Divadelní noviny > Zahraničí Zprávy
Zemřel Milan Kundera
Foto: archiv redakce
1. 4. 1929 Brno – 11. 7. 2023 Paříž
Česko-francouzský spisovatel do literatury vstoupil jako básník a dramatik, nakonec se ale celosvětově proslavil zejména jako prozaik a esejista. Jeho texty (Nesnesitelná lehkost bytí, Nesmrtelnost a Žert) patří mezi nejčastěji překládaná česká díla na světě.
Ke Kunderovým nejznámějším dílům patří například romány Žert, Nesnesitelná lehkost bytí či soubor povídek Směšné lásky.
Patřil k výrazným postavám politické oblevy 60. let a také k těm, kterým bylo po sovětské invazi do Československa v srpnu 1968 brzy zakázáno vydávání děl. Po emigraci do Francie v roce 1975 se stal jedním z kmenových autorů pařížského nakladatelství Gallimard. Česky jeho tvorbu vydávalo exilové nakladatelství 68 Publishers manželů Škvoreckých.
Nositel řady ocenění navštívil po listopadu 1989 několikrát Československo i Českou republiku, stále ale žil s manželkou Věrou v Paříži. Od 80. let psal své knihy ve francouzštině, a pro část veřejnosti je tak znám spíše jako francouzský autor s českými kořeny. V roce 1979 byl zbaven českého občanství, které mu bylo navráceno teprve v roce 2019.
Kundera napsal tři divadelní hry. Drama Majitelé klíčů (1962) mělo světovou premiéru 17. 4. 1962 v Divadle Petra Bezruče. Patrně nejvýznamnější inscenací je však ta Otomara Krejči, která měla premiéru 29.04.1962 v Národním divadle v Praze. Aktuálně inscenaci uvádí Národní divadlo Brno. Jedná se o absurdní drama odehrávající se za 2. světové války v době stanného práva. Děj se odehrává během jedné hodiny. Jiří Nečas žije poklidným životem spolu se svou ženou u jejích rodičů. Jednoho dne ho navštíví žena, která spolu s Jiřím spolupracuje v odboji a žádá Jiřího o pomoc. Následující události způsobí, že je Jiří postaven před osudovou volbu.
Druhé Kunderovo drama, Ptákovina, bylo napsáno roku 1966, rozmnoženo 1968. Ptákovina se poprvé na jevišti objevila 18. 1. 1969 v Divadle F. X. Šaldy Liberec (režie: Ivan Glanc). Velmi úspěšnou se stala inscenace Divadla Na zábradlí (režie: Václav Hudeček, premiéra 12. 5. 1969) s nezapomenutelným Milošem Kopeckým v roli ředitele. V souvislosti se stále tvrdší cenzurou byla hra o pár měsíců později zakázána. Na českém jevišti se objevila s více než čtyřicetiletou přestávkou, a to v Činoherním klubu (režie: Ladislav Smoček, premiéra 19. 9. 2008).
Kunderovo poslední drama Jakub a jeho pán: Pocta Denisu Diderotovi (1971) mělo premiéru v roce 1975, až po Kunderově emigraci. Jediná možnost jak inscenaci v Čechách nastudovat, bylo uvést ji pod jiným jménem. Tohoto břemene se ujal Evald Schorm. Ve světové premiéře drama uvedlo Činoherní studio v Ústí nad Labem v režii Ivana Rajmonta s Jiřím Bartoškou a Karlem Heřmánkem v hlavních rolích. Inscenace se hrála až do počátku roku 1989 a vystřídala se v ní řada zvučných hereckých jmen. Jen hlavní představitelé se neměnili. A nezměnili se ani při obnovené premiéře v roce 1993 v Praze, kdy Divadlo Bez zábradlí působilo v kulturním domě Gong ve Vysočanech. A do třetice byla inscenace obnovena v dalším působišti divadla v roce 2005. Jakub a jeho pán je určitě nejdéle hranou inscenací českého divadla. Česky vyšlo drama tiskem až v roce 1992.
…
Dopis Milana Kundery z roku 1993 inscenátorům hry Jakub a jeho pán v režii Ivana Rajmonta:
Milí přátelé,
Po celou dobu svého pobytu ve Francii jsem vždycky teskně vzpomínal na české divadlo, teprve zde jsem si uvědomil, jak bylo vynikající. Když jsem od Vás před několika týdny dostal kazetu s Vaší inscenací mého Jakuba, potvrdil jsem si to. Je to znamenité divadlo, báječně hrané, se smyslem pro tempo a změnu tempa, s vtipem, s nádhernou jednoduchostí scény… co Vám mám říkat, byla to pro mne radost Vás vidět. Děkuju Vám za to, že jste tuhle mou hru (mám ji sám velice rád, nebudu to zapírat) hráli v těch nejhorších dobách ruské okupace a jsem Váš věrný autor, Milan Kundera.
Komentáře k článku: Zemřel Milan Kundera
Přidat komentář
(Nezapomeňte vyplnit položky označené hvězdičkou.)
DN
Milan Kundera
měl ve středu 19. července v Paříži kremaci. Jeho manželka Věra Kunderová to tentýž den oznámila českému velvyslanci Michalu Fleischmannovi. Urnu s literátovým popelem si Kunderová chce ponechat ve svém pařížském bytě až do své smrti a až teprve poté si ji bude moci převzít Kunderovo rodné město Brno, kde si spisovatel přál být pohřben.
Kundera byl zpopelněn ráno na hřbitově v Arcueil na jihu Paříže. Obřadu byli přítomni jen Věra Kunderová a Antoine Gallimard, ředitel prestižního francouzského nakladatelství Gallimard, které s Kunderou po jeho emigraci do Francie úzce spolupracovalo. Při obřadu zazněla nahrávka sonáty Leoše Janáčka v podání Kunderova otce Ludvíka Kundery. V souladu s Kunderovou závětí se už žádné další obřady konat nebudou.
Věra Kunderová uvedla, že hodlá zůstat v Paříži. „Musím být tam, kde je on. Jeho duše je v tomto bytě,“ prohlásila. A dodala, že„nechce další emigraci“, kterou by pro ni představoval návrat do Česka.
21.07.2023 (11.42), , Trvalý odkaz komentáře,