmrtí na svých facebookových profilech informovali místopředseda KSČM Milan Krajča a novinář a mediální analytik Štěpán Kotrba. Příčinou smrti byla leukémie /zde/.
Velmi smutná zpráva… Navždy nás opustil zasloužilý umělec a předseda Unie českých spisovatelů, uvedl Krajča /zde/. Člověk čestný, který se nestyděl za to, že byl komunistou a komunistou zůstal, i když nemusel. /…/ Čest tvému životu, soudruhu, napsal Kotrba /zde/. Jeho slovo bylo ostřejší než meč, ale jeho český jazyk byl krásný a laskavý, nechyběla ani vášeň zbarvená erotikou, připojil na svém Facebooku člen vedení KSČM a kandidát do Zastupitelstva Středočeského kraje za koalici Stačilo! – Spojená levice KSČM, ČSSD a ČSNS Zdeněk Štefek /zde/.
/Pro iDN zpracoval hul/
Komentáře k článku: Zemřel Karel Sýs
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
.jpg){kind=link}
DN
Poslední rozloučení
se uskuteční v pátek 9. srpna od 12 hodin v Malé obřadní sini krematoria v Praze-Strašnicích.
02.08.2024 (9.28), , Trvalý odkaz komentáře,