Zemřel Libor Krejcar
22. 8. 1961 Hořice v Podkrkonoší – 8. 7. 2022 Hradec Králové
Sochař a řezbář, hudebník, autor hudebních textů a básník, od konce sedmdesátých let spojený s českým undergroundovým hnutím.
V letech 1976–1979 absolvoval obor řezbářství v Učňovské škole umělecké výroby podniku Umělecká řemesla Praha. V době tuhé normalizace vědomě rezignoval na studium na vysoké škole, aby si uchoval nezávislost, a pracoval jako umělecký zpracovatel dřeva u firmy Petrof v Hradci Králové. Poté byl zaměstnán jako restaurátor dřeva ve Státním památkovém ústavu v Pardubicích (1980–1987) a v Bytovém podniku v Pardubicích (1987–1990).
Od konce sedmdesátých let se přátelil s Ivanem Martinem Jirousem a pohyboval se v prostředí undergroundu a Křižovnické školy čistého humoru bez vtipu, kde se stýkal s Karlem Neprašem, Janem Steklíkem a dalšími představiteli avantgardního výtvarného umění. První výstavu měl roku 1985 v pardubickém PKO. Roku 1987 vystavoval v Committee on the Visual Arts, Massachusetts Institute of Technology, USA. Od roku 1988 žil a pracoval v Heřmanově Městci. Od roku 1990 se věnoval volné tvorbě. Působil také jako autor a recitátor textů, tvůrce ruchů a hráč na saxofon.
Těžiště jeho výtvarné tvorby spočívalo v sochách odlévaných do kovu nebo z dřeva, jako například nábožensky laděný cyklus 142, Krajiny těla či Z písní labutích. V počátcích tvorby byl v rámci svých happeningů a tvorby objektů ovlivněn mj. Křižovnickou školou čistého humoru bez vtipu a prostředím undergroundu. Postupem času došel k nezaměnitelnému výrazu, který soustředěně formuloval v rozsáhlých cyklech (nejznámějším se stal soubor soch Pantheria, 1982–2000).
Od roku 1990 působil jako autor textů a nehudebník v kapele Tamers of Flowers (Krotitelé květin), s níž vydal CD Lesní hřbitovy /2009/ a Mezi nebem a zemí /2013/ a DVD Lesní hřbitovy /2010/, vše u Guerilla Records. Publikoval v časopisech Vokno, Revolver revue, Voknonoviny, Unijazz, Playboy, Reflex, Xantypa, Art Antique, Lidové noviny, MF Dnes, Právo, Hospodářské noviny, Instinkt, Atelier, Revue Box, His Voice, Divadelní noviny, Svobodné slovo, Uši a vítr, Rock&Pop, Týden. Je zastoupen v antologii poesie druhé generace undergroundu U nás ve sklepě (Edice RR, 2013).
Publikoval v časopisech a novinách Vokno, Revolver Revue, Voknonoviny, Unijazz, Playboy, Reflex, Xantypa, Art+Antiques, Lidové noviny, MF Dnes, Právo, Hospodářské noviny, Instinkt, Atelier, Revue Box, His Voice, Divadelní noviny, Svobodné slovo, Uši a vítr, Rock&Pop, Týden. Je zastoupen v antologii poezie druhé generace undergroundu U nás ve sklepě (Edice Revolver Revue, 2013).
Rozhovor s ním publikoval v roce 2019 Revolver revue ve svém čísle 115 – zde. Jako příloha téhož čísla vyšla jeho roční práce Jedna věta, kterou psal na podnět Viktora Karlíka v roce 2018. Více o jeho životě a tvorbě zde,
Stěžejní výstavy: 1985 PKO Pardubice (spolu s J. Richtrem), 1987 MIT Committee on the Visual arts, Massachusetts USA, 1990 Regionální muzeum Kolín spolu s Karlem Neprašem, Janem Steklíkem a Karlem Meistrem, 2000 Galerie Mánes, Praha ( Krajiny paměti), 2004 Galerie výtvarného umění v Mostě ( Lesní hřbitovy), 2007 Městská galerie Telč, Hasičský dům ( Mezi nebem a zemí), 2009 Galerie Smečky, Praha ( Bůh je šelma kočkovitá), 2016 Knihovna Václava Havla, Praha (Tváře ohně). Za zaznamenání stojí i dvě „jednodenní výstavy“ v Divadle Archa (24. 11. 2011 Madony a 8. 11. 2012 Magorovy akrostichy).
V roce 2017 mu byla udělena jako prvnímu Cena Petra Bohunovského (básníka a mecenáše umění).
Zemřel po dlouhé nemoci v nemocnici v Hradci Králové. Informaci o jeho úmrtí i parte na sociálních sítích s pověřením rodiny zveřejnil jeho dobrý přítel Vladimír Drápal. Poslední rozloučení se konalo v pátek 15. července v kostele sv. Bartoloměje v Heřmanově Městci.
/Pro i-DN z více zdrojů připravil a zpracoval hul/
Komentáře k článku: Zemřel Libor Krejcar
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)