Zemřel Ladislav Trojan

Foto Mária Rušinová

Ladislav Trojan

1. 8. 1932 Praha –⁠ 18. 12. 2022 Praha

Herec, dlouholetý člen Městských divadel pražských, otec filmového režiséra a producenta Ondřeje Trojana a herce Ivana Trojana.

Od dětství hrál ochotnické divadlo, jako dítě se věnoval i baletu. Po maturitě na gymnáziu se nejprve neúspěšně hlásil na DAMU a začal se věnovat přípravě na studia baletu (Balet byla spíš taková úlitba, abych se vyhnul vojně. Od doby, kdy jsem v tercii na gymnáziu vstoupil na ochotnická divadelní prkna, jsem uvažoval jen o herectví, řekl o tomto období později), ale nakonec po druhém pokusu dostat se na DAMU byl přijat a vystudoval činoherní herectví.

Foto archiv

Již za studií vystoupil víckrát před filmovou kamerou. Hrál jednoho ze studentů ve filmu Stříbrný vítr (1954) a po několika dalších menších rolích ztvárnil svou větší filmovou roli – postavu Franty ve filmové pohádce Jak se Franta naučil bát (1959). Ve stejném roce hrál v prvním československém televizním seriálu Rodina Bláhova (1959 – 1960). V době studií také hostoval v Městském divadle v Mladé Boleslavi, kde se mimo jiné seznámil se svou budoucí manželkou.

S Iljou Prachařem (vlevo) a Stellou Zázvorkovou v prvním československém televizním seriálu Rodina Bláhova (1959). Foto archiv Ladislava Trojana

Po absolutoriu na DAMU získal angažmá v Realistickém divadle Zdeňka Nejedlého (1958-1965 – dnes Švandovo divadlo), kde začínal rolemi milovníků. Brzy se ale prosadil i jako představitel komediálních úloh, jak v klasice, tak i moderním repertoáru (Filosofská historie, Hrátky s čertem, Tvrdohlavá žena).

Uprostřed s Lubomírem Lipským (vlevo) a Janem Skopečkem v seriálu Tři chlapi v chalupě (1963). Foto archiv Ladislava Trojana

V roce 1965 nastoupil do Městských divadel pražských, kde setrval až do svého odchodu do důchodu (1996). Zde jeho hlavním oborem byl především komediální žánr (Začalo to v máji, Veselé paničky windsorské, Jak je důležité míti Filipa), uplatnění našel ale i v dramatech (Král Richard II., Marie Stuartovna, Hlava XXII).

S Jiřinou Bohdalovou v televizní pohádce podle Boženy Němcové Čert a Káča (r. Libuše Koutná, 1970). Foto archiv Ladislava Trojana

Po opuštění stálého angažmá v devadesátých letech nadále pohostinsky účinkoval na několika pražských scénách, důležitá je jeho spolupráce s Divadlem Na Fidlovačce (Fidlovačka, Slaměný klobouk). V rámci agentury Harlekýn se představil v několika úspěšných zájezdových představeních, například s Květou Fialovou a Petrem Nárožným v komedii Tři na lavičce. Mezi jeho další působiště patřilo Divadlo ABC, Viola, Divadlo Radka Brzobohatého. Vidět jej bylo možno také na Letních shakespearovských slavnostech, pohostinsky hrál i mimo Prahu.

S Petrem Nárožným a Květou Fialovou v zájezdové inscenaci agentury Harlekýn hry Aldo Nicolaje Tři na lavičce (r. Pavel Háša, prem. 13. 9. 1999). Foto archiv Ladislava Trojana

Jeho filmografie zahrnuje více než sto položek, přičemž častěji než ve filmu točil pro televizi, a i když je jeho tvář divákům dobře známá, nikdy nevytvořil hlavní roli a i počet těch větších je mizivý. Do poloviny šedesátých let hrál jen v několika filmech, dnes vesměs zapomenutých. Do povědomí diváků se zapsal v seriálu Tři chlapi v chalupě (1961–1963), kde po boku Lubomíra Lipského (děda Potůček) a Jana Skopečka (otec Potůček) ztvárnil nejmladšího člena rodiny Potůčkových (syna Potůčka).

Foto archiv

V roce 2014 v přestávce natáčení televizního filmu Hynka Bočana Piknik. Foto archiv

Od té doby ale ve filmu i televizi ztvárňoval téměř výhradně postavy vojáků, kriminalistů či policistů. Výjimkou je delikvent v jedné z jeho větších filmových příležitostí v kriminálce Na kolejích čeká vrah (1970). Ve stejné době se vrátil k roli nejmladšího z Potůčků ve filmu Tři chlapi na cestách (1973). V sedmdesátých letech začal být obsazován také do rolí otců. Ze známějších filmů připomeňme snímky Vrchní prchni (1980), Vítr v kapse (1982) nebo Kamarád do deště (1988).

Děda Láďa v Kouzelné školce, kterou v ČT uváděl v letech 2011 – 2018. Foto archiv ČT

Pro nevelké role byl osloven i tvůrci pohádek (Princ a Večernice, 1978; O statečném kováři, 1983), podstatně častěji ale hrál v televizních pohádkách. Od roku 2011 vystřídal Petra Bruknera v moderování televizní Kouzelné školky. Do listopadu 2018 v pořadu vystupoval jako děda Láďa.

Se syny Ondřejem a Ivanem (nahoře) a synem Ivanem, jeho manželkou Klárou a se svou ženou Olgou v pražské Lucerně při předávání cen Český lev v roce 2008. Foto archiv

Po listopadu 1989 hrál ve filmech Učitel tance (1994), kde ztvárnil umírajícího pacienta, v pohádce Kouzelný měšec, 1996) či v roli dědečka jednoho z hlavních hrdinů v komedii Panic je nanic (2006). Naposledy se na filmovém plátně objevil ve filmu Beáty Parkanové Chvilky (2018) či ve stejném roce v úspěšném snímku režiséra Jiřího Havelky Vlastníci. Vystupoval i v seriálech, zvláště v Pojišťovně štěstí (2004), ale i v řadě jiných (např. Místo zločinu Plzeň), pokaždé však v menších rolích. /O jeho filmových a televizních rolích více zde./

V roce 2002 obdržel od Nadace Život umělce ocenění Senior Prix.

Foto FB Ondřeje Trojana

Byl ženatý. S ženou Olgou měli dva syny – filmového režiséra a producenta Ondřeje Trojana (*1959) a herce Ivana Trojana (*1964), který je členem Dejvického divadla a je jedním z dnes z nejpopulárnějších českých herců. Měl šest vnuků – Tadeáše, Matyáše, Františka, Josefa, Antonína a Václava. Josef Trojan je filmový herec.

O jeho úmrtí dnes informovali jeho synové: Dnes nad ránem zemřel náš milý táta, herec Ladislav Trojan. Odešel ve spánku, v klidu a míru. Úsměv měl na tváři do poslední chvíle. Ondřej a Ivan, napsali na své facebookové profily (zde).

/Pro i-DN z více zdrojů zpracoval hul/