Divadelní noviny Aktuální vydání 19/2024

Kulturní čtrnáctideník pro divadelníky a jejich diváky

Vychází za finanční podpory hlavního města Prahy, Ministerstva kultury ČR, Státního fondu kultury a Nadace Českého literárního fondu

19/2024

ročník 33
12. 11. 2024
  • Zprávy
  • Kritika
  • Blogy
  • Zahraničí
  • Rozhovory
  • Ostatní
  • KritikLab
  • Hledat
  • Můj profil

    Divadelní noviny > Burza

    Zemřel Milan Kozelka

    FOTO archiv

    FOTO archiv

    Milan Kozelka

    3. 11. 1948 Kyselka u Karlových Varů – 5. 10. 2014 Praha

    Výtvarník, literát a performer, radikální anarchista, výrazná osobnost českého undergroundu. Věnoval se především výtvarnému umění a performancím, v 90. letech i organizační, redaktorské a editorské práci.

    V době normalizace byl perzekvován a několik let vězněn. V 70. a 80. letech publikoval v samizdatech a proslul jako performer – patří mezi první, kteří se u nás prosadili v této oblasti. Zprvu se zaměřil především na land-art a happening, později se uchýlil též k literárnímu radikalismu a parodickým kolážím, prostřednictvím kterých se vypořádával se společenskými tématy. V první polovině 70. let patřil do okruhu undergroundu, po návratu z vězení se zapojil do uměleckého disentu, soustředěného okolo uměleckého teoretika Jindřicha Chalupeckého.

    U hrobu Jacka Kerouaca. FOTO archiv

    U hrobu Jacka Kerouaca. FOTO archiv

    Vedle individuálních aktivit v předrevoluční době inicioval několik neoficiálních výstav a na počátku devadesátých let založil v Karlových Varech nezávislou organizaci Artforum, s níž se podílel na uskutečnění literárních festivalů, autorských čtení, přednášek a koncertů. Pracoval jako editor v nakladatelství Votobia a po roce 2000 založil nakladatelství Gulu-gulu.

    Lid odmítá číst z ekologických důvodů - z performance Vox populi v prosinci 2012. FOTO archiv

    Lid odmítá cit z ekologických důvodů – z performance Vox populi v prosinci 2012. FOTO archiv

    Jeho práce – literární i performativní – mají společný jmenovatel principiální opozice. Jako metafora jeho díla by mohla sloužit jedna z jeho prvních akcí Chůze proti proudu (1979), kterou po návratu z vězení uskutečnil na Šumavě jako očistný manifest. Obsahuje formální prvky landartu a bodyartu, ale neztrácí přímou vazbu na povahu aktéra. Patřila mezi sérii jeho akcí Kontakty s řekou Vydrou, kterou zopakoval dva roky po sobě. První z této řady bylo Ležení na Hamerském potoku, kdy strávil noc natažený na dvou kládách po směru proudu vody a vnímal její tok. Podobnými akcemi bylo Splynutí (1979), kdy stál několik hodin přitištěný na skálu za větru a deště, nebo ležení na pláni v Suchdole (zima 1980), než zapadal sněhem, a o rok později na podzim obdoba s listím. Kromě vody a povětrnostních podmínek pracoval i s kamenem. Ten se objevil už u jeho prvních happeningů Vítání Jara (1973 Praha, 1974 Olomouc). Mezi lety 1978-80 byl kámen hlavním předmětem celé řady akcí, které shrnul pod název Kontakty (s kameny). Od happeningů a bodyartových performace s kamenem přešel až k vlastnímu konceptu a v letech 1982 a 1983 vytvářel v lesích Krušných Hor kamenné ‚Půdorysy‘.

    Představuje se vám Romská islámská iniciativa... Performance na České ulici v Brně 3. 12.  2009. FOTO OTTO BALLON MIERNY

    Představuje se vám Romská islámská iniciativa… Z performance na České ulici v Brně 3. 12. 2009. FOTO OTTO BALLON MIERNY

    Na utváření podoby českého umění sedmdesátých let se podílel kromě individuálních akcí i osobním působením. V roce 1978 se usadil v Praze v Templové ulici, kde při setkávání umělců (Petr Štembera, Pavel Büchler, Jiří Kovanda, Vladimír Havlík, Tomáš Petřivý, Robert Cyprich, Ján Budaj, Vladimír Havrilla) vznikl mimo jiné i návrh na uspořádání sympozia na chmelnici v Mutějovicích, kterého se počátkem osmdesátých let zúčastnil.

    Vedle vlastní prozaické tvorby vytvořil antologii literárních textů Ostravska (V srdci Černého pavouka, 2000), severních Čech (Od břehů k horám, 2000) a Olomoucka (Vertikální nostalgie, 2002). Aktivně se pohyboval na výtvarné scéně, účastní se autorských čtení a performance, mimo jiných v roce 2010 i na festivalu …příští vlna/next wave… Jeho práce jsou zastoupeny v domácích i zahraničních galeriích. Zařazení mezi legendy československého undergroundu se bránil, považoval se za radikálního anarchistu.

    Měl čtyři – dnes již dospělé – děti. Poslední rok trávil (po třetí mrtvici) v domácí péči u přátel a ve zdravotnických zařízeních. Zemřel v Léčebně dlouhodobě nemocných v Praze 6. Informovali o tom lidé sdružení ve facebookové skupině k jeho podpoře.

    /Z více zdrojů pro i-DN připravil hul/

    kozelka-parte

     

    • Autor:
    • Publikováno: 7. října 2014

    Komentáře k článku: Zemřel Milan Kozelka

    1. DN

      Avatar

      Milan Kozelka
      zemřel v Léčebně dlouhodobě nemocných v Praze 6, Chittussiho ulici č. 1108/1. Místo a termín pohřbu se zatím neví, zařizuje jej John Bok.

      07.10.2014 (18.07), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    2. DN

      Avatar

      Poslední rozloučení
      bude ve středu 15. října ve 12:30 hodin v nové obřadní síni v Praze na Olšanech (stanice metra Želivského).

      /Parte jsme zavěsili za původní nekrolog do textu/

      08.10.2014 (23.19), Odpovědět, Trvalý odkaz komentáře,

    Přidat komentář

    (Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)

    Přidání komentáře

    *

    *

    *



    Obsah,